Článek
Podle Sri Amma Bhagavan přináší zpracování vztahu s otcem řadu významných benefitů v oblasti prosperity, tvořivosti a osobního růstu. Ve chvíli, kdy však v sobě neseme bolest z neuznání a s ní spojenou přemrštěnou snahu uspět, zalíbit se a konečně získat pochvalu, nezůstává už prostor pro skutečnou seberealizaci.
S takovým „balvanem“ na duši se člověk často ocitá v nekonečném kolotoči dokazování – potřeby ukázat, že je dost dobrý, že obstojí, že má hodnotu. Tento proces probíhá převážně na podvědomé úrovni mysli. Proto si mnohdy ani neuvědomujeme, že běžíme v krysím kolečku. Jen běžíme dál a dál, zatímco zátěž na našich bedrech neúměrně narůstá.
Čím větší tlak na výkon a čím větší snaha, tím mizivější bývají výsledky. Boj s pomyslnými „větrnými mlýny“ z nás vysává veškerou energii. Nezůstává prostor pro lehkost, růst ani prosperitu. Nerovný zápas nás buď postupně vtáhne do role „totálního loosera“, nebo sice dosáhneme určitého úspěchu, ale za cenu vyčerpání, vnitřního napětí a neustálého tlaku.
Pustit od sebe vše, co nám vztah s otcem přinesl v podobě bolesti, očekávání a nevyřčených tužeb, je hluboce léčivé. Emoce fungují jako pevné obruče sevřené kolem nesnesitelně těžkého kamene na našem srdci. Každé otevření tohoto tématu, každé vědomé čištění a přijetí má za následek prasknutí jedné z těchto obručí – a tím i postupné uvolnění.
Dochází k odpojení od minulosti. Od marného čekání na uznání „pašáka“, od jeho nevědomého řízení našich kroků podle jeho nálad, měřítek a vůle. Přichází možnost postavit se na vlastní nohy – tam, kde chceme, kdy chceme a jak chceme. Bez neustálého ohlížení se zpět a otázky: „Co by na to řekl on?“
Právě zde začíná skutečná svoboda. Sebeuznání. Vnitřní klid. Víra ve vlastní schopnosti a důvěra ve své kroky. A z tohoto místa pak může přirozeně vyrůstat prosperita, tvořivost i radost ze života.
