Článek
Německá hlídka mašíruje po venkovské silnici. V dálce se ozývá hluk motorů, vítr nese prach, kouř a vzdálenou vůni moře. Je tok 1940 a Wehrmacht tlačí vojska Spojenců ke kanálu La Manche, aby jim zasadil poslední ránu. Muži mají dobrou náladu a baví se mezi sebou, než se náhle ozve podivný hvizd. Dřív než stihne zvednout hlavu, zasáhne jednoho z vojáků šíp přímo do hrudi. Padá k zemi – a v tu chvíli se zpoza živého plotu vyřítí Britové. V jejich čele běží důstojník s mečem v ruce, řve rozkazy a vrhá se do útoku. Jeho jméno je Jack Churchill, a právě on má na svědomí zřejmě poslední doložené zabití lukem v moderní válce.
Fotografie z vojenského výcviku ve Skotsku. Úplně vpravo je vidět Jack Churchill, jak vede výsadek s mečem v ruce
Churchill, kterému se později přezdívalo Šílený Jack, byl zjevením. Narodil se roku 1906 v Hongkongu, kde jeho otec pracoval jako inženýr. Od mládí měl slabost pro všechno, co vonělo dobrodružstvím – kromě cestování hrál na dudy, střílel z luku, závodil na motorkách a cvičil s mečem. Když po první světové válce nastoupil do britské armády, sloužil v Barmě. Tam se naučil houževnatosti, ale i nudě koloniální služby. Po návratu do Británie zkusil civilní život – krátce se živil jako model, herec i novinář a stal se dokonce britským reprezentantem v lukostřelbě. Jenže když se Evropa začala znovu chystat na válku, Jack se rozhodl, že jeho místo je na frontě.
V roce 1940 velel pěchotní jednotce ve Francii. Po zmíněném útoku s lukem se jeho pověst rychle šířila armádou. Zdál se být zrozený pro válku - sebevědomý, statečný a zároveň poněkud romanticky starosvětský. Churchill se nikdy nevzdal svého meče, který v té době byl pro důstojníy už jen ozdobou pro přehlídky a slavnosti. Tvrdil, že „důstojník, který nevytasí meč, když začne boj, není hoden své pozice“. Během ústupu k Dunkirku byl zraněn granátem, ale stihl vyvést z pasti několik svých mužů. Jakmile se zotavil, přihlásil se k nové elitní jednotce Commandos, která měla podnikat odvážné nájezdy na okupované území.
Při nájezdu na norské Vaagsøy muži pod Jackovým velením zajali řadu německých vojáků a zniči přístavní rafinerii.
V jejích řadách se stal opravdovou legendou. Při útoku na norské Lofoty v roce 1941 se vylodil na pobřeží s dudami, mečem a granáty. Jakmile jeho člun narazil na mělčinu, zahrál pochod March of the Cameron Men a vedl muže vpřed. Jeho odvaha byla nakažlivá. V následujících letech působil v Itálii a na Balkáně, kde se proslavil dalším bláznivým kouskem – v noci zajal s pouhými dvěma vojáky více než čtyřicet Němců. Ráno pak dorazil do tábora a oznámil, že „má pár hostů“.
Na jugoslávském ostrově Brač ho ale štěstí opustilo. Při jednom útoku byli jeho muži téměř všichni pobiti a on sám padl do zajetí. Chorvati ho považovali za vzdáleného příbuzného premiéra Winstona Churchilla, a tak ho drželi pod přísným dohledem. To mu nezabránilo v pokusech o útěk – při jednom se dostal 150 kilometrů od tábora, než ho znovu dopadli. Nakonec ho osvobodili na sklonku války v Evropě Američané.
Churchill ale rozhodně nebyl ještě s válkou hotov a chystal se do Tichomoří, aby pokračoval v boji proti Japoncům. Na cestě do Barmy ho ale zastihla zpráva o jejich kapitulaci. Prý jen suše poznamenal: „Kdyby ta válka netrvala tak krátce, mohl jsem si to ještě trochu užít.“
Jack Churchill po válce ještě několik let sloužil v armádě. Jednotvárnost mírové služby ho ale brzy udolala.
Po válce zůstal v armádě. Sloužil v Palestině, velel jednotkám v Indii, než ho přemohla nuda a odedšel zpět do civilu. Učil střelbu z luku, šerm i dudy. Měl rád parní lokomotivy i stejně poháněné parníky, které ale z britských řek pomalu mizely. V důchodu se ještě věnoval modelaření.
Jack Churchill zemřel v roce 1996 ve věku devadesáti let. Za sebou zanechal legendu, kterou by člověk snadno považoval za přehnanou, kdyby neexistovaly svědecké výpovědi a fotografie. Byl to muž, který ve dvacátém století bojoval jako rytíř – s mečem, lukem, dudami a srdcem, které se nikdy nesmířilo s tím, že kavalírství už není v módě.
Zaujal tě článek? Začni sledovat Zápisník zajímavostí, ať ti neuniknou další fascinující fakta o světě!
