Článek
Sociální sítě jako fenomén doby nelze podceňovat. Tak i starý pán nemohoucí dohnat a předehnat ty mladé, ba ani vyrovnat se jim, snaží se alespoň neztratit je z dohledu. Samozřejmě už dávno tam má svůj účet a často i něco okomentuje pohledem člověka životními zkušenostmi fackovaného a zbaveného balastu idejemi podbarvených emocí.
Tak onehdy narazil na krátké video, jen s hudebním doprovodem. Zobrazovalo školní třídu se studenty při písemném úkolu. Jedna ze studentek se současně snažila upokojit své protestující miminko rušící všechny ostatní. Před ní sedící mladá žena nezvládla vyrušování, obrátila se k ní s důrazným protestem, při němž dokonce nějaké papíry spadly na zem. Tu se objevil muž pedagog, zvedl ty papíry ze země, mladou maminku uklidnil a usadil zpět do lavice. Tu protestující studentku pokáral a nakonec ji vykázal ze třídy. Obrazovce dominoval výrazný nápis „RESPECT!“
Tolerance a ohleduplnost je žádaná v každé vyspělé civilizaci. Je však na uvážení, kdy respekt k jedinci koliduje se oprávněným zájmem většiny. Bývá normální, že většina rozhoduje. Jestli se většina dobrovolně podvolí, pouze tehdy je zájem jedince opodstatněný. To je názor starého pána k němuž někdo připsal, že zde je jediný rozumný.
Celá ta situace a stanoviska k ní ponoukají k zamyšlení. Komentáře vesměs odsuzují tu mladou maminku. Jinak posuzuje ten, kdo se nikdy v problému neocitnul a jinak ten, komu nezbývá jiná volba. Možná, že mladá maminka mohla test nebo zápočet ke zkoušce získat jinak nebo „ta bl*ka tam neměla vůbec lézt“, jak tvrdil jiný diskutující.
Starý pán nenalézá jednoznačné řešení z pohledu té mladé matky. Ani nemá ve svém okolí možnost konzultace s někým v podobné situaci. Stále se mu to v mysli vybavuje. Pomohl by jistě názor a zkušenost těch, kteří skutečně něco podobného museli řešit a s jakým výsledkem zakončili.
