Článek
Původ trojzubce, neboli tryzubu, sahá přinejmenším až do doby Kyjevské Rusi a vlády dynastie Rurikovců, kteří tento symbol používali. Již z tohoto období se při archeologických průzkumech nalezly mince, pečetě, rukopisy, prsteny, medailony, nástěnné malby v kostelích a hradech nebo cihly z doby kyjevských velkoknížat, svatého Volodymyra I. Velikého a Jaroslava I. Moudrého, na nichž se truzyb coby erb rodu nacházel. Lze ale zcela jistě předpokládat, že jeho původ bude zdaleka starší.
Mince Volodymyra Velikého, na níž je vyobrazen ukrajinský tryzub.
Nejstarší artefakty s tryzubem se datují už do 1. století n. l. V období starověku, kolem 7. století př. n. l., se na jižní části dnešní Ukrajiny v oblasti Černého moře a poloostrova Krym nacházelo Skytské království. Již v 6. století př. n. l. na totéž území začalo pronikat antické Řecko, které zde zakládalo své kolonie, např. města Olbia, Borysténes nebo Chersonésos. Existuje tak teorie, že symbol trojzubce do oblasti přinesli právě Řekové, v jejichž mytologii je jednou z nedůležitějších postav bůh Poseidon držící kopí se třemi hroty. Podobný znak se našel i v Bosporském nebo Pontském království, či například v Byzanci.
Erbem Rurikovců se inspirovala i jejich příbuzenská větev litevských knížat. Přestože tryzub byl coby rodový znak během středověku nebo pozdějšího Polsko-litevského státu postupně nahrazen zejména vyobrazeními svatého archanděla Michaela nebo Záporožcem se samopalem typického pro kozáky, trojzubec si dál žil svým životem. Své uplatnění našel nejen jako náboženský symbol, ale také v církevní heraldice nebo ukrajinském folkloru.
Na rozdíl ale od Záporožce, archanděla Michaela či dalších atributů ukrajinské kultury se překvapivě roku 1765 do prvního velkého znaku nového státního útvaru, pro nějž se vžil ruský pojem Malá Rus, nedostal. Avšak vlivem nepřátelských vztahů s carským Ruskem Ukrajinci o svůj znak brzy přišli a prezentovali se opět jednotlivými regionálními erby. Vliv rovněž sehrálo to, že jednotlivé části Ukrajiny tak, jak ji známe dnes, byly roztříštěny mezi jiné státní útvary – kromě Ruska do Habsburské monarchie nebo Polsko-litevské unie.
Touha Ukrajinců po vlastním státě a vymanit se ze všech područí ale sílila a národnostní tendence začaly přinášet své ovoce. Zásadní změna přišla s rokem 1918 a vznikem Ukrajinského státu. Zhotovil ho na modrém poli, doplněném o květinové ratolesti, záporožského kozáka a zlatý trojzubec sv. Volodymyra. Podobně tomu bylo i v případě Ukrajinské lidové republiky, která do znaku použila pouze tryzub. Nabytá samostatnost ale Ukrajincům nevydržela dlouho – republika zanikla už v roce 1921 a některá její území připadla dalším státům.
Znak Ukrajinského státu (1918)
Když se Ukrajina nedobrovolně stala součástí Svazu sovětských socialistických republik, dostala klasický znak SSSR vycházející z ruské podoby – červené pole lemované paprsky a po vnějších stranách klasy pšenice, uprostřed něhož leží srp a kladivo, nahoře tyčící se rudá pěticípá hvězda a dole se stuhou a nápisem: „Proletáři všech zemí, spojte se!“
Obdobná situace pro Ukrajinu nastala v mezi léty 1941-1944, kdy byla okupována nacistickým Německem. Říšský komisariát Ukrajina coby znak měl říšskou orlici s hákovým křížem, podobně jako tomu tak bylo i u všech dalších území, která se pod správu nacistů dostala. Po druhé světové válce byl Ukrajincům opět přidělen znak Ukrajinské SSR. Odlišnosti od prvotního znaku byly avšak minimální. Ani v jednom z autoritářských režimů se při tvorbě státních znaků nenašel prostor pro historické ukrajinské atributy.
Znak Ukrajinské SSR (1950–1992)
Milovaný i zatracovaný symbol
Když se Ukrajincům v roce 1991 povedlo znovu obnovit nezávislost, Verchovna rada Ukrajiny 19. února 1992 přijala zlatý trojzubec na sytě modrém poli jako základ státního znaku. Tryzub se tak oficiálně stal prvkem reprezentující veškeré ukrajinské organizace od státních, armádních přes církevní až po nacionální, čehož často využívají propagandisté a dezinformátoři pro vlastní účely. Trojzubec se kromě jiného objevuje na mincích, bankovkách, pečetích, oficiálních dokumentech, prezidentském praporu, ale i při kulturních a společenských příležitostech nebo v umění, designu a módě. Zvláště v dobách těžkých pro Ukrajince, jako je tomu například v současné době ruské invaze na Ukrajinu, se trojzubec pro obyvatele stává symbolem národní hrdosti a sjednocení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s vojenskou zástavou
Není bez zajímavosti, že relativně krátce před ruskou invazí, 24. srpna 2021 na Den nezávislosti, ukrajinský parlament podpořil projekt pojednávající o velkém státním znaku, který by vycházel z malého státního znaku, tedy tryzubu, umístěném na modrém pětibokém štítu se zaoblenými rohy a zlatým okrajem, doplněným o kozáckého válečníka s puškou, lva, klobouk Jaroslava I. Moudrého a fialovozlatý stan v podobě rostlinného ornamentu. Dolní část podle předběžného plánu budou tvořit dva propletené zlaté klasy pšenice, fialová kalina s fialovozlatými listy a dvě stuhy v národních barvách – modré a žluté.
Význam ukrajinského trojzubce je dodnes záhadou a historici se o něm stále přou. Existuje však několik teorií, co může tryzub představovat. Nejčastější verze sahají po křesťansky laděném výkladu – tedy, že trojzubec představuje Svatou Trojici, eventuálně holubici coby Ducha svatého. Někdy se uvádí vysvětlení, že útvar může znázorňovat sokola v letu. Objevuje se rovněž světská varianta mající základ v metafoře, kde v trojzubci lze vidět nápadnou podobu s kotvou, obilnými klasy, s lukem a šípy, či královskou korunou. K populárnějším výkladům posledních let, které jsou velmi ovlivněny například Revolucí důstojnosti, anexí Krymu nebo invazí na Ukrajinu, patří, že trojzubec v sobě ukrývá z jednotlivých písmen složené ukrajinské slovo воля [volja], které v překladu znamená vůle.
Přestože má ukrajinský trojzubec dlouhou a bohatou historii, nejedenkrát se stal předmětem dezinformací. Jedním z příkladů je zařazení tryzubu britskou policií na seznam extrémistickcých symbolů, jelikož ho vyhodnotili jako symboliku nacionalistických skupin.Bezesporu nejrozsáhlejší dezionformace spojené s Ukrajinou a extrémismem proudí z Ruska, které staví tryzub na stejnou úroveň s nacistickým hákovým křížem, případně ho prezentuje jako symbol antisemitismu nebo otrokářství, byť pro tato tvrzení nejsou relevantní důkazy.
Ukrajinský tryzub se stal po celá staletí výrazným znakem Ukrajinců a jejich sjednocenosti napříč historickými etapami. Nic na tom nezměnila ani roztříštěnost ukrajinského národa během středověku, ani dva kruté autoritářské režimy 20. století, ani ruské vpády v letech 2014 a 2022. Ať už je jeho původní význam jakýkoliv, je nezpochybnitelné, že pro Ukrajinu představuje především symbol síly a svobody.
Zdroje:
