Článek
Instantní rady, rychlá řešení, jen ať to nebolí.
Dnešní svět nahrává lidem, kteří umí okouzlit. Stačí jen zaplatit XY tisíc a jste nadosmrti šťastní a spokojení. Dosáhnete partnerství snů, budete se koupat v šampaňském. „Já to žiju,“ hlásají.
Znala jsem jednu osobu, která nabízela kurzy, vysoké výdělky a osobní rozvoj. Mluvila o opravě traumat, a přitom sama byla spíš malé dítě v těle byznysmena – a tak také řešila své problémy. Nechci říci, že terapeut nebo průvodce by měl mít vše dokonale nalajnované a bez potíží. Ale je důležité své problémy opravdu zpracovávat. Ne se v okamžiku, kdy necítíme pevnou půdu pod nohama, hroutit a odkopnout všechny kolem sebe – a přitom se na sítích prezentovat jako někdo, bez jehož pomoci skončíš „jako poslední z posledních“.
Dlouho jsem sledovala jednu paní, která radila, jak být ženou s velkým „Ž“. A není to tak dávno, co se objevilo video, kde sama plakala nad léty života v toxickém manželství. Navenek přitom působila jako dokonalá žena, která má lásku a úctu muže.
Jenže my lidé hledáme zkratky. Chceme co nejrychleji a co nejméně bolestivě najít snový život. Neuvědomujeme si, že pečení holubi sami do pusy nelítají a bez práce nejsou koláče. A ani sto tisíc investovaných do e-booků, kurzů a konzultací nás k nirváně nedovede.
Možná je čas si položit otázku: hledám opravdu cestu k sobě, nebo jen další rychlou náplast na bolest?
