Článek
Všechny továrny, až do té nejmenší továrničky někde támhle v Libni, komunisti ukradli. Celý český rozvinutý průmysl z první republiky, který v Evropě udával tón, během těch čtyřiceti let kompletně zlikvidovali. Pro příklad, výstavní skříň českého průmyslu. Automobilové závody, národní podnik, přivedl komunistický management v polovině roku 1988 na pokraj krachu. Nekvalitní auta, zmetkovost asi tak 30 procent, miliarda nesplácených úvěrů, podnik v insolvenci, braly od nás jen státy RVHP a na dluh! Protože, kdo by platil za nekvalitní šunt, že? Byla to jen taková hra na obchod. Ve smrtelné křeči český automobilový průmysl zachránil až po revoluci Volkswagen.
„Asi vás nepotěším. Za posledních čtyřicet let jsme se dostali z desátého místa ve světě na čtyřicáté místo. V některých oblastech je to ještě horší. Například ve vědeckotechnickém rozvoji podle oficiálně publikovaných informací jsme dnes zhruba na úrovni Alžírska nebo Peru a hluboko pod Portugalskem, které je považováno za nejzaostalejší zemi západní Evropy.“ Takhle v létě 1989 popisoval tehdejší stav československé ekonomiky prognostik Miloš Zeman v Hospodářském zápisníku na ČST.
Normalizační generace vyměnily budoucnost svých dětí za své dočasné pohodlí. Ona to byla pohoda. Tady je postavili do práce, tady chodili na obědy, tady jim dávali výplatu a sem na Mácháč nebo do Tater mohli jezdit na dovolenou. V práci se nikdo moc nepředřel, letěla hesla jako Práce není zajíc, neuteče. Nebo naprosto amorální Kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu. Když totiž jeden potřeboval něco domů, třeba na chatu, tak si to nekoupil, ale v práci ukradl. A ještě se tomu všichni spiklenecky smáli, že „i když všichni kradou, nikomu nikde nic nechybí“. A když někdo vybočoval, upozorňoval na zločinnost komunistického režimu, blbě skončil. Vzpomeňme Pavla Wonku, od udavačů po soudy ho mašinérie zavraždila. Naprosto odporné chování na všech úrovních společnosti. V každém městě sochy masových vrahů Lenina, Stalina či Gottwalda.
Byty nebyly, všude korupce, města zanedbaná. Když se díváte na komedie Vrchní, prchni nebo na seriály Sanitka či Malý pitaval, tak vidíte, jak ošuntělé a za ty desítky let očuzené od aut byly omítky domů, u chodníku pomočené a plesnivé. Klasika sídlišť zase bylo, že veškerá občanská vybavenost se stavěla až v průběhu dalších let, tak se lidé nastěhovali a třeba dva roky pak ještě chodili prakticky staveništěm po vyskládaných podlážkách, na podzim a na jaře se brodili bahnem. A to ani nemluvě o životním prostředí. Kdy například severočeské matky protestovaly v Teplicích proti extrémnímu karcinogennímu znečištění ovzduší. Asi nebudu jediný, kdo si pamatuje dvou až třídenní smogové prázdniny.
Řeky byly mrtvé, v tehdejších řekách mohlo plavat tak maximálně něco s osmi očima. Zeptejte se rybářů, co dělali s kaprem, když nějakého náhodou tehdy v řece ulovili. Protože to nebyly řeky, to byly valící se stoky z chemiček a podobných neekologických provozů.
Za to nám tady ale třeba nesmyslně komunisti nastavěli zdravotnická zařízení, čímž se dnes chlubí, kdy to byla síť hustší než síť prodejen Jednoty. Třeba porodnic je u nás tolik, že v některých se rodí jen jedno, dvě děti denně. Strašné ale nejvíc tedy je, že tenhle socík tady přetrval dodnes a rozpočet zdravotnictví kvůli tomu krvácí.
Takže, na konci éry československého socialismu tu byla průmyslově a ekonomicky zaostalá země s rozestavěným Temelínem, země zcela vytunelovaná a zanedbaná. A to i morálně. Proto to komunisti ještě rádi předali. Nakonec, na to v polovině roku 1989 upozorňoval v onom magazínu státní Československé televize i Miloš Zeman.
„Nikde není řečeno, že bez změny řízení, bez skutečné přestavby by u nás ve velice dohledné budoucnosti nedošlo k prázdným obchodům, inflaci, stávkám, manifestacím, to všechno jsou samozřejmě věci, které nikdo nechce slyšet, ale prognostik je tady právě od toho, aby varoval.“ Řekl Zeman.
Prostě, normalizační generace tuto zemi vytunelovaly a dál ji brzdí a táhnou ke dnu. Já se vlastně ani nedivím, že volí Andreje Babiše, toho krále Ubu české politiky. Protože je jako oni. Sobecký, bezohledný a zaostalý. Například ta víčka, naprosto směšný případ. Společně si spolu na sítích strašně medí, jak je trhají. Jak malí haranti. Nenaučili se po sobě uklízet, zašpinili a poničili naši zemi - a ještě to drze přiznávají. Nejhorší generace od Bílé Hory! Je akorát nejvyšší čas to říct nahlas.
Petr Vrabec, publicista