Článek
Vybarvená odstínem Shrekovy kůže a s jeho obličejem nakresleným uvnitř se tahle mapa stala hitem internetu. Žádná petice, žádný politický skandál, jen prostá legrácka, která se převaluje přes Instagram a Facebook a zaplňuje komentáře takovým spektrem názorů, že by to nevymyslela ani Sněmovna na týmovém teambuildingu. Od „Tak aspoň už si nás nikdo nesplete s Československem“ přes „Furt lepší než Čečensko“ až po „Shrek je nejlepší animák všech dob, takže to je pocta“. Mezitím se ozval i klasický hlas národní sebeúcty: „Děkujeme panu premiérovi a jeho skvělé vládě, že nás mají za k….y (neboli kura domácího, pohlaví mužského, s červeným hřebínkem na hlavě a ve slovenském znění).“
Shrek jako nečekaně přesný státní symbol
Nejde o žádnou promyšlenou PR kampaň, působí to však účinněji než jakýkoli oficiální slogan. Žádné „Srdce Evropy“ nebo „Země příběhů“, které se skví na billboardech a většina obyvatel by je nedokázala říct bez ironického úšklebku. Tady se prostě někdo podíval na mapu, přimhouřil oči a řekl si: „Hele, to vypadá jako zlobr.“ A je oheň, respektive bažina, na střeše. Ať už se vám to líbí, nebo ne, v tom obrázku je víc upřímnosti než v celém rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj.
Možná jsme se zlehka přehoupli do doby, kdy mem nahradí heraldiku a sdílený vtip zvládne víc než státní strategie komunikace. Kolektivní identita se dnes často neformuje manifestem, ale komentářem pod virálním obrázkem.
Internet si mezitím začal obrázek ohýbat podle svého. Každou hodinu přibývají nové verze, třeba mapa s nápisem „Oslov“ na Vysočině, Brno usazené na Drakově hnízdě nebo sofistikované memy, kde se k české hranici táhne uměle přidaná bažina. Mezitím se mísí otázky „A proč?“ a odpovědi typu „Protože.“ Internet prostě jede a když jede, jede bez brzd.
Shrek není jen pohádková postava. Je to postoj k životu. Nedělá si hlavu z image, má v sobě tvrdohlavou hrdost, která ignoruje, co si kdo myslí, a navíc má rád cibuli. To, že je schopen se poprat s drakem, mu jen přidává body a ruku na srdce, v naší politice by to občas nebylo od věci. Jak trefně poznamenal jeden z komentujících: „Soudě podle způsobů a životního stylu některých našinců to sedí. Rádi si hoví v bahně… My jsme buď národ Shreků, nebo hobitů.“ K tomu dodávám, že hobiti mají sice útulné domečky, ale o politickém instinktu zeleného zlobra si můžou nechat zdát.
Bažinová diplomacie a jiné nápady
Když se řekne Shrek Republic, málokdo odolá představě, že by českou politiku ovládly postavy z téhle filmové ságy. Premiér jako Osel, vždy připravený se ozvat, i když to nikdo nechce. Stínová ministryně financí coby Fiona, krásná na plakátu a tvrdá v realitě. Opozice v roli Perníčka, která statečně vzdoruje, ale občas jí upadne kus těsta. A v rohu sálu stojí Drak, nebezpečný, ale tajně romantický, čekající, koho dnes sežere.
Představte si, že by se to vzalo vážně. Pasy s ražbou zlobřího ucha. Státní svátky s povinným přísunem cibule. Turistická kampaň „Přijeďte k nám, máme bažinu… politickou.“ A na hranicích obří plastový osel, který každému příchozímu zahlásí svou nejslavnější hlášku „Už tam budem?“. Zní to jako nesmysl, ale působí to poctivěji než prodávat iluzi o velkolepé roli Česka v Evropě a možná je právě „Shrek Republic“ ten nejupřímnější branding, jaký jsme kdy měli.
Shrek by byl perfektní státní symbol. Imunní vůči PR krizím, protože žádné neřeší. Upřímný k nepřátelům, loajální k přátelům, tvrdohlavý k oběma. A když se mu něco nelíbí, prostě řekne „Ty osle!“. Tomu říkám politická diplomacie v praxi, stručná, upřímná a použitelná napříč spektrem. Záleží jen na tónu hlasu.
Jeden z komentujících to doplnil o přímější řešení: „Kéž by byl Shrek dostatečně hladový a všechny ty papaláše přišel sežrat. Donesl bych mu pivo na zapití.“ Do celé taškařice se nakonec zapojil i oficiální profil Shreka na síti X, kde k obrázku „Shrek Republic“ připsal: „I pledge allegiance.“ (Slibuji věrnost.) Tím se stal vůbec prvním „státníkem“, který naši novou identitu uznal – a to bez složité ratifikace, diplomatických nót nebo pětihodinového jednání Sněmovny o tom, jestli se to vejde do rozpočtu. A tím jsme se zároveň stali první zemí na světě, která získala oficiální mezinárodní uznání od pohádkové postavy. Což je, upřímně, možná diplomatický strop, na který teď máme.
Bahenní tečka
Ano, celé je to jen internetová blbůstka. Možná však ta nejpřesnější definice toho, kdo jsme. Ne uhlazené „srdce Evropy“, ale trochu nerudná, trochu podivná, v jádru ale dobrá země, která má ráda svůj klid a umí si udělat srandu sama ze sebe. Jak to shrnul jeden lakonický hlas z Facebooku: „To sedí.“
Takže, až někdo příště přijde s vizí národní jednoty, ať si radši nasadí zelenou masku a vezme do ruky cibuli. Ne proto, aby u toho všichni brečeli, ale protože i cibule má vrstvy, stejně jako ogři a tahle země.“ A navíc se z ní dá uvařit lepší guláš než z volebních slibů.
Pokud jste dočetli až sem, berte to jako oficiální potvrzení, že jste právě získali čestné občanství Shrek Republic bez pasu, bez front a s právem vstupu do bažiny kdykoli se vám zachce.
P. S.: Pokud vám to celé připadá bláznivé, ano, je to satira. A jako každá poctivá satira jen přehání skutečnost, možná jen o pár vrstev cibule víc. A v tom je její síla, protože ukazuje, že i mem může být zrcadlem společnosti.
Díky všem, kdo mě čtete a odebíráte. Těm, kdo mě ještě nesledují, stačí kliknout nahoře na „Sledovat“. Snažím se totiž každý den přinášet zajímavosti z celého světa a byla by škoda, kdybyste zrovna tu další propásli. Stejně jako Shrek slibuji věrnost, ale vám, mým čtenářům.
