Článek
Majitel restaurace je tu od toho, aby dobře platil své zaměstnance. Je opravdu normální, že tuto svou povinnost přehazuje na zákazníky? Ti mají prostřednictvím dýška platit jeho zaměstnance. Já to tedy nedělám, nač platit někomu kdo dělá jen svou práci za kterou je placen? Z údajné slušnosti? Či z jakési tradice nebo pocitu, že na to mám? I dýško má svou historii.
Jak je z článku vidět, historie dýška je dost nejasná. Bylo to už ve starém Římě, či až později za feudalismu? Kdy lordi házeli drobné mince žebrákům, aby jim uvolnili cestu? Nejblíže k pravdě se zdají být až nádoby doložené ze 16.století se zkratkou T.I. P. Z anglického překladu „k zajištění rychlosti“, kam se házeli drobné mince pro personál. Tento zvyk se postupně rozšířil do celého světa. Z uvedeného článku mě zaujaly i další názory. Cituji:
„Na rozdíl od současnosti, kdy se spropitné považuje za jakousi slušnost a vyjádření spokojenosti se servisem, se dříve jednalo o úplatek za lepší služby nebo finanční pomoc obsluhujícím s příliš nízkým platem“. Dříve? To přece platí pořád…
Jsem číšník. Jsem servírka. Kdo je víc?!
Jeden z nápadu vznikající vlády je zde zavést jakousi novodobou šlechtu, jejíž zisky je třeba chránit. Tito vyvolení nebudou ze svého přiznaného zisku platit žádné daně a ani sociální a zdravotní pojištění. Kdo z Vás to má? Proč mají mít příjemci dýšek nově možnost tyto vedlejší příjmy přiznat? Prý kvůli možnosti získat hypotéku, na kterou ze svých nízkých oficiálních platů nemají možnost dosáhnout. Jak šlechetné neférové a ztrátové pro státní rozpočet.
Dýško je zcela dobrovolné, kdo chce přispívat majitelům hospod na platy jejich zaměstnanců jistě má dál tuto možnost. Pokud mu nestačí placení vlastní hypotéky svými poctivě zdaněnými penězi, bude mít možnost ji nyní splácet i za číšníky a servírky. Taková dýšková charita potřebným v nouzi. Nebo jak to je?
Ve všech článcích pojednávajících o placení dýška lze najít jeden stejný názor. Dýško se údajně považuje za slušnost a projev uznání za dobře odvedenou práci. K této jistě zajímavé myšlence je přidáno i doporučení o výšce dýška. To má dosahovat 10 až 15 procent. Pokud nedáváte nic nebo málo, jste za údajného nevychovaného neslušného burana.
Já to pořád nechápu. Proč bych měl platit někomu kdo v zaměstnání dobře pracuje? Projev uznání mu jistě může vyjádřit jeho zaměstnavatel vyšším platem či platem doplněným o prémie za dobrou práci. Proč by to měl dělat zákazník? Za to, že je v restauraci spokojen? To by snad měl být cíl každého majitele restaurace. Spokojený zákazník se odmění tím, že přijde znovu a doporučí podnik i dalším lidem. Proč by měl svou spokojenost vyjadřovat dotováním platu zaměstnancům?
Kde je ten číšník tak dlouho? Už tu je. Tak to máme jednou svíčkovou za 190 plus colu za padesát. Celkem 240 korun. Platím vyžádanou částku kartou, poděkuji a odcházím. Stejně tak jako když platím hotově. Někde to kartou nejde a důvod lze snadno domyslet. Proč bych měl přihodit ke své platbě ještě dalších cca 20 až 30 korun? Necítím se ani trochu neslušně a odcházím i s dobrým pocitem, že nedělám někomu vola. Ať si majitel restaurace zaplatí číšníka ze svého. Ten si pak na základě své výplaty může zažádat o hypotéku. Já mu ji platit určitě nebudu.
A co kuchař nebo uklízečka? Těm nemám dobrovolně platit hypotéku?
Ti si to nezaslouží, opravdu vykonal nejvíc záslužné práce ten, kdo pouze odnesl jídlo ke stolu? Nevím jak si mezi sebou dělí personál restaurace dýška. Rozdělí se s ostatními? Já na návštěvě restaurace nejvíc ocením dobře uvařené jídlo, poctivou porci a čisté kulturní prostředí. To vše rozhoduje o tom, zda příště přijdu a zda podnik doporučím dál. Měl by snad být obsluhující personál už tak zkažený, že bez dýška nebude pořádně dělat svou práci za kterou je placen? A k tomu jako bonus dostat i privilegované právo neplatit daně?
