Článek
“ Děsím se davu, je nejkrutější a nejhloupější ze všech přírodních živlů"
Nedá mi to a musím se znovu vrátit s dalším blogem k tragédii ve Staškově, kdy teprve třináctiletý žák ubodal svou spolužačku a zabil i učitelku, která ji přišla bránit. Hned na začátku jsem si vzal na pomoc citát Karla Čapka a přivedu si i další posily z diskuze pod tímto článkem.
Zde je názor diskutující paní učitelky:
"Ono ale nejde křehké psychice dítěte nakládat do nekonečna. Zvlášť pokud za ním nestojí rodiče, je z rozvrácených poměrů. Reakce učitelek na obrázek naznačuje, že s chlapcem mohlo být dlouhodobě ze strany pedagogů jednáno s nepochopením a bez jakékoli snahy pomoci. Jeho jednání mohlo být vyústěním dlouhodobé frustrace.
Vzhledem k tomu, že právě dostudovaní gymnazisté vám se smíchem řeknou, že se ke 2.SV v dějepisu nedostali, 13ti letý chlapec o koncentračních táborech nemohl mít hlubší znalosti. Obrázek tak měl vyjádřit jeho zjitřené pocity a konflikt s pedagogy. Ale tohle volání po vyřešení problému nepadlo na úrodnou půdu, spíš na tvrdý beton pedagogického nezájmu, který ztělesňuje TO."
A zde je reakce a celkem zásadní otázka jednoho z diskutujících:
“ Vy vážně obhajujete dvojnásobného vraha?"
Odpověď paní učitelky byla velmi stručná a jasná.
„Ne, ale jsem moc ráda, že jste se zeptal, když Vám to nebylo zřejmé. Děkuji.“
To je opravdu velký problém. Dost lidí vůbec nepochopilo, že lidé kteří si kladou otázky a o tom, co se stalo a stát se nemuselo, neobhajují vraha a jeho čin. Lynčující nechápou proč také nejdou s nimi lynčovat. Oni sami nemají potřebu o tom do hloubky více přemýšlet a hledat cestu k motivu dětského vraha. Ten chlapec nebyla žádná zrůda, ani nějaký zradikalizovaný fašistický sadista. Jen neunesl tíhu situace, do které byl nespravedlivě vmanipulován.
Jeho čin ovšem nikdo neomlouvá, jen ho chce pochopit. Může být třináctileté dítě zrůda? Jistě ano. Zde jiný případ a snad každý pozná rozdíl mezi ním a tím co se stalo ve Staškově.
Kmetiněves. Školák R.P přepadl v silvestrovské noci roku 2004 svou spolužačku. Uškrtil ji, pobodal ji a posmrtně sexuálně zneužil. Pár dní mu chybělo do třinácti let. Bylo zjištěno, že trpí nebezpečnou úchylkou. Útočným sadismem s nekrofilními sklony. Takového člověka vzrušuje, když oběť trpí a je znehybněná, nejlépe mrtvá.
Co dál ve Staškově?
Policie zatím potvrdila, že „nebezpečná“ koláž neobsahovala žádné hrozby. Trestní oznámení podala učitelka na žáka kvůli nevhodnému chování. Nikoliv z důvodu strachu o život či zdraví. Normální hloupá pubertální klukovina. Od žáka se kterým do té doby nebyly žádné výchovné problémy, což potvrdila nejen škola překvapená jeho činem.
Někteří diskutující pod články projednávající o školní tragédii ve Staškově by měli ubrat na chrlení zloby a nenávisti. Jít s lynčujícím davem, který ztratil rozum není jejich dobrá vizitka. Co se raději zkusit nad celým smutným případem zamyslet a i nad agresivní dobou kterou sami vytváříme a živíme. Nadávání do zrůd a chuť popravovat dětského vraha a i celou jeho rodinu snad připadá někomu rozumné?
Může být dětského vraha někomu i líto?
A nakonec poslední názor z diskuse:
„Vůbec nechci snižovat hrůznost toho vraždění, ale zdá se mi, že ten kluk je třetí obětí všech těch událostí a okolností, které se staly za celý jeho život. Samozřejmě, že je viník a blízkým těch obětí by se to asi těžko dalo vysvětlit, ale je mi líto i jeho. Modlím se za všechny.“
Tak trochu s úlevou vidím pod tímto názorem většinu srdíčkových souhlasů. I já jeden připojuji…
