Hlavní obsah
Příběhy

Příběh otce, který neuměl milovat – a proč jsem ho přesto potřebovala

Foto: cottonbro studio,pexels

Chtělo by se mi zakřičet do světa:„Tátové, vzpamatujte se!“ Jenže, už vím, že jejich chování vůči nám mělo hlubší podtext, než ublížení. „Nauč se mít se ráda.“ byl cíl jeho přístupu.

Článek

I když vím, že jejich chlad, nezájem a tvrdost mají hlubší podtext, než jaký vidí dcera, která není milovaná. Každé odstrčení, nezájem a křik jsou jen polínka přikládaná na jiskřičky duše, aby jednou vzplál oheň – oheň změny.

Jenže k tomuto cíli vede dlouhá, strastiplná a bolestivá cesta.

Než si totiž dokážeme spojit všechny pojmy a dojmy a uvidíme svého otce ne jako despotického diktátora, ale jako malého ustrašeného kluka, který uvnitř tiše volá:
„Potřebuji obejmout.“

Klientky mi často vyprávějí se slzami v očích:

„Můj otec mě nikdy neobjal.“
„Byla jsem pro něj jen vzduch.“
„Nepamatuji si, že by mi někdy řekl – mám tě rád.“

Vím, jak to bolí.
A jak dlouhá a bolestivá je cesta k uzdravení.
Často nás zavede do slepých uliček, kde znovu a znovu prožíváme staré trauma – tentokrát po boku mužů, kteří v sobě nesou podobné zranění jako náš otec.

A pak přichází emočně vypjaté situace, které v nás křičí:
„Konečně to pochop!“
„Ty nejsi ta špatná!“
„Jen on ti to neuměl dát najevo.“

Toto zvědomění je léčivé.
Konějšivé jako tehdy, když nám maminka pofoukala bolístku – a najednou bylo zase dobře.

Můj otec byl jen hromádka neštěstí.
Citlivý, ztracený chlapec, po kterém chtěli, aby byl tvrďák.
Aby přežil.

„Kluci nepláčou.“
„Buď chlap!“
„Jsi ufňukaná bačkora!“

Přesně taková výchova dělá z chlapců muže, kteří neumějí dávat lásku – ani sobě, ani druhým.

Přijetí této skutečnosti je cestou k uzdravení.
Cestou, jak pustit všechny nadávky, poranění i otcova slova „k vodě“.

Neuměl jinak.
Jako by žil v citové agónii a nesnesitelnou bolest vypouštěl skrze své chování vůči okolí.

Když si natlučeme koleno, první, co ze sebe dostaneme, je „au“a padne i nadávka.
A co teprve, když ta bolest trvá roky?

Ano, „sparťanská“ výchova byla nesnesitelná.
Ale pochopení, které z ní vzejde, je k nezaplacení.

Naučí tě mít se ráda.
Zbystří tvou intuici.
Dá ti dar cítit lidi.
Naučí tě číst mezi řádky.

Možná si říkáš – „To se jí mluví.“
Ale i já jsem si prošla touto kalvárií.

A dnes už vím, že jsem si jeho duši vybrala.
Ne proto, aby mě milovala.
Ale aby mě naučila milovat sama sebe.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz