Článek
Pan Zděnek skončil ve stanu v lese. Kdo za to může? Viník byl odhalen v diskuzi pod článkem, který nabízí jeho příběh. Ten není ovšem úplný, je v něm spousta mezer.
Jako viník byl na lavici obžalovaných posazen ošklivý kapitalismus. Systém, který nebohého důchodce skoro nechal umrznout ve stanu. On sám za nic nemůže?
Zdeňkův příběh končí jeho záchranou. Pomoc mu poskytuje za pomoci neziskové organizace Kotec (jedné z těch nenáviděných neziskovek, které je třeba zrušit) starostka sousední obce. Už omrzlého ho ubytuje v nevyužité kanceláři na Obecním úřadě. Kdo může za jeho omrzliny? Taky kapitalismus? Pan Zděnek mohl nabízenou pomoc využít už dřív, první pokus starostky přesvědčit důchodce, aby opustil svůj stan a šel se zachránit do tepla, totiž nevyšel. Zatvrzele setrvával ve svém stanu a teprve mrazivá noc a omrzliny ho dokázaly přesvědčit o tom, že v zimě může být opravdu zima a ve stanu ji nepřežije. Za své omrzliny si může sám. Stejně tak za vše ostatní. Jen on sám je viníkem své situace. Nikdo jiný.
Na začátku článku, který je v odkazu, je hned uvedeno, že důchodce Zdeněk je jednooký. Proč to tam je? Má to snad vzbudit soucit čtenářů s chudinkou invalidou, který kvůli tomu nemohl celý život pracovat a proto má malý starobní důchod? To na mě nefunguje, já také na jedno oko nevidím a pracuji celý život. Zachráněný důchodce na fotce nemá ani brýle. To je na tom o dost lépe než já, bez nich už bych nevyšel ani na ulici. Má snad jiné problémy? V článku jsou naznačeny psychické obtíže. To hlavní tam ovšem je jen mezi řádky. Skoro umrzlý důchodce je sice svéprávný, ale velmi jednoduchý člověk. Tihle lidi nejsou dost chytří na to, aby si sami vyhledali pomoc a nechali si poradit. Jsou ovšem dost „chytří“ na to, aby si napůjčovali peníze, které nejsou schopni při svých malých příjmech nikdy splatit. Jdou svému neštěstí sami naproti. Za to opravdu kapitalismus nemůže. Tím spíš, že žijeme v sociálním státě a v podobných případech má člověk nárok na vysoké sociální dávky. Stačí jen o ně požádat. Někdo s tím má problém a nezvládne to? Jsou zde státem podporované neziskové organizace, které nabízejí finanční poradenství, a nejen pomoc při vyřizování sociálních dávek.
Jednoduchý důchodce Zdeněk žil ve svém domku sám (asi po smrti rodičů) a nebyl se schopen o svůj život postarat. Žil v malém městečku Černošice. V komunitě cca 1 500 lidí, kde se jistě starousedlíci navzájem všichni znají. Nikdo z nich nedokázal poradit a pomoci? Stačilo dát kontakt na neziskovou organizaci Kotec, která působí v regionu už přes 20 let. Její pracovnice se nakonec podílela na záchraně nebohého důchodce.
Jak se o něm dozvěděla? Zdeněk bydlel ve stanu od léta, od doby, kdy přišel o dům. Podle informací z článku mu známí a sousedé nosili jídlo a další věci. Taková situace se přece rozkřikne, lidé o ni mluví, a přesto nikdo nic dalšího neudělal? Nikoho to nezajímalo, ani starostu a zastupitele jeho rodné obce? Neziskovku Kotec měl na stanujícího důchodce upozornit až v říjnu rumunský dělník, který nedaleko sázel stromy. Ta teprve potom začala jednat. A bez výsledku. Zdeněk se ze svého stanu odmítnul hnout, chce dál žít ve svém rodném městě, a to i takovým to způsobem. To, že v zimě může umrznout, ho asi nezajímalo, nebo to nebyl schopen pochopit. Za to opravdu kapitalismus nemůže.
Komu není rady, tomu není pomoci.
To bohužel platí v případě stanujícího důchodce na sto procent. Jen náhoda a vytrvalost zachránkyň mu zachránila život. Teprve, když mu omrzly ruce, konečně pochopil, že jejich snaha a rady byly dobré a nechal se na poslední chvíli zachránit. Škoda, že se nesnažil vyhledat pomoc a nechat si poradit dřív, než hloupě přišel v exekuci o dům.
Tady ovšem příběh nekončí. Provizorium v kanceláři starostky sousední malé vesnice mu jistě nemůže poskytnout trvalý domov. A co dál? Co nabízí pro chudého důchodce ten ošklivý a pranýřovaný kapitalistický systém? Nechá si zatvrzelý a jednoduchý důchodce konečně poradit? Jaké má vůbec možnosti?
Mezi děravými informacemi, které o něm víme, je zajímavá a asi nepřesná ta, že má nejnižší možný starobní důchod a skoro to vyznívá tak, že si proti svému bývalému invalidnímu důchodu pohoršil. Tak to být ovšem nemůže. Pokud invalidní důchodce odchází do starobního důchodu, hned na začátku se mu jeho invalidní důchod automaticky změní ve stejné částce na starobní, sám o to nemusí žádat. Teprve potom se řeší, zda má možnost díky své celoživotní práci dostat už vypočítaný vyšší starobní důchod. Pokud nemá odpracováno dost a částka vyjde nižší, o nic nepřijde. Zůstane mu původní částka stanovená z jeho invalidního důchodu. Jaký je vůbec nejnižší stanovený starobní důchod? Ten pobírá minimum důchodců. Je to 5430 korun. To opravdu není mnoho. Od 1.1.2026 čeká tuto skupinu důchodců výrazná změna.
Důchodová reforma zvedne částku minimálního důchodu o 4370 korun! Na částku 9800!
To je opravdu nelidské, co provedla tolik kritizovaná vláda, co nemyslí na lidi, že? Jen doplním, že i na minimální důchod má nárok pouze ten, kdo má odpracováno požadovaný počet 35 let. Celoživotní nemakačenka a flákači nedostanou nic. Ti to ovšem doženou na dalších sociálních dávkách. Nechají si poradit. Jediný, kdo nemusí mít odpracované roky, jsou právě bývalí invalidní důchodci. Pokud je jejich už nyní starobní důchod nižší než 9800, dostanou i oni přidáno. To bude patrně i příklad důchodce Zdeňka.
Jaké má možnosti zachráněný stanující zoufalec a údajná oběť zlého kapitalismu?
Snad chápe, že v kanceláři starostky sousední vesnice nemůže zůstat věčně a do stanu se vrátit nemůže. Přece musí vědět, že přímo v jeho rodném městečku je dům s pečovatelskou službou a s byty pro důchodce. Už tam měl mít roky podanou žádost, poradil mu to vůbec někdo? Nikdo mu nepomohl? Přece ho musí všichni znát. Nebo to neřešil, jen si půjčoval peníze a před dluhy strkal hlavu do písku? Nechtěl si zase nechat poradit a byl chytřejší než všichni ostatní?
Důchodce Zdeněk bude mít důchod 9800, pokud získá byt v pečovatelském domě s nájmem včetně energií za 12000, má nárok na příspěvek na bydlení 9200. Má k dispozici 19 000, po zaplacení nájmu mu zbyde 7000. Jistota a pohoda. To stačí na skromný život.
Lépe řečeno musí stačit. Proti bydlení ve stanu či na ulici přímo luxus a důstojný zajištěný život. Celkem nerad slyším, jak se u nás žije zle a jak za problémy hloupých či finančně negramotných lidí vždy může někdo jiný. Oni sami přece za nic nemohou. I když mají možnost, často si nenechají poradit ani pomoci. Pak to s nimi skončí špatně jako s jednookým důchodcem Zdeňkem. Není to vina systému, když jde někdo svému naštěstí naproti a odmítá i pomocnou ruku…
