Článek
Odejít od takového hodného muže? Ten by jí snesl modré z nebe a ona doma hrála první housle.Byla milovaná a hýčkaná.
Co by za to jiná dala!
Ne! Ona si začala si s tím největším sígrem ve městě.Opustila společný byt na Vinohradech a žije s ním na ubytovně.Sešla, začala pít a je samá modřina.
Proč tato žena odešla?
Proč si dobrovolně vybrala nezodpovědného muže a vyměnila ho za „Mirka Dušína“?
Zbláznila se?
Nebo nevěděla roupami, co by?
Kdyby pracovala a měla víc povinností, neměla by čas na alotrie?
Tato situace má i jinou rovinu – podvědomou.
Klára a její dětství
Doma vládl chaos, křik a hádky.
Otec vždy přišel podnapilý a doma předváděl opilecký čardáš – padni komu padni.
Nadávky, hrubé poznámky a řev.
„Takto vypadá pravá láska,“zapsala si Klára do podvědomí.
Však láska nehněvaná není milovaná, nebo snad ano?
Klára a její první lásky
Vybírala si tvrdé muže, rebely a komplikované osobnosti.
Nechala si líbit i políček na ulici, nevybíravé urážky a výbuchy zlosti.
Vztah bolel, ale ona měla pocit, že žije — rychle a zběsile. Ale žije!
Klára a její muž
Nakonec si vzala „nudného“ Karla.
Dala na radu mámy — životem profackované a unavené ženy:„Copak chceš dopadnout jako já?“
V jediné větě shrnula svůj bolestný vztahový kolotoč.
Ano, Karel byl jiný.
Na rukou by ji nosil.
Měla vše, co jí na očích viděl.
Byl galantní, milý, úspěšný muž.
Jediné mínus?
Byl pro ni nudný.Všechno měl v životě srovnané, nalinkované.
Klářin pád
V manželství byla nešťastná.Ne že by se neměla dobře.Byla zahrnována láskou a komplimenty.
Co by jiná za to dala.Chybělo jí vzrušení — nemít na chleba, hádat se z plných plic
a pak bouřlivá usmiřovačka. I když vědomě věděla, že takto žít nechce.Podvědomí je však silnější než zdravý rozum.
Copak se zbláznila?
Ne. Jen se naučila jednoduchý vzorec:
Láska bolí. Láska je křik, hádky a alkoholové excesy.
To vše marně hledala u klidného a vyrovnaného partnera.A tak ho vyměnila za jeho úplný opak.To mělo svou daň.Emoční bolest, kterou jí „zloun“ způsoboval, byla nesnesitelná —ale Klára nedokázala odejít.Neuměla žít bez hádek a dramat.Proč?
Protože ten, kdo prožíval v dětství chaos, křik a hádky,hledá takový vztah podvědomě znovu —i když vědomě ví, že je to peklo.
Láska bez bolesti se musí teprve naučit.
