Článek
Pochod vojáků, hukot davu a tichý lékař s ampulkou v ruce. Tahle scéna pochází z filmu Bílá nemoc z roku 1937, natočeného Hugem Haasem podle divadelní hry Karla Čapka. Diváci ji dnes vidí úplně jinak, protože zkušenost s pandemií covidu jim otevřela oči. Čapek dokázal o desítky let dřív vystihnout, jak se lidská společnost chová v krizi, a přesnost jeho pozorování je až znepokojivá.
Příběh, který předběhl svou dobu
Děj se odehrává v zemi bez jména, vedené tvrdou rukou diktátora zvaného maršál. Obyvatelé žijí válečnou horečkou a chystají se na ozbrojený střet se sousedním státem. Uprostřed téhle atmosféry propuká záhadná choroba, lidově zvaná bílá nemoc. Postihuje především starší ročníky, začíná bílou skvrnou na kůži a končí smrtí.
Chudý lékař jménem Galén objeví lék, ale recepturu tají. Její zveřejnění podmiňuje jedinou věcí, ukončením válek na celé planetě. Do té doby léčí pouze obyčejné pacienty, bez ohledu na jejich majetek či postavení ve společnosti.
Proti Galénovi stojí baron Krug. Je to zbrojařský magnát, profitující z každé nové bitvy. Vedle něj se objevuje i doktor Sigelius, ambiciózní lékař, přivlastňující si cizí objevy pro vlastní kariéru. Nad všemi pak stojí maršál, symbol moci, dychtící po slávě a vítězství. Sám Galén zůstává tichým hrdinou, věřícím v sílu rozumu a lidskosti.
Konec je tragický. Galén spěchá s lékem k umírajícímu maršálovi, ochotnému konečně zastavit boje. Cestou ho ale semele rozvášněný dav, toužící po válce. Ampulky s lékem se roztříští o dlažbu a naděje na záchranu mizí spolu s Galénem.
Paralely s covidem
Čapkovým hlavním zájmem je chování davu a mocných v okamžiku ohrožení, nikoliv samotná medicína. A právě tady leží síla filmu pro dnešního diváka.
Na začátku epidemie mocní problém bagatelizují a odkládají řešení. Přesně tenhle scénář se odehrál i na začátku covidu, kdy řada politiků i médií situaci dlouho zlehčovala. Propaganda ve filmu obrací vnímání reality naruby, podobně jako infodémie a konspirační teorie provázely reálnou pandemii.
Baron Krug těží ze strachu a války jako obchodník se zbraněmi. Během covidu se podobně diskutovalo o firmách, profitujících na testech, respirátorech a očkovacích kontraktech. Maršál zneužívá epidemii i válečné nálady k upevnění vlastní moci, přesně jako se v pandemii mnohde řešilo posilování pravomocí exekutivy na úkor občanských svobod.
Napětí mezi Galénem coby humanitním vědcem a mocenským aparátem odráží i debatu, provázející celou pandemii, tedy otázku, zda mají poslední slovo mít politici, nebo epidemiologové. A Galénovo rozhodnutí léčit přednostně obyčejné lidi otevírá téma nerovného přístupu ke zdravotní péči, vakcínám i testům mezi bohatými a chudými regiony světa.
Proč platí toto poselství i dnes
Bílá nemoc patří k nejvýznamnějším protiválečným dílům české kultury třicátých let. Jeho poselství silně rezonovalo už před druhou světovou válkou a znovu ožilo v době covidu, kdy si diváci uvědomili, jak málo se lidská povaha za devadesát let změnila.
Paralel si všimli i akademici, téma Bílé nemoci a koronaviru se rozebíralo dokonce na mnichovské univerzitě. Bosenský čapkolog Hasan Zahirović, sám s osobní zkušeností války v Jugoslávii, zdůrazňuje, že Čapkovým cílem bylo ukázat nemoc celé společnosti, nejen biologickou epidemii. Právě tahle myšlenka dělá z filmu nadčasové dílo, přesahující svou dobu i žánr.
Zajímavý je i samotný název nemoci, morbus Tshengi, evokující cosi exotického a vzdáleného, podobně jako covid zpočátku působil jako problém odehrávající se daleko od Evropy, než se ukázalo, jak rychle dovede hranice překročit.
Závěr, spojující minulost s přítomností
Snímek Bílá nemoc tak zůstává varováním, platným napříč generacemi. Ukazuje ignorování problému, dezinformace, korporátní zájmy, politické zneužívání krize i nerovný přístup ke zdraví. Všechny tyhle motivy jsme zažili na vlastní kůži během covidu, a Karel Čapek je popsal s předstihem téměř sta let.
Otázka, kterou film pokládá, ovšem zůstává otevřená i dnes. Dokázala by dnešní společnost podpořit svého Galéna, nebo by znovu zvítězil rozvášněný dav a mocní, sledující své vlastní zájmy? Odpověď zůstává na každém čtenáři zvlášť, a možná právě proto se k filmu diváci vracejí znovu a znovu.
Zdroje
www.cs.wikipedia.org/wiki/Bílá_nemoc_(film)
www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/bila-nemoc
www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/soucasna-pandemie-a-cekani-na-obrodu-spolecnosti-ve-filmu-bila-nemoc
www.nnmagazine.cz/vakcina-a-spravedlnost-s-karlem-capkem-paralely-bile-nemoci-a-koronaviru-si-vsimli-i-na-mnichovske-univerzite
www.csfd.cz/film/4039-bila-nemoc/prehled
www.novinky.cz/clanek/kultura-drama-bila-nemoc-v-dobe-covidu-oziva-rika-capkolog-hasan-zahirovic-40355277
