Článek
Na rozdíl od většiny statusů, které končí smajlíkem a odkazem na guláš s harmonikou, měl tenhle výbušný potenciál. Ne kvůli fotce. Kvůli tónu. Premiér Fiala ztratil trpělivost, což je u něj asi tak vzácné jako výskyt emoce v tabulce státního rozpočtu. Program hnutí ANO nazval rozpočtovým mejdanem. Takovým tím večírkem, kde je všechno zdarma, všichni se objímají, nalévají si další kolo, a pak utečou zadním vchodem, jakmile číšník začne roznášet účty.
A já? Já si připadal jako nepozvaný host, kterému někdo pověsil na krk cedulku „plátce“ a poslal ho vynést koše. Někdo už objednal raut, někdo si zapisuje, kdo kolik snědl, a někdo doufá, že to zaplatíte vy. A když ne vy, tak vaše děti. Nebo vaše vnoučata. A když ani ony, tak přinejhorším nějaký ten evropský grant. Hlavně že teď je veselo.
Účetní v saku, DJ s billboardem
Premiér vystoupil ze své standardní role nudného profesora a převtělil se do účetního na pokraji nervového zhroucení. V jedné ruce kalkulačku, v druhé tabulku schodku, na čele krůpěj potu a v očích výraz člověka, který právě zjistil, že někdo na firemní kartu koupil šavlozubého tygra.
Podle Fialy jsme stáhli schodek, odolali pokušení rozhazovat a zůstali v limitu. A to je skvělé. Jen škoda, že žádný volič se nikdy nerozplakal štěstím nad Maastrichtskými kritérii. Je těžké ohromit dav, když místo dortu přinášíš rozpis výdajů na dopravu.
Na opačné straně parketu hraje ANO. DJ populista pouští oblíbené hity: důchody navždy, levná elektřina pro všechny, žádné poplatky, a ještě k tomu silný stát, co vám uvaří kafe a složí peřinu. Když se to nepovede? Nevadí. Vždyť to mysleli dobře.
Když realita dostane přes držku
Fiala se snaží připomenout, že když se zruší důchodová reforma, někdo to zaplatí. A hádej kdo. Ano. Mladí. Ti, kteří ještě ani nevědí, že si mají začít šetřit. Protože v roce 2050 už bude stát vyplácet místo důchodů jen přání „hodně štěstí“.
Je to výměna: dnes potlesk, zítra průšvih. Jenže budoucnost nikoho netankuje, když slib vypadá jako slevová akce a volby jako Black Friday bez účtenky. Vždyť přece všechno se dá slíbit, když se to odehrává na pódiu a ne v Excelu.
Daňová kobra útočí. Zase
Vláda ANO slibuje i návrat k boji se šedou ekonomikou. EET, daňová kobra, kontrola každé účtenky. Když nevíš, co dělat, podezřívej podnikatele. Fiala varuje, že se vracíme do doby, kdy podnikat znamenalo mít v šuplíku nejen faktury, ale i prášky na nervy.
A navíc – jak říká premiér – výběr daní není o biči, ale o důvěře. Což je roztomilé. Zní to jako věta z omalovánek Ministerstva financí pro děti předškolního věku. Realita bývá jiná. Daňová důvěra tady končí ve chvíli, kdy ti přijde pozdrav od kontrolora a začíná hledání krabice od bot.
Kouzla bez iluze
Pak jsou tu dotace na elektřinu. Skvělé. Někdo ti slíbí, že platíš méně. Jen už neřekne, že to, co neplatíš vpravo, zaplatíš vlevo. Stát si na to půjčí, přelije peníze přes čtyři úřady a dvě mezirozpočtové operace, a ty si pak můžeš zatleskat, že máš o dvacku méně na faktuře. A o tisíc víc na daních.
Premiér mluví o průtokovém ohřívači. Jenže tenhle přístroj spíš pálí, než ohřívá. Ale kdo by to řešil. Na billboard se nevejde věta o sekundárním dluhovém dopadu. Zato se tam krásně vyjímá slib, že všechno bude levnější. Všechno. Včetně zdravého rozumu.
Sbohem a šáteček, veřejnoprávní
Další perla v programu ANO: zrušení poplatků za ČT a ČRo. Prý rodiny ušetří. Ano, pár stovek měsíčně. A stát zaplatí miliardy. A média? Ta dostanou buď klíče od tiskového odboru, nebo náhubek s logem neutrality. Až na to, že pravá nezávislost nikdy nechodí po schodech do státní kasy.
Fiala varuje, že to není o penězích, ale o moci. O autocenzuře. O tom, že když tě platí vláda, tak se na ni prostě neptáš. A časem už se ani nezeptáš sám sebe. Protože víš, že některé otázky se nekladou. A některé odpovědi už nikdo nechce slyšet.
Muniční pointa: Babiš a zbraně
A pak to přijde. Věta, která by se měla tesat do paměti české politické ironie. Fiala se rozčiluje nad tím, že ANO chce zrušit českou muniční iniciativu pro Ukrajinu, ze které profituje český průmysl, rozpočet i diplomacie. A proč to chtějí zrušit? „Možná proto, že Babiš nevlastní muniční fabriku.“
Bez výkřiku. Bez smajlíku. Jen věcné konstatování s účinkem elektrického výboje. Tahle věta je jako upřímné no jo v hospodě, když dojde pivo a všichni vědí, že už žádný sud ve sklepě není.
Až půjdeš volit, mrkni, kdo se smál při přípitku
Fiala na konci připomíná, že jejich vláda šla cestou drobných, ale střízlivých kroků. Ne všechno se povedlo, ale účet prý není katastrofa. Jenže voliči nechodí k volbám s kalkulačkou. Volič slyší písničku, cítí atmosféru a ví, že bude rum. A že účtenka? Tu samozřejmě někdo jiný.
Tak až půjdeš volit, rozhlédni se. Kdo ti dolil skleničku? A kdo nenápadně zmizel, když číšník přinesl účet?
… Pokud chcete vidět originál statusu premiéra, najdete ho zde: Petr Fiala, předseda vlády České republiky a předseda Občanské demokratické strany (Facebook)
