Článek
Řeporyje. Slovo, které zní jako jméno z pohádky, kde se místo princezny zachraňuje zdravý rozum. Místo draka tu ale máme jiný žár – a ten nehasí rytíři, ale moderátoři politických debat. Dříve vesnice, kde si lidé přáli hlavně klid. Dnes bod na mapě, který zná i člověk, co si myslí, že Praha-západ je influencer.
A proč? Protože Pavel Novotný. Starosta, který bere svoji funkci jako reality show bez pravidel. Muž, co proměnil radnici v pódium, kde se střídají vulgarismy, diplomatické incidenty a statusy psané caps lockem. Politika jako stand-up. A záznam z přestupkového řízení jako promo materiál.
Není to chyba systému. On je ten systém. Novotnystán.
Z vězení rovnou na Hrad – ideální kariérní postup
Teď mu hrozí tři měsíce vězení. Ne za jednu neuváženost, ale za „systematické“ přestupky. Ten výraz je tak krásně technokratický, že by zasloužil zarámovat. Jako by jeho excesy byly promyšlený startup – pečlivě plánované, měřené, vyhodnocené. Možná si vedl tabulku: urážka, počet výskytů, dosažený počet naštvaných lidí, mediální zásah.
Soudkyně řekla, že podmínka selhala. Ale to předpokládá, že tu někdy byla snaha něco napravit. Novotný nikdy nehrál roli kajícníka. On není hříšník – je prorok. Jen jeho evangelium je psané caps lockem a místo podobenství servíruje monology o půlnoci, s telefonem v jedné ruce a Red Bullem v druhé.
A tak reagoval po svém: „Každej pořádnej prezident seděl.“ Cynismus přetavený v manifest. V zemi, kde byl vězeň Havel a premiérem Babiš, to zní skoro jako logická posloupnost. Možná právě v cele číslo 13 vznikne nová politická myšlenka. Ne ideologie – ale meme. Ne program – ale trend. Seděl jsem. Špína? Já ji nosím jako zbroj.
ODS mlčí. Algoritmus ne
ODS zatím mlčí. Možná sbírá odvahu. Možná hledá slovník, kde vedle slova zodpovědnost není obrázek klauna s molotovem. Anebo doufá, že když si dlouho zakryje oči, Novotný se promění ve standardního politika. Což je asi tak pravděpodobné jako to, že si Petr Fiala začne přivydělávat jako twerkující youtuber.
A přiznejme si to – ve volbách do obecních zastupitelstev se přece stejně volí podle ksichtu. A Pavlův obličej? Ikonický. Ne snad krásou – ale výrazem někoho, kdo právě vypil čtrnáctý energetický nápoj a jde vám vysvětlit, že pravda je relativní, ale vulgarita je věčná.
Ale problém je hlubší. Lidé ho milují. Protože „říká věci na rovinu“. Což v překladu znamená: říká všechno, co slina přinese, bez toho, aby to prošlo přes svědomí, filtr, nebo základy společenské smlouvy. Čím méně se ovládá, tím víc se v něm lidé vidí. Všichni máme v sobě potlačený křik – a on ho zhmotňuje.
V tom je síla. A nebezpečí.
Řeporyje už nejsou obec. Jsou stát. Novotnystán. Území, kde se ústava píše na sociální sítě a zákony diktuje algoritmus. Kde se místo voleb konají slovní přestřelky a místo hlasování sbírají lajky. Kde se víc cení drzost než odbornost, urážka než argument, výbuch než vize. Novotnystán: stát, kde ústava začíná větou „Kdo není urážlivý, není svůj“ a končí paragrafem „Pravdu má ten, kdo víc křičí.“
A přesto – nebo právě proto – je tenhle chaos funkční. Ne na úrovni správy, ale jako odraz nás samých. Novotný není chyba. Je symptom. Společnost už nechce autority. Chce postavy. Chce show. A tak volí lidi, kteří by se dřív nedostali ani na obecní ples. Ne protože jim věří – ale protože jsou zábavní.
A tahle zábava má teď trestní rejstřík. Což se ukazuje být ideální kampaň. V zemi, kde volby vyhrává ten, kdo má nejvíc views, je to vlastně vítězství.
Tak tohle jsme teď my.
A přiznejme si, že to není jen o jednom starostovi. Je to o tom, že jsme si zvykli na křik místo diskuse, na nátlak místo argumentů, na virál místo pravdy. A jestli se tohle stává novou normou, pak máme problém. Ne s Novotným. Ale sami se sebou.
A možná přijde doba, kdy už volební urny nebudeme plnit lístky, ale výkřiky. Kdy se slušnost bude vnímat jako slabost. A kdy za každým lídrem bude stát nejen tým, ale PR agentura s výběrem nadávek podle cílovky.
Pak už nás nezachrání ani Řeporyje. Ani rep. Ani rezignace.
Použitý zdroj: Seznam Zprávy – Soud poslal na tři měsíce do vězení starostu Řeporyjí Pavla Novotného
