Článek
Péče o sebe. Každý si pod tímto pojmem představí něco jiného.
Pro jedny je to koupel v horké vaně plné pěny, pro jiné rychlá sprcha.
Pro někoho pravidelná návštěva kosmetičky, pro jiného jen obyčejná Indulona.
Můžeme svůj zažívací trakt hýčkat kvalitní stravou, nebo ho naopak „dráždit“ průmyslově zpracovanými potravinami.
Stále se ale bavíme jen o těle. O povrchu.
To nás učili odmalička:
mít ostříhané nehty, umyté vlasy a čisté oblečení.
Jenže hýčkat se a starat se o sebe není jen o těle a jeho povrchu.
Skutečná péče o sebe je o něčem mnohem hlubším.
Je kombinací toho, co děláme „venku“, a toho, co se děje „uvnitř“.
Je o umění říct NE, o nastavování hranic, přes které vlak nejede.
Ani ta nejlepší kosmetická péče, pobyt v luxusním wellness centru nebo manikúra dle posledních trendů ti nezaručí spokojenost a štěstí.
To skutečné štěstí vyžaduje odvahu otevřít svou vlastní Pandořinu skříňku.
Podívat se přímo do očí svému strachu, bolesti a obavám.
Mít „koule“ odmítnout to, co není v souladu s námi, to, co nás trápí, snižuje a bolí.
Mít sílu odejít od nefunkčního a — to je zásadní — změnit nastavení svého podvědomí.
Propustit bolest přes slzy, přes nepříjemné pocity v těle, někdy až přes psychosomatické projevy, které se zhmotní jako nemoc.
Možná si říkáš: „Tohle není péče o tělo a ducha. To je spíš kalvárie.“
A kdo by se do ní dobrovolně pouštěl…?
Jenže právě tahle cesta — i když je místy náročná — přináší největší výsledky.
Naučí tě:
- nevyhovět automaticky
- nesnažit se zachraňovat ostatní
-nenosit cizí problémy na svých bedrech
- odmítnout to, co vysává tvou energii
- říct někomu: „Tohle se mnou ne.“
A to je ta pravá ženská síla, kterou naše mámy neznaly — a kterou se teď učíme my.
