Článek
Možná je to změna teplot po sv. Anně, snad výhled podovolenkového podzimu, nebo prostě jen výletová únava, bůh suď.
Každopádně se tento pozdně letní čas vyznačuje prapodivnými hnutí mysli jak u návštěvníků, tak u zaměstnanců. Tak kupříkladu kastelán po kávě se zahradníky přišel do hlavní zámecké budovy, kde v pokladně normálně malá milá správcová depozitáře chodí zamračeně z jedné strany na druhou a zase zpátky a něco si mumlá. Zdá se, že záležitost zcela zaměstnala její pozornost. Po chvíli naslouchání rozpoznal kastelán, že chodíc dokola opakuje: „Kde je ten zatracený Palacký … kde je ten zatracený Palacký.“ Jen kastelán umí rozklíčovat, že se nejedná ani o prvopočáteční projev duševní nemoci, ani o osobní zášť vůči dějepisci, ale že inventarizace desetitisíců zámeckých sbírek opakující se za zákona každé tři roky už ovládla pozornost drobné kolegyně do takové míry, že si ani nevšimla nedostatečného společenského odění i obutí.
Když už jsme u pokladen. Tento prostor je vůbec nárazníkovým pásmem, kde se nejdříve vynořují prvotní ideje návštěvníků. To tak jednou okolo poledne vbíhá do dveří dáma a už od prvního kroku volá: „Krásny zámok … krásny zámok, ale potrebujem vel’mi cikať!“ To kastelána zmátlo. Ukázal zahraniční návštěvnici směrovky na WC. Ale mnoho nezodpovězených otázek zůstalo. Vyvolal tyto pocity v dámě zámek, nebo s nimi již přišla zvenčí?! Není u východních sousedů ona potřeba podmíněna předchozí zdvořilou pochvalou? Ó jaký okouzlující národ by to byl! U nás stačí pětikačka. Zanechal pokladnu pokladním a odešel ke kávovaru pečlivěji studovat Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského.
Když má kastelán „kvalitní den“, tedy bráno s ohledem na jeho psychický stav, protože u kolegů si to nedovolíme konstatovat, natož vyloučit, může proběhnout tzv. kontrolní den. Zde pod dohledem mistrů je kontrolován stav některých probíhajících oprav. Aktuálně jsou to dveře. Chybí už jen nátěr. Po doslova aristotelovských dialozích byl nalezen konsensus i resoluce k docílení finální chromatičnosti vstupního otvoru bez hrozících negativních konsekvencí (pozn. mluva oficiálních zápisů). A zámecký klíčník už už se s účastnými na nádvoří loučil, když v tom se pan doktor zahleděl k zámecké kapli. Dlouze se zahleděl. A stále ještě upírá zrak tím směrem. A náhle se zeptal: „Proč ten pán sedí v palmě?“ Oči všech se otočily stejným směrem. Kastelán na tento dotaz nedokázal odpovědět. Pokladní totiž zájemci o prohlídku kaple objekt ukázala a požádala jej, aby se posadil poblíž vchodu do kaple, než přijde průvodce. A nejblíž byl onen květináč s palmou. To byly však kompetence, které ubohý kastelán operativně neakceptoval, a tudíž nemaje relevantní responzi.
„A řekněte mi laskavě,“ důrazně se táže zámecký průvodce kastelána, „proč je v té podlaze ta díra?!“ Jaká díra? Nepochopil vytržený kastelán odborný dotaz svého sezónního zaměstnance. „Ten pán chtěl na prohlídce vědět, proč je v té podlaze ta díra!“ Kastelán stále nic. To už ale má před obličejem displej moderní techniky a z fotografie na něj vykouklo podlahové prkno s dírkou. Prostě prkno. „Pán mi tvrdil, že tam schováváme poklad!“ důrazně doplnil chodící bedekr. „Víte, co je to suk ve dřevě? A ten, když vypadne, … to jde, i zde funguje gravitace, to je fyzika, … zbude tam dírka …“ konstatoval smířeně zámecký správce a odešel si uvařit silné kafe.
Tak zase příště, poblíž kaple.
P.S. Palacký se ještě nenašel, Franta jeden z(a)tracený!
