Volvo EX30: Jsi víc Číňan nebo Švéd?

Nebudu předjímat. Faktem ale je, že to rozhodně nedopadlo tak dobře, jak to vypadalo z prvotních prohlášení automobilky i novinářů, kteří byli pozváni na první testovací jízdy. Dealeři Volva si ale mnout ruce rozhodně mohou. Zákazníky nejmenší model automobilky získává s jednoduchostí, jakou asi prodejci nepamatují. Vždyť už teď je jasné, že právě Volvo díky tomuto modelu patří spolu s americkou Teslou k největším vítězům loterie zvané dotace pro podnikatele na pořízení elektromobilu. Volvo EX30 se zkrátka prodává velmi dobře. Co jiného je hlavní snahou výrobce? I tak jsem ale na jeho výrobku našel poměrně dost slabin.

Začněme ale pozitivy. Těch je totiž rozhodně také hodně. Už třeba design. Z tvarů a črt, kterými je Volvo roky proslulé, se podařilo vykřesat mladistvě a nadčasově působící auto, které jasně zařadíte. Nic, co by vás zvedlo ze židle, ale také nic, co by vás mohlo trápit. Prostě se to líbí, ať už zvolíte klasickou bílou barvu, nebo se trošku odvážete a vyberete si světle žluté či světle modré lakování. Ani v jednom případě nejde o žádnou divočinu. Bavíme se přece o decentním Švédovi. I když o Švédovi… Ale o tom až za chvíli. Design je rozhodně silnou stránkou tohoto vozu. Ne nadarmo za něj získal ocenění Red Dot.

Jakmile usednete za volant, může se chválit dál. Volvo se vydalo podobnou cestou jako před lety BMW s modelem i3. V maximální snaze o ekologii tady prostor hýří recyklovanými materiály. Naopak zapomenout můžete na živočišné produkty. Pocitově se tak v interiéru střídají materiály, které senzoricky působí velmi dobře s těmi, které jednoznačně přiznávají svou recyklovanost. Stejně jako u BMW i3 to ale nepůsobí jako snaha šetřit, kterou vývojářům upřít určitě také nelze. Třeba jeden dlouhý reproduktor pod čelním sklem je jednoznačně (i) snahou o snížení nákladů. Jenže on hraje dobře. A takových drobností najdete v interiéru tohoto vozu víc. Tohle se Volvu prostě povedlo. Kabinu, na rozdíl od pohonu, vyvíjeli sami Švédové a je to znát.

Kde se naopak šetřilo a co se Volvu nepovedlo, to je prostor za předními sedadly. Zatímco vpředu je místa dost a otravovat tu může maximálně tak ne úplně dlouhý sedák nebo absence ukazatelů před volantem, vzadu to je bída. Materiálově to špatné není, ovšem prostoru je pomálu. České zastoupení Volva model EX30 při jeho uvedení na trh prezentovalo jako vůz pro dva. Máloco je blíž pravdě. Zadní sedák je ukotvený proklatě nízko, a to i na poměry elektromobilů. Dospělý muž tak sedí s koleny pod bradou a ani na ta tu není zrovna přehršle prostoru. Jako průměrně rostlý muž se 180 cm výšky jsem před koleny takzvaně „za sebou“ vlastně žádný prostor kolem neměl.

Můžete se chlácholit tím, že vzadu obvykle vozíte děti. Ani to bych ale neradil. Volvo si nepomáhá malým nastupovacím otvorem, a tak i manipulace s autosedačkou, nebo s dítětem, které do autosedačky chcete umístit, je o velké ekvilibristice. Přímými cenovými i velikostními konkurenty Volva EX30 je například Renault Mégane E-Tech nebo Volkswagen ID.3. Oba jsou v tomto směru mnohem dál.

A to platí i při pohledu do kufru. Co na tom, že si na rozdíl od ID.3 kufr otevřete zmáčknutím tlačítka, když se pak před vámi otevře jen 318 litrů prostoru. Dvěma určitě postačí, rodině s dětmi asi těžko. Tady prostě Volvo na konkurenci nemá, i když stojí na platformě, ze které jiné automobilky čínského koncernu Geely dokázaly vykřesat mnohem praktičtější vozy.

Dobře, tak pro rodiny není, ale je to dobré auto aspoň pro dva? Tak to už je jiná písnička. Technicky jde o velmi dobře postavený elektromobil. Nikoho nepřekvapí skateboardová platforma s bateriovým blokem mezi nápravami. Ta dodává všem elektromobilům velmi slušný základ pro jízdní vlastnosti, který vývojáři, ať už byli čínští nebo švédští, dokonale zužitkovali. Auto je trochu tužší, ovšem stále dostatečně komfortní a jezdí se v něm velmi příjemně.

Za tím stojí i filosofie, s jakou Volvo své elektromobily staví. Brutální výkon dostala už prvotina v podobě modelu XC40 a C40. Tady se inženýři pustili ještě dál a z nejmenšího modelu v nabídce značky udělali také model nejsilnější. Vždyť dvoumotorová verze s pohonem všech kol dosahuje výkonu 315 kW a z klidu na 100 km/h zrychlí za 3,6 sekundy. Tím se dostává na úroveň výkonnějších Tesel nebo elektrického hot hatche MG4.

Mým favoritem je však slabší jednomotorová verze o výkonu rovných 200 kW. I její dynamika je minimálně solidní. Zrychlení z nuly na sto za 5,3 sekundy budiž toho důkazem. Navíc se bavíme o zadokolce. Ne, tady najde o žádné blbnutí v zatáčkách. Sedíte v elektromobilu, a navíc ve Volvu, tady vždycky zasáhne elektronika dříve, než dojde na nějakou zábavu. Jenže zadní pohon je to, co se k elektromobilům prostě hodí. Žádné problémy s trakcí jako u předokolek, prostor pro skvělý rejd, mnohem příjemnější průjezdy zatáčkami i s těžkým autem.

A tím se pomalu dostáváme i k drobným pihám na kráse technologií tohoto vozu. Čert vem problémy s infotainmentem u prvních vozů. To každá značka vychytá jednou, dvěma aktualizacemi. To váhu nesundáte. Nejlehčí jednomotorová verze s menší baterií o kapacitě 51 kWh má pohotovostní hmotnost 1840 Kg. Větší baterie pak přidává 18 kWh a jen 10 kilogramů. Podívejte se do prospektu k Renaultu Mégane E-Tech, kam až lze snížit váhu kompaktního elektromobilu.

A ruku v ruce s hmotností vozu jde i spotřeba. To je zatím jedna z mála věcí, kterou se Číňanům nedaří dorovnat na úroveň evropské špičky, neřku-li Tesly, která je daleko vpředu. Zatímco s už několikrát zmíněným Méganem není problém jezdit v mimodálničním kombinovaném režimu hluboko pod 15 kWh, Volvo si bere přibližně o 2 kWh na 100 kilometrů více, verze s pohonem všech kol ještě o něco víc. Na druhou stranu se bavíme o autě, které poskytuje zajímavější dynamiku a už na první pohled nevypadá příliš aerodynamicky. Otázka také je, kdo u elektromobilu řeší takovýto rozdíl ve spotřebě. Zmínit, že Volvo efektivitou ke špičce zatím nepatří, jsem ale musel.

Čím naopak ke špičce patří, to je cena. Volvo vždy kvalitou minimálně šlapalo na paty německé prémii a spousta lidí jej za prémiovou automobilku považuje. Je jasné, že u nejmenšího modelu bylo třeba udělat některé kompromisy, tak to dělají všichni. Že se ovšem cenou dostane mezi ty nejlevnější, to asi čekal málokdo. Tady se výhody čínského koncernu ukazují naprosto jasně. Základní cena klesla pod 870 tisíc a zřejmě nejzajímavější verze ve střední výbavě a s větší baterií vyjde na milion. Za komfortní vyhřívání sedadel a volantu si zaplatíte jen pár tisíc. Takto se naceňují auta ve světě, kterému vládne Tesla.

Na závěr je dobré zmínit, že na střechu Volva EX30 naložíte až 75 kilogramů a tohle auto utáhne přívěs vážící až 1600 Kg. Bavíme se o elektromobilu, a tak tato čísla nejsou úplně běžná. Malé Volvo jimi překonává takřka veškerou svou konkurenci. Pozdrav posíláme zejména do Volkswagenu.

Volvo EX30 určitě není nejlepší elektromobil ve vesmíru, rodinám s dětmi bych ho určitě nedoporučil, ovšem dobré auto s mnoha silnými pozitivy se Číňanům i Švédům postavit povedlo.

zdroje: