Článek
Představte si to: stojíte na balkóně Svatopetrské baziliky, máváte davům, zvolili vás papežem… a v tom vám v kapse zavibruje mobil. SMS z amerického finančního úřadu: „Vaše Svatosti, nezapomeňte na formulář 1040.“ Papež Lev XIV. je první pontifik v dějinách, který má americký pas. A v Americe platí: můžeš být papež, prorok nebo pastýř, ale daně se podávají i z nebeského příjmu. Duch Svatý vane, kam chce. Ale IRS? Ten má trasu GPS.
Ještě jako mladý mnich jménem Robert Francis Prevost podepsal v roce 1981 dokument, který začíná jako evangelium a končí jako účetní uzávěrka: „Ve jménu Božím, amen. Já, Robert Francis Prevost, odevzdávám veškerý svůj majetek do rukou augustiniánského řádu.“
Datum: 28. srpna 1981.
Podpis: jasný.
Svědci: tři.
Styl: radikální.
Zůstatek na účtu: nula.
Takový dokument by měl být pro IRS svatým grálem. Ale ouha – IRS čte Bibli jen tehdy, když je přiložená k daňovému přiznání.
A tak se může stát, že někdo, kdo se formálně zřekl všeho, bude muset formálně přiznat, že se opravdu zřekl všeho. A ideálně to stihnout do poloviny dubna, přesněji do 15. 4., což je v USA standardní a pevně daný termín pro podání daňového přiznání.
Moderní svatost: čisté svědomí i kolonky
A proč? Protože má americké občanství. A to je v tomto případě kletba i požehnání. Amerika daní všechny, kdo dýchají – a pokud dýchají v zahraničí, o to důkladněji. Nezáleží, jestli bydlíte v Bronxu nebo ve Vatikánu. Pokud překročíte roční příjem 17 000 dolarů (třeba ve formě darů, přilepšení nebo kapesného od Ducha Svatého), přiznání musí být. A i když nic nepřesáhnete – i tak se doporučuje přiznat, že nepřesahujete. Jako výraz pokory. A právní jistoty.
Ve světě, kde existují daňové audity i u lidí bez účtu, není podání přiznání výrazem viny, ale úkonem prevence. Něco jako očistné litanie – jen s přiloženým formulářem.
IRS není zlý. Jen… důsledný. A zatímco papež káže evangelium, IRS káže formulář 8938. Daňoví poradci radí: podat přiznání i bez příjmu. Proč? Chráníte si identitu. Získáváte klid. A navíc ukazujete, že ctíte zákony své země – i když jste hlavou jiné. Je to gesto. Symbolika. Občanská hygiena. Něco mezi tichou modlitbou a dobrým právníkem.
Protože v době, kdy se dají data zneužít rychleji než hostie při bohoslužbě v Riu, není opatrnost projevem slabosti. Je to forma digitální svatosti.
Takže až budete mít pocit, že je po vás moc chtěno, vzpomeňte si na papeže. Vzdá se majetku, žije v chudobě, slouží miliardám katolíků… a stejně si ho IRS najde. Ne proto, že by měl hříchy. Ale protože má pas.
A v systému, který neuznává sliby, jen přílohy k formuláři, je i svatost podezřelá, pokud není vyplněná černobíle. Možná právě v tom spočívá moderní svatost: nevlastnit nic – ale mít v pořádku všechny kolonky.
Použitý zdroj:
