Článek
OSPOD. Orgán sociálně - právní ochrany dětí, jehož hlavním cílem je chránit práva a zájmy nezletilých dětí a podporovat jejich blaho a bezpečí.
Takový je přesný název a práce tohoto úřadu. Jaký cíl měly anonymní pracovnice tohoto úřadu a soudkyně soudu v Benešově Sandra Kimmelová? Co je přimělo k tomu, aby nechránily zájem, blaho a bezpečí zavražděné holčičky? Bylo to právo jejího biologického otce na její výchovu? Bez ohledu na cokoliv? Byl to právě on, kdo se nechal dodatečně zapsat do rodného listu a požádal soud o svěření své dcery do péče. Její biologickou matku dál vše nezajímalo.
Musím se k tomuto případu znovu vrátit. Ve svém dřívějším blogu jsem neznal podrobnosti a práci OSPODu v tomto případě. Je to ještě mnohem horší než jsem si myslel. Neselhala jenom soudkyně, ale i OSPOD. Tohle není situace kdy jde o nesmyslné rozhodnutí soudu proti odporu OSPODu. V tomto případě se na tragédii malé holčičky OSPOD přímo podílel. A soudkyně svým rozhodnutím celou tragédii z moci svého úřadu dokonala. Rozsudek nad malou Viki byl vynesen.
Bezmoc. Skoro boží moc soudu a nezájem OSPODu zvítězila. Rozum a lidskost mohli jen smutně a bezmocně přihlížet. A to přesto, že se rozhodli za život malé Viki bojovat. Její pěstounka marně upozorňovala OSPOD na skutečnou nebezpečnou situaci. Na neschopnost a nespolehlivost biologické rodiny. Kdo je víc než úředník? Občan a pěstoun to určitě nebude…
Při čtení informací, které jsou nyní mediálně veřejně k dispozici musí zažívat každý kdo vychovává dítě pocit zoufalství. Kdo v očích těch kteří by měli chránit zájmy a bezpečí dětí dostal důvěru a dítě mu bylo vydáno do výchovy? Kdo je z jejich pohledu zodpovědný rodič schopný se o svého potomka postarat?
„U otce se vyskytuje paranoidní schizofrenie, což je trvalé a vážné duševní onemocnění se zásadním dopadem na samostatné fungování. Náročné situace se snaží řešit alkoholem a pervitinem. Od roku 2022 byl omezen na své svéprávnosti na dobu pěti let, a to jde-li o právní jednání týkající se nakládání s finančními prostředky nad částkou jeden tisíc korun týdně“
Všechny tyto informace měl OSPOD a především soudkyně k dispozici. A přesto vše byl otec soudem potvrzen jako zodpovědný rodič schopný postarat se o dítě. Pár tisícovek mu není možné svěřit, ale dítě ano? Chápe to někdo? Asi jediní kdo to chápou je předseda benešovského soudu, ten na tom nevidí nic nestandartního. Chápající jsou i pracovnice OSPODu a soudkyně která rozhodla o životě malé Viki.
Jak mají občané po takovém rozsudku a jeho obhajování mít důvěru v rozhodování nezávislého soudu? Jakou mají mít důvěru v práci OSPODu, který pro zájem a bezpečí malé Viki neudělal nic? A to i přes varování a snahu pěstounky informovat o tom co se v rodině skutečně děje.
Jméno soudkyně už je známé. Ta se k celému případu nevyjádřila. Známé je i jméno jejího nadřízeného, který na rozsudku nevidí nic zvláštního. Tajemstvím ovšem nadále zůstávají jména pracovnic OSPODu, které odmítly chránit zájem a bezpečí malé Viki. Kdy by za ni OSPOD bojoval u soudu, mohlo vše dopadnout jinak. Nebo také ne a soudkyni nemusel zajímat ani jejich názor. To už je jenom teoretická situace. Jasné je jenom jedno. OSPOD neudělal vůbec nic a i přes varování odmítl pomoci.
A vyjádření OSPODu? V konkrétních případech jsou vázáni mlčenlivostí. Což se dá i pochopit, pokud jde o případy kde se rozhoduje o dětech. O živých dětech. V tomto případě už mlčenlivost dítě nechrání. Je z nesmyslné nečinnosti OSPODu mrtvé. Tady už mlčenlivost chrání jen pracovnice OSPODu. Tak to má být správně?
A co dál? Bude veřejný tlak takový, aby se něco změnilo?
Právo biologického rodiče nesmí být nadřazeno nad skutečný zájem a bezpečnost dítěte. Bude mít pěstoun větší právo hájit svého svěřence před soudem? Ten je často jediným koho život dítěte skutečně zajímá. Není to pro něho pouze kus ve statistice. Tím spíš, že OSPOD v tomto případě naprosto selhal a dítě nechránil. A soud? Soudkyně Sandra Kimmelová mohla být ta poslední kdo Viki zachrání. Udělala zcela nesmyslně pravý opak.
Budou dál další nesmyslné rozsudky soudu, které vydají děti z bezpečí pěstounské péče do rukou jejich nespolehlivých, neschopných a v tomto případě i velmi nebezpečných rodičů?
