Článek
Zmýlená neplatí…
Určitě už se vám to taky stalo. Vám nebo vašim blízkým. Lékař předepsal špatné léky, špatné dávkování, v propouštěcí zprávě byly chyby, dostali jste jinou diagnózu nebo vám byl účtován nesprávný poplatek. V přetíženém zdravotnickém systému se to opravdu děje a častěji, než byste možná čekali. To je realita, kterou si musíme přiznat a je třeba s ní i počítat.
Celosvětová data ukazují, že v běžné praxi dochází průměrně k chybovosti v diagnózách kolem 6 %, u složitějších případů to může být podle studií i 15 % a víc.
V loňském českém projektu Sledování lékových chyb se při předepisování medikamentů během pouhých dvou týdnů odhalilo více než 12 tisíc pochybení. Celkově je ročně předepsáno více než milion léků špatně. Ačkoliv je většina z těchto nesrovnalostí v kategorii „neškodné“, některé mohou vést i k poškození zdraví.
K chybě může dojít i v laboratoři, byť je to méně pravděpodobné, anebo při interpretaci výsledků.
Opatrní musíme být i při hospitalizaci, protože v nemocnici jsme obvykle více zranitelní a více důvěřujeme postupům zdravotnického personálu. Důvěra je samozřejmě v pořádku, ale obezřetnost a péče o své vlastní zdraví je také na místě.
Příklady ze života
Abychom nezůstali jen u teorie a suchých dat, podělím se s vámi o zkušenosti přímo ze života mých kamarádů a známých. Kamarádka dostala už 3× lékařskou zprávu nebo žádanku na vyšetření, která byla určena pro někoho jiného, jen jméno bylo podobné (dokonce ani ne stejné). Všimla si toho pokaždé až doma.
Známému v nemocnici po operaci dávali omylem na ředění krve jak injekce, tak léky, tím pádem byl „naředěný“ moc a probudil se jednou ráno v nemocniční posteli, která už nebyla bílá, ale červená… Následky si nese dodnes.
Ač by se to stávat nemělo, tak právě k nepředání informací někdy dojít může a tím pádem i k nesprávné medikaci. Stejně jako se může stát, že dostanete ve špitále lék někoho jiného. Zejména, pokud je v nemocnici systém malých plastových kalíšků. Ty se snadno zamění. Správně by sestry měly jezdit s vozíkem a z něj vám dávat léky přímo před vámi z originálního balení. Ne všude je to ale běžná praxe.
Proto, pokud vám sestra nosí pilulky v mini kelímku, pokaždé si ověřte, že to jsou skutečně vaše léky a že je nedostáváte nadbytečně (třeba podruhé za den, když je máte mít jen 1×). Při střídání směn v nemocnici může dojít ke komunikačním šumům a omylem vám večerní lék může donést jak denní, tak noční směna.
To ale není všechno. Je více cest, jak si pohlídat, co se s vámi děje.
Ptát se, mluvit a číst
Vždy, když jste u lékaře, nebojte se ptát. Není vám něco jasné? Ptejte se! Zdá se vám, že lékař něco zaznamenal nesprávně? Ozvěte se! Připadá vám, že platíte na recepci víc, než byste měli? Ověřte si to! Pokaždé zpozorněte zejména tehdy, když se vám něco nezdá. Neznamená to automaticky být podezíravý vůči všemu a všem, ale jakmile cítíte, že „něco nesedí“, raději kontrolujte.
V lékárně se aktivně ptejte, hlavně pokud dostáváte nový lék. Lékárník je váš parťák a je to po lékaři druhá kontrola. Nebojte se ptát i na lékové interakce a případné kontraindikace.
Pamatujte si, nebo si někam napište, všechny užívané léky a případné alergie. U každého nového lékaře nebo při užívání nového léku zdravotníkům hlaste, co už berete a co vaše tělo nesnáší. Jde-li o vážnější diagnózu, nebo pokud vás čeká velký zákrok, máte nárok také na „druhý názor“ a je to v pořádku.
Jde o vaše zdraví a stud v tomto případě musí jít stranou. Lékařskou dokumentaci si vždy přečtěte, ideálně ještě hned v čekárně. Pokud tam jsou chyby, může je lékař okamžitě napravit.
Podle staršího vydání časopisu The American Journal of Medicine se mnoho lékařů plete nejen kvůli časovému tlaku, stresu a přetížení, ale taky jednoduše proto, že si až moc věří. Rozumná sebedůvěra lékaře je k výkonu tohoto povolání pochopitelně nutná, ale nic se nesmí přehánět.
Proto, až budete příště stát před „bílým pláštěm“, vzpomeňte si na jeden starý, ale pořád dobrý vtip: Jaký je rozdíl mezi lékařem a Bohem? Bůh si nemyslí, že je doktor…
Zdroje:
www.zdravotnickydenik.cz, qualitysafety.bmj.com, idnes.cz, denik.cz
