Stát vlastní desítky hotelů a penzionů. Proč? Vždycky bude špatný hospodář!

Okurková kauza se totiž tentokrát rozehrála kvůli platbám v hotelu Thermal při akcích karlovarského filmového festivalu. Kdy jsou přijímány pouze platby hotově. Poslance Jana Skopečka si pozvali k tomu do večerního živého vysílání. „Dostal jsem včera v Událostech, komentářích na @CT24zive dotaz, zda není bizár, že bar ve státem provozovaném hotelu Thermal nepřijímá platební karty. Odpověděl jsem, že když už mám to slovo použít, tak bizár je pro mě jako ekonomického liberála především skutečnost, že stát vůbec hotel provozuje. To má patřit soukromému sektoru, ne státu.“ Okomentoval to Jan Skopeček na svém účtu X.

A tady pan poslanec upozornil na dlouhodobě neřešený problém, a sice že stát vlastní desítky rekreačních zařízení. Zřejmě největším provozovatelem je Zařízení služeb ministerstva vnitra. To například v Karlových Varech vlastní několik luxusních budov prakticky přímo u vřídelní kolonády.

„Lázeňský dům TOSCA se nachází v samotném centru lázeňského města Karlovy Vary u světoznámého pramene Vřídlo v bezprostřední blízkosti kostela sv. Máří Magdalény. Lázeňský dům Tosca sestává z šesti budov (Tosca, Albatros, Zvon, Ostrava, Thermie, Balneo) a disponuje celkovou kapacitou 210 lůžek. Budova Thermie prošla v roce 2017 a 2018 kompletní rekonstrukcí. Našim hostům je nadále k dispozici stylově zařízená kavárna, v níž je možno si vybrat z širokého sortimentu nápojů, s krásným výhledem na Vřídelní kolonádu.“ Píše se na stránkách této vnitrácké organizace. A jakého komfortu si užívají, najdete ZDE.

A jaká je „ekonomika“ všech těch zařízení? S kolegy jsme před lety natáčeli reportáže o organizaci Zařízení služeb ministerstva vnitra. V jejích rekreačních zařízeních stát poskytuje dotované služby a pobyty zejména zaměstnancům vnitra. Do některých prý mohou jezdit i poslanci a senátoři s rodinami nebo státní zaměstnanci z jiných resortů. Což se ale asi moc neděje, protože řada ministerstev či úřadů provozuje „svá“ rekreační zařízení. Přičemž samozřejmě vyvstává otázka, proč by stát, zvlášť v době, kdy je průměrná mzda ve státním vyšší než v soukromém sektoru, měl dotovat státním zaměstnancům ještě dovolené, že? A když jsem se na to tehdy ptal jedné nejmenované mluvčí jednoho nejmenovaného ministerstva, zda jí to nepřijde nemravné, a ona odvětila: „…ale my na to máme nárok…“, tak jsem tam málem padnul do mdlob.

Druhá věc, neméně důležitá, je údržba a rekonstrukce takových objektů. Protože to také vzbuzuje pochybnosti. Například, když rekonstruovali dle registru smluv Bar a restauraci Lovecké chaty Tokáň v Českosaském Švýcarsku, částka se včetně DPH vyšplhala na 5.101.945,40 korun. „Stavební práce a služby realizované dle této Smlouvy budou zahrnovat především: ▪ vyklízecí a bourací práce Objektu, ▪ sanaci proti vlhkosti Objektu, ▪ skladbu podlahy, ▪ vytápění a klimatizace, ▪ elektro rozvody, výchozí revize ▪ kompletní vybavení nábytkem a zařízením.“ Píše se ve smlouvě.

Když jsme se tehdy chtěli zeptat náměstka ministra vnitra, Jakuba Kulhánka za ČSSD, který to měl na starosti, jen mlčení a zapírání se. A to jsme se jen chtěli zeptat, jestli to má vůbec ekonomickou logiku – tak nákladně až luxusně rekonstruovat budovy, v nichž stát poskytuje dotované pobyty? No nic, ale jen tak mimochodem, tehdy v době rekonstrukce baru a restaurace v chatě Tokáň za 5,1 milionu se o pár kilometrů dál, v Hřensku, prodával podobně velký penzion za 5,45 milionu, hned schopný provozu. To jen tak – pro ilustraci.

Petr Vrabec, publicista, zaostreno.eu

V médiích pracuji od roku 1992, například v České televizi jsem působil jako reportér a režisér pořadu Fakta, byl spoluautorem dokumentární série Česká mise o našich vojácích v zahraničních misích, později jsem psal jako reportér pro časopisy Týden a Reflex a jako komentátor pro internetový deník Forum24.