Článek
Politicky se to dá chápat. Prezident tak v podstatě ohlásil svůj úmysl kandidovat i na druhý prezidentský mandát. I tak by ale jeden čekal více odvahy v podstatě v začátku jeho působení na Hradě, notabene u vojáka. O co jde? Je to snaha nenazlobit si určitou část senilních pamětníků „zářných zítřků“, nebo tu teď zdivočelou část občanů, zamilovaných opět do ruské zmrzliny, nebo starší soudruhy, co nosili uniformu před rokem 89?
Vlastně je to jedno. Vyznamenat Mašíny by bylo symbolem odříznutí se od kariéry komunistického rozvědčíka a znamenalo skutečný příklon k oné porevoluční Pavlově službě v armádě demokratického státu a armádě NATO. Gesto, zvlášť dnes tolik potřebné.
Prezident se vyjádřil k řádům pro Mašíny v době, kdy si připomínáme dvě smutná výročí. Výročí, kdy totalitní režim kromě jiných zavraždil generála Heliodora Píku a kněze Josefa Toufara. Kdysi jsem dělal s rodinou a pamětníky dokumenty o obou a musím říct, že mě až zarazila ta neuvěřitelná brutalita při mučení Josefa Toufara a zrada kamarádů, třeba Ludvíka Svobody, v případě generála Píky. Komunisté byli odporní, krutí a nelítostní. Odmítám napsat „lidé“.
V této atmosféře, kdy komunisti hlava nehlava brutálně bojovali proti občanům vlastního národa, se rozhodli Mašínové, respektive jejich skupina, pro sabotáže a útěk z „bolševického“ Československa. Kdyby to neudělali, tak skončí na šibenici vedle Milady Horákové či Heliodora Píky. Nakonec, dva ze skupiny, Janata a Švéda, byli později při přestřelkách ve východním Německu chyceni, převezeni do Prahy a bez milosti popraveni.
V řadě incidentů skupina Mašínů bojovala proti ozbrojeným lidem. Jen v případě strážmistra Sboru národní bezpečnosti (tedy uniformovaného policisty) Honzátka údajně zabili svázaného. To je ovšem patrné pouze z fotodokumentace pořízené estébáky, kterým radili Rusové. Tedy gauneři, kteří se neštítili vraždit a mučit, natož zfalšovat jednu, dvě fotografie. Kvůli propagandě. Čili, vypovídací hodnota – nula! Milan Paumer totiž navíc po revoluci odmítl, že by byl Honzátko svázaný.
Myslím, že občané, kteří prezidenta Pavla volili se skřípěním zubů a někteří ho v prvním kole nevolili vůbec, teď čekají. Jak moc čelem se postaví k našemu vyrovnání se s komunisty a totalitním režimem. Zvlášť, kdy jsme vinou ruské válečné propagandy a kvůli politickým kampaním Andreje Babiše vystaveni neustálé relativizaci zločinů komunismu.
Petr Vrabec, publicista, více textů najdete ZDE.
V médiích pracuji od roku 1992, například v České televizi jsem působil jako reportér a režisér pořadu Fakta, byl spoluautorem dokumentární série Česká mise o našich vojácích v zahraničních misích, později jsem například psal jako reportér pro časopisy Týden a Reflex a jako komentátor pro internetový deník Forum24.
