Článek
Gryf nevstává normálně. On se probouzí jako hrdina, který právě přežil apokalypsu a teď o tom musí všechny informovat. Když mu ujede tramvaj, popíše to jako bitvu u Thermopyl: „Stál jsem tam sám proti celému světu, mával rukama, a ten řidič? Pohled chladnější než lednice!“ Přitom další spoj přijel za čtyři minuty.
V práci se mění v hlavní hvězdu tragédie. Stačí mu přidělit úkol o třech řádcích a už se tváří, že právě dostal misi kolonizovat Mars. Jeho povzdechy se nesou kanceláří jak varhanní tóny a jeho teatrální mlčení má váhu státního pohřbu. Excelová tabulka je pro něj drama hodné Shakespeara.
Utrpení větší než realita
Podle gryfa je vesmír proti němu spiknutý. Nachlazení považuje za smrtelnou chorobu, puchýř na patě za tragédii horší než zhroucení burzy a bolest hlavy za důkaz, že právě začíná nová pandemie. Jeho stesky doprovází oči obrácené k nebi, jako by si přímo s anděly domlouval termín odchodu.
Rodina i kolegové už vědí, že každá jeho bolest je veřejná událost. Jedno kýchnutí a už v kuchyňce pořádá tiskovou konferenci: „Dámy a pánové, dovolte mi oznámit, že dnešní den je kritický.“ A přitom cucá bonbon proti kašli. Kdyby měl facebookovou událost, jmenovala by se: Apokalypsa – vstup zdarma, účast povinná.
Velké drama z každé maličkosti
Gryf dokáže udělat epos i z nejbanálnější situace. Rozlil si čaj na košili? Srdceryvný monolog o nespravedlnosti osudu. Spadl mu mobil na koberec? Vztyčí ruce a zařve: „Proč právě já, Bože?“ Mobil přitom dopadl na koberec měkčí než peřina.
Když mu dochází témata, nahrazuje je gesty. Protočí oči, vzdychne, mlaskne, rozhodí rukama. Jeho gesta by si zasloužila vlastní orchestr. Všichni dobře vědí, že největší tragédie dne byla, že v automatu došla čokoládová tyčinka. Jenže on z toho udělá epos, o kterém by Národní divadlo vážně uvažovalo.
Každodenní premiéra
Divadelní gryf není obyčejný člověk. Je to divadelní maratonec, který z e-mailu umí udělat třídílnou operu a z drobného problému rodinný epos. Vytáčí, unavuje a přesto vás nakonec pobaví víc než polovina televizních seriálů.
Až se vedle vás začne hroutit, že mu nefunguje tiskárna, nezlobte se. Sedněte si, dejte si kafe a užívejte si představení. Protože mít v kanceláři divadelního gryfa je jako mít vlastní Netflix – jen bez účtu a epizody běží naživo každý den.
