Článek
Celá rodina žila společně v Praze a na zámku v Brandýse nad Labem. Přesto, že císař žádné svoje dítě neuznal za legitimní, staral se o ně a chtěl pro ně jako každý rodič zajistit dobrou budoucnost a slušné společenské postavení. Dětí, které se dožily dospělosti bylo šest. O dalších se nic neví. Tři chlapci a tři dívky.
Přijaly rodové jméno d'Austria, určené pro habsburské levobočky. Mnozí z nelegitimních synů habsburských panovníků udělali zajímavou kariéru a získali si prestižní společenské postavení. V to doufal pro svého nejstaršího syna i Rudolf II.
Zažil ovšem zklamání. Prvorozený syn pojmenovaný Julius Caesar (nar. 1584) dostal vzdělání a jeho císařský otec do něho vkládá velké naděje. Toto očekávání se brzy ukázalo jako nereálné.
Mladík se brzy proslavil úplně jinak. Choval se agresivně, opíjel se a útočil na ženy. O jeho chování mluvila celá Praha. Zklamaný otec, který již poznal, že všechny naděje do něho vkládané jsou marné, zprvu svého syna hájil. Nešlo to ovšem do nekonečna. Chování mladého pána bylo stále horší a nebezpečnější.
Rudolf II. se v červnu 1606 rozhodl pro jeho internaci v klášteře Gamingu. Vydal jasné pokyny. Zákaz písemného styku, zákaz nošení zbraně, zákaz alkoholu, jen drobné výdaje a služebnictvo mělo dohlédnout na to, aby žil střídmě (jen 6 jídel za den…).Špatné zkušenosti byly důvodem k těmto pokynům a jak čas ukázal, bylo čeho se obávat.
Julius do kláštera opravdu přijel, ale hned na podzim za nevysvětlitelných okolností odjel do Českého Krumlova. A zde se choval přesně opačně jak bylo císařem nakázáno. Proč Rudolf II. nereagoval na ignorování svých příkazů se neví. Nevěděl o tom?
Julius si na krumlovském zámku zřídil nákladný dvůr. Penězi evidentně šetřit nemusel, což prezentují zachovalé doklady o spotřebě velkého množství jídla a vína. Svým chováním ničím neomezeného vládce začal tyranizovat celé město.
Opět se začal opíjet, vyvolával výtržnosti, pronásledoval a znásilňoval ženy. O jeho chování se mluvilo v celých Čechách. Už v prosinci 1906 si krumlovští konšelé opatrně stěžovali u císaře. Jejich písemná stížnost zůstala bez odpovědi, patrně se k němu vůbec nedostala.
V roce 1607 začal jeho vztah s krásnou lazebnicí Marušou. Její matka ji ve vztahu s Juliánem podporovala v naivní naději, že si její dcera společensky polepší. Velmi chybný úsudek ukončený tragédií.
Dne 18. února 1608 byla Maruša nalezena brutálně zavražděna. Julius její tělo zohavil a rozsekal. Pokud by nebyl privilegovaný císařův syn, trest za tento čin by byl stejně krutý. Před popravou mučení a smrt zapletením do kola či rozčtvrcením. Julián odešel z místa vraždy bez trestu. O jeho činu a šílenství se vědělo i v cizině.
Poslední, kdo se to až za měsíc dozvěděl, byl jeho otec. Nikdo neměl odvahu mu to dřív říci. Rozzuřil se a tentokrát byl nemilosrdný a důsledný. Potupné a kruté smrti na popravišti jeho syn unikl, ale byl zavřen a izolován na krumlovském zámku.
I tak se mu otec snažil ještě pomoci. Poslal za ním lékaře, ale na pravděpodobnou schizofrenii tehdejší pouštění žilou nepomohlo a domluvy byly zbytečné. V izolaci se Julián postupně měnil ve zvíře. Přestal o sebe dbát, zraňoval se, pomazával se krví a stolicí. Chodil nahý a před služebnictvem masturboval.
V červnu 1609 se mu v hrtanu vytvořil absces (dutina naplněná hnisem), který si sám propíchl a začal špatně dýchat. Zanedlouho se 25. června udusil. Smrt mladého pána přijali všichni s ulehčením. Nejvíc obyvatelé Krumlova. O jeho potupné smrti se v místní kronice zachovala lakonická zmínka.
„Ten pankhart a tyran na Krumlově, byv na záchodě dlouho, padne, duši pustil. Rarášek ho udávil!“
O dalších dětech Rudolfa II a Kateřiny se moc neví. Nikde není zmínka, že by některé z nich trpělo podobnou duševní chorobou jako Julián.
Karolína se jako jediná s dcer vdala. Otec ji vystrojil bohatou svatbu, sám se jí však neúčastnil. Vzala si hraběte z Contecroy.
Dorothea a Alžběta prožily život v klášterech jako jeptišky.
Carlos se stal důstojníkem a účastnil se bitev s Turky.
Matyáš zemřel předčasně.
