Do Chorvatska autem co nejlevněji. Ušetřit nám pomohla příprava a drobnosti

Vyrazili jsme do Chorvatska autem a chtěli jsme, aby to bylo co nejlevnější. Před cestou jsme se poctivě seznámili se všemi možnostmi a zvolili variantu, která je dle nás cenově nejvíce přijatelná. A kdo chce ušetřit, tomu se naše tipy budou hodit.

Jsou tři, jedna vede přes Linec, druhá přes Vídeň a třetí přes Maďarsko. Jelikož vyjíždíme z východních Čech, varianta přes Prahu a Linec pro nás nepřichází v úvahu. Je dlouhá a ekonomicky nesmyslná. Do hry tak vstupuje Vídeň–Maribor nebo Bratislava–Maďarsko. Nakonec počítáme, že maďarská varianta by nás vyšla asi o stokorunu levněji. Takže i tato trasa padá a tou nejlevnější bude klasický směr, tedy Mikulov, Vídeň, Maribor, Záhřeb a dále na Makarskou, do cíle naší cesty.

Jako první je třeba řešit úsporu na cestě po ČR. My jsme si dálniční známku nakonec koupili, ale jet vyloženě lowcost, obejdeme se bez ní. Protože ten kousek dálnice pod Brnem se dá bez problémů objet. Není to až tak velké zdržení, ani to není nijak velký kilometrový nájezd. V tu chvíli cestovatel získává první úsporu, která činí 300 Kč. Na tolik vyjde desetidenní tuzemská dálniční známka. A kupovat ji doslova kvůli kousku dálnice se může jevit jako zbytečné.

Řada lidí jede až k poslední čerpací stanici v České republice, kde naberou palivo. A to je chyba. Místní pumpy toho využívají a logicky tam jejich cena není úplně nejnižší. Úspornější variantou je natankovat v Brně na ONO. To je nejlevnější čerpací stanice v celé ČR. Zde natankujte maximum, co se do nádrže vejde. V Mikulově pak už jen dočepujte pár litrů, co jste projeli, a pokračujte dále. Tahle varianta vám ušetří na litru i několik korun, takže klidně i dalších pár stovek, dle stavu nádrže.

Při cestě do Chorvatska autem se nevyhnete nutnosti nabrat palivo i v zahraničí. Kde to bude nejlepší? Na Rakousko i Slovinsko zapomeňte a dojeďte až do Chorvatska. Tam jsou ceny aktuálně nejnižší. V našem případě stál litr Naturalu 1,58 a 1,60 eura. Jen pozor na to, jakou čerpací stanici zvolíte. Vždy by to měla být čerpací stanice INA. Nejenom že má na dálnici všude stejné ceny, ale oproti jiným značkám jsou její ceny vždy ty nejnižší. Opět cesta, jak ušetřit klidně i pár set korun.

Bohužel v tomto směru není moc co vymýšlet. Ano, dá se najít trasa bez dálnic, ale bude zdlouhavá a komplikovaná. Tady se holt musíte smířit s tím, že za jízdu po dálnicích zaplatíte. V Rakousku to bude za desetidenní známku okolo 300 Kč, v Chorvatsku to bude poplatek ve formě mýtného. A ve Slovinsku?

Tam je třeba koupit si buď dvě sedmidenní známky, nebo jednu měsíční. Cenově vyjde obojí stejně, kolem 770 Kč. My doporučujeme rovnou vzít měsíční, nebudete muset myslet na koupi druhé a cenově to opravdu nestojí ani o korunu více.

I když budete tankovat za nízké ceny, neznamená to, že vaše cesta bude levná. Když chcete dát Chorvatsko autem co možná nejúsporněji, dbejte na to, jak jedete. Jaký styl jízdy máte. Ne, nemusíte se nutně ploužit po dálnici, ale když budete dodržovat rychlostní limity, uvidíte, že na spotřebu to bude mít pozitivní vliv. Ne všude se totiž jezdí po dálnici jen 130 km/h. Většina tunelů má maximální povolenou rychlost 100 kilometrů v hodině a tolik je povoleno i v některých trochu rizikovějších úsecích. Dodržujte to a uvidíte, že vaše auto si až tolik nevezme.

Nesouvisí jen se spotřebou, ale také s pokutami. Když budete dodržovat tu předepsanou, vyhnete se dalšímu riziku – pokutě za překročení rychlosti. Taková pokuta samozřejmě nebude likvidační, obvykle to bude pár desítek eur. Ale na druhou stranu, pár stovek korun českých v přepočtu je lepší mít stále v peněžence, než je vydat místní policii. Souhlasíte?