Článek
Jen málokterý návštěvník československého kina znal hudební produkci skupiny Les Charlots. Ta se postupně vytvářela v letech 1963 až 1965. Její složení se ustálilo v roce 1966. Její hudební úspěchy nebyly bezvýznamné. Magazín Rolling Stone je roku 1968 označil za nejlepší francouzskou rockovou kapelu.
U domácího publika byli velmi populární, své hudební vystoupení kombinovali úspěšně s komickými výstupy. Brzy začali vystupovat v televizních komediálních scénkách a všimli si jich i filmaři.
I když napoprvé to zrovna moc nevyšlo. Přesto jim nepříliš povedený film La Grande Java (1970), přinesl úspěch a popularitu u mladého publika. A co bylo nejdůležitější, tehdy ne moc známý asistent režie věděl, jak příště co nejlépe využít potenciál mladé komické pětice muzikantů.
Claude Zidy se stal režisérem i scénáristou jejich prvního úspěšného a velmi populárního filmu. Měl velký úspěch i v Československu.
Bažanti (1971), původní název Blázniví bažanti, byla opravdu bláznivá komedie a byl to start k dalším bažantím filmům.
Byl to také první a poslední film ve kterém hrála původní pětice bažantů. Jejich jména už dnes nic moc nikomu neřeknou. Tak si je pojďme připomenout.
Gérard Rinaldi (1943) ( frontmen a asi nejznámější člen skupiny)
Gérard Fillipelli (1942)
Jean - Guy Fechner (1947)
Jean Sarrus (1945)
Luis Rego (1943)
Posledně jmenovaný hudebník se se svými kolegy po prvním filmu v dobrém rozešel. Tak zbyla klasická a více známá čtyřka bažantů.
Další filmy se točily rychle a úspěšně. Pokud šlo o civilní film, vždy v něm čtyřka bažantů vystupovala pod svými jmény. Jedinou výjimkou byl Gérard Fillipelli, aby se dvě stejná jména nepletla, vystupoval jako Phil.
1972 - Blázni ze stadionu (C. Zidi)
Bažanti jedou do Španělska
1973 - Velký bazar (C.Zidi)
1974 - Čtyři sluhové a čtyři mušketýři
Čtyři sluhové a kardinál
Bažanti jdou do boje (C.Zidi)
Režisér a především úspěšný scénárista C. Zidi stál za úspěchem těch nejlepších bažantích filmů. Nejen z mého osobního hodnocení, ale i z hodnocení diváků na ČSFD, vše převyšuje jeden film.
Velký bazar. Jeho úspěch byl dán nejen skvělým scénářem, ale i spojením bažantů a slavného komika. Michel Galabru si s chutí zahrál krachujícího hokynáře Emila.
Po čtyřech úspěšných letech se vše rychle pokazilo. Stačil k tomu jeden neúspěšný a velmi ambiciosní projekt. Už bez účasti C. Zidiho. Nic nepomohlo, že ve filmu si zahrál i Mickey Rourke.
Polibek z Honkongu (1975) byl propadák a stal se polibkem smrti pro úspěšnou bažantí kariéru. Kouzlo bažantů - Šašků vyprchalo. Po neúspěchu se hledal viník a Les Charlots se rozhádali se svým manažerem. Tím byl ovšem bratr jednoho z nich. Jean - Guy Fechner se postavil za bratra a ze skupiny odešel.
To byl v podstatě konec. Zbylí tři bažanti ještě stihli natočit tři neúspěšné a stále horší filmy.
1978 - Bažanti a cizinecká legie
1980 - Bažanti kontra Drákula
1983 - Návrat bažantů
V roce 1986 odchází ve zlém ze skupiny i její frontmen Gérard Rinaldi. Chce pokračovat už jen ve své herecké kariéře. Les Charlots pokračují hudebně v jiné sestavě, kdy z původních členů zbyli pouze dva.
Jeden z nich, Jean Sarrus zatlouk v roce 1992 poslední hřebík do rakve, kdysi úspěšných filmových projektů. Z nouze se sám ujal scénáře a režie. Vznikl zoufalý výsledek, který byl rychle vyřazen z distribuce. Byl to ostudný propadák a i postupný konec skupiny Les Charlots. Ten byl oficiálně oznámen v rove 1997.
Dlouho se nic nedělo…
2009. V televizním studiu se po letech sešla skupina už starých a usmířených pánů. Všech pět z původní sestavy a začaly další plány. Je otázka do jaké míry byly vážně míněné. Skupina starých muzikantů chtěla navázat na svůj největší filmový úspěch.
Velký bazar 2. Svou účast na tomto projektu údajně přislíbil i stařičký Michel Galabru. Bláznivý bažantí plán, mimo čas a realitu, se naštěstí neuskutečnil. Byla by to smutná podívaná…
Zabránila tomu smrt. V roce 2012 zemřel Gérard Rinaldi (68) a to byla i tečka za dalšími plány. Ze zbylých členů skupiny žijí dnes ještě tři.
Jean - Guy Fechner, Jean Sarrus a Gérard Fillipelli.
