Článek
Vlastně už je jen dobře, že se Rusové vůči nám zmůžou jen na hloupé a dětinské provokace jako je žádost o „pomoc při určení a kontrole demontovaného pomníku maršála Koněva“. Na určení místa kde se socha nachází stačí jeden klik a co ta kontrola?
Je snad Ruská federace majitelem sochy, že má tu drzost požadovat kontrolu? Co je jim do toho? Ještě nechápou, že už dlouho nejsme jejími vojsky okupovaná a ovládaná gubernie?
Můj nadpis není vlastně moc přesný. Socha maršála Koněva neskončila tak jako sochy jeho kolegů, Lenina a Stalina. Ti skončili nejen na smetišti dějin jako tvůrci komunistického režimu, který má na rukou krev milionů svých obětí. Jejich sochy skončily na skutečných smetištích jako odpad. V celku nebo zničené na kusy.
Socha maršála Koněva má vlastně luxusní život. Už šestý rok odpočívá a to jistě za nemalé peníze v komerčním depozitáři v obci Měšice. To není žádný zaprášený sklad, ale špičkové pracoviště sloužící k uchovávání vzácných skutečně uměleckých děl. Šuntová socha maršála Koněva „žije“ v té nejlepší a vzácné společnosti. Nač tam čeká?
Na svou cestu za lepším a to na prestižní adresu. Přímo do srdce Prahy, na Hradčany. V Domě pážat zde bude po letech plánované a nyní dokončované rekonstrukce otevřeno Muzeum paměti XX. století. Zde se maršál Koněv jistě setká i se sochami Lenina a Stalina, které, jak předpokládám, by zde také neměly chybět.
Prostory k vystavení moc velké nebudou a podle plánu bude stát maršál osamocen na malém vnitřním nádvoří. Co k tomu víc napsat? Zbývá tedy můj osobní pohled na celý případ. Historii bychom si jistě měli připomínat, ale proč zrovna takto? Kdo bude do Muzea paměti XX. století chodit? Ti, kterým sovětský maršál chybí jistě přijdou potěšit se jeho přítomností a nebude jim asi vadit, že na novém místě exhibuje jako odstrašující ukázka sovětské totalitní moci. Moc jich asi nebude. A dál? Povinné a nudou otrávené školní výpravy?
Totalita stála životy mnoho lidí a podepsala se i na ekonomickém rozkladu a propadu naší vlasti. Musíme ovšem za ni platit i nyní? Jistě ne malými poplatky v depozitáři ( nepodařilo se mi zjistit kolik). Muzeem, kam stejně nikdo nepřijde a hlavně placením jeho ztrátového provozu. To nebude laciná záležitost, prostory pro zaměstnance muzea budou i v jiných objektech.
Jako častý návštěvník muzeí a obdivovatel uměleckých děl, bych byl raději kdyby socha rudého ošeříkovaného maršála skončila podobně jako sochy jeho soudruhů. Vyhozená a rozbitá na smetišti. Pražané by ušetřili dost peněz na potřebnější věci a aspoň by si Rusové nemuseli dělat drzé a zbytečné starosti jak jsme naložili s pozůstatky sovětské totality, která měla být na věčné časy…
