Hlavní obsah

Babiš odjel do Izraele a objevil Česko. Poláci nám mezitím zvolili prezidenta

Foto: Zdeněk Dominik Uher, vytvořeno DALL.E (OpenAI)

Andrej Babiš v Izraeli představil bezpečné Česko, do kterého se údajně stěhují Němci. Ještě nedávno přitom doma líčil jeho stav podstatně temněji. Polský diskutující mezitím povýšil premiéra na prezidenta.

Článek

Člověk se učí celý život. Někdo v padesáti objeví zdravou výživu, jiný v sedmdesáti internet. Andrej Babiš musel až do Izraele, aby objevil Českou republiku. Při setkání s Benjaminem Netanjahuem totiž představil naši vlast s takovým nadšením, že jsem chvíli přemýšlel, zda se během letu nezměnily státní hranice. Česká republika je prý velmi bezpečná, představuje budoucnost Evropy a je skvělým místem pro investice. Přiznávám, že mě to zaskočilo, protože ještě nedávno jsem z domácí předvolební rétoriky nabýval dojmu, že žijeme v zemi, kde nefunguje vůbec nic kromě tiskového oddělení hnutí ANO. Drahota, úpadek, chaos a všudypřítomná katastrofa tvořily obraz republiky, kterou bude nutné zachraňovat téměř od základů. Najednou jsme evropským rájem. Tak rychlé hospodářské zmrtvýchvstání by si zasloužilo nejen Nobelovu cenu za ekonomii, ale pro jistotu také přezkoumání vatikánskou komisí pro zázraky.

Němci se k nám stěhují. Jen o tom zřejmě nevědí

Největší pozornost ovšem vzbudilo premiérovo oznámení, že se k nám stěhuje spousta lidí z Německa. Představuji si, jak v Mnichově prodávají domy, v Berlíně balí kufry a na německých dálnicích vznikají kolony zoufalých občanů, kteří už nedokážou žít bez českých stavebních úřadů, výluk na železnici a možnosti strávit důchod opravováním chalupy v pohraničí. Statistika ovšem vykazuje jistou neposlušnost. Zatímco v roce 2020 žilo v Česku přibližně jednadvacet tisíc německých občanů, podle údajů citovaných letos jich zde v roce 2025 bylo zhruba jedenáct tisíc. Samotný pokles samozřejmě nevylučuje, že se někteří Němci přistěhovali, protože počet usazených občanů není totéž co počet nově příchozích, jen poněkud kazí představu o velkém přílivu našich západních sousedů. Pokud máme navzdory tomuto vývoji uvěřit v masový příliv německých sousedů, bude třeba statistiku doplnit o nový obor matematiky, v němž jedenáct tisíc představuje výrazný nárůst oproti jednadvaceti. V takovém případě bychom konečně mohli vyřešit také státní rozpočet, protože schodek by stačilo správně pojmenovat a okamžitě bychom hospodařili s přebytkem.

Samotné vystoupení mělo navíc půvab neplánované diplomatické grotesky. Benjamin Netanjahu se podle zveřejněného záběru chystal podat českému premiérovi ruku, jenže Andrej Babiš pokračoval ve své prezentaci s vytrvalostí obchodního zástupce, který zákazníkovi právě prodal vysavač, ale ještě mu nestihl nabídnout náhradní sáčky. Izraelský premiér tak musel chvíli počkat, protože budoucnost Evropy se sama neprodá. Kdyby vydržel ještě několik minut, možná by se dozvěděl také o českých důchodech, dostupném bydlení a dálnicích, po kterých se Němci údajně hrnou takovým tempem, že je statistický úřad nestíhá přičítat.

Video se pochopitelně rozšířilo po sociálních sítích, kde se okamžitě sešli odborníci na diplomacii, migraci, Blízký východ a správnou techniku podávání rukou. Jedni premiéra kritizovali za samotnou návštěvu Izraele, druzí ho oslavovali jako obránce evropské civilizace a další se bavili jeho vystoupením. Skutečnou perlu však podle zveřejněných komentářů přidal jeden polský diskutující, který se Čechů zeptal, zda mají rádi svého prezidenta a podporují ho. Andrej Babiš se tak během jediné zahraniční cesty dočkal nejen objevu prosperující republiky, ale také nečekaného povýšení do funkce hlavy státu. Petr Pavel se o svém odvolání zřejmě dozví z polského internetu. Hradní kancelář zatím nemusí nic potvrzovat, protože volby proběhly výhradně v komentářích a účast byla podle všeho stoprocentní. Jeden volič, jeden hlas, jeden nový prezident. Demokracie v nejúspornější podobě.

V Praze spálená země, v Jeruzalémě zaslíbená

Největší absurdita celé návštěvy ovšem nespočívá v podání ruky ani v polských prezidentských volbách, nýbrž v pozoruhodné schopnosti české politické reality měnit podobu podle zeměpisné polohy mikrofonu. Doma se totiž lépe získávají hlasy vyprávěním o zemi na pokraji zhroucení, zatímco v zahraničí se výhodněji shánějí investice představováním evropského ráje. Česká republika tak existuje ve dvou verzích. Jedna je určena voličům a obsahuje drahotu, chaos, katastrofu a neustálou potřebu zachránce. Druhá je exportní, krásně zabalená, bezpečná, prosperující a připravená k okamžitému použití. Rozdíl mezi nimi není v ekonomice, ale v tom, kdo právě poslouchá. Kdyby se obě verze náhodou setkaly, patrně by jedna druhou obvinila ze šíření dezinformací.

Zvláštní symboliku dodává celé události také 17. listopad, kdy si připomínáme dobu, v níž lidé odmítli politiku jediné povolené pravdy. Nejde samozřejmě o to, že premiér odjel na pracovní návštěvu do Izraele, protože diplomacie se na státní svátky neptá a zahraniční vztahy se neřídí kalendářem pietních akcí. Zajímavější je, jak snadno se z politického slovníku vytratí katastrofa, jakmile je potřeba představit vlastní zemi zahraničnímu partnerovi. Pravda by přitom neměla potřebovat cestovní pas a vlastenectví by nemělo fungovat pouze v zahraničním roamingu. Česká republika není ani spálená země, ani pohádkové království, ale stát, jehož občané si zaslouží, aby jim politici říkali totéž, co zahraničním investorům.

Až se tedy Andrej Babiš vrátí z Izraele, doporučil bych mu pustit si záznam vlastního vystoupení. Možná konečně zjistí, že Česká republika je docela dobré místo k životu, které není nutné před každými volbami pohřbívat, aby je mohl někdo slavnostně zachránit. A pokud premiér po návratu začne znovu vyprávět, jak strašně se nám žije, máme jednoduché řešení. Pošleme ho zpátky do Izraele. Tam totiž Andrej Babiš jako jediný politik na světě dokázal přesvědčit Andreje Babiše, že Česká republika není v troskách.

Z čeho text vychází:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz