Článek
Hrad najdete přímo nad městem a výhled, který se odtud otevírá na Krušné hory a středohoří, rozhodně stojí za každý krok do kopce.
Je to místo, kde se toho seběhlo pozoruhodně mnoho.
Cín byl dřív cennější než zlato
V okolí Krupky se rýžoval cín od pradávna, první písemná zmínka o těžbě pochází z roku 966 a tvrdí se, že ve zdejší krajině pracovali horníci už v době bronzové. Koncem 13. století nastal skutečný rozkvět a cín z krušnohorských dolů patřil k nejcennějším surovinám tehdejšího Českého království.
Aby bylo čím bránit doly, město a obchodní stezku vedoucí přes hory do Saska, nechal Jan Lucemburský na skále nad městem vybudovat hrad. V roce 1330 ho daroval míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic, který byl jednou z nejvýznamnějších osobností jeho dvora. Rod Koldiců pak Krupku držel s krátkými přestávkami téměř dvě staletí a za jejich vlády město bohatlo.
Koldicové přitom nebyli jen regionálními šlechtici. Těma II. z Koldic doprovázel císaře Karla IV. na cestě do Paříže rok před panovníkovou smrtí a zastával jednu z nejvyšších funkcí v říši.
Zadlužený majitel
Poslední z Koldiců, Těma V., se silně zadlužil a Krupku použil jako odškodnění věřitelů. Po jeho odchodu v roce 1504 se na hradě vystřídala řada majitelů, z nichž žádný tu delší dobu nepobýval. Krupka postupně ztrácela smysl.
Za třicetileté války utrpělo město značné škody a hrad přecházel střídavě do rukou vojsk, která tudy táhla. Od roku 1680 je o něm psáno jako o pustém. Šternberkové, kteří Krupku tehdy vlastnili, potřebovali ubytování pro svého horního správce, a tak mu jednoduše postavili nový dům přímo na troskách. Ze zahrad se staly záhony pro růže a Krupka si vysloužila druhý název: Rosenberg, Růžový hrádek.
Pamětní kniha plná slavných jmen
V roce 1710 koupil krupské panství hrabě František Karel Clary-Aldringen, jehož rod ho držel až do roku 1918. A právě za Clary-Aldringenů nastal druhý velký příběh tohoto místa, tentokrát nikoli vojenský, ale společenský.
Budova horního úřadu byla přestavěna na elegantní výletní hostinec a vdova po posledním správci dolů, paní Emílie, vedla pamětní knihu plnou podpisů slavných návštěvníků. Díky ní víme, že sem zavítali manželka Napoleona Bonaparta Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, básník Johann Wolfgang Goethe, cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt, pruský král Fridrich Vilém III., skladatel Richard Wagner, polárník Julius Payer i geolog Gustav Carl Laube.
Hostinec na ruinách byl na počátku 19. století místem, kde se potkávala evropská elita. A všichni se tu podepsali do knihy paní Emílie.
Goethe, minerály a zřícená věž
Goethe přijížděl do Krupky s konkrétním cílem. Fascinovala ho totiž geologie Krušných hor, hornictví, a hlavně místní minerály. Krupka byla tehdy něco jako vědecká laboratoř pod širým nebem. Během pobytů v teplických lázních v letech 1810 a 1813 hrad navštívil několikrát. Na jeho počest byl u jižní věže postaven pomníček.
Hrad Krupka
Co tu najdete dnes
„Při rekonstrukci hradu Krupka byly odkryty zajímavé archeologické nálezy, které jsou nyní uloženy v Regionálním muzeu v Teplicích. Část z nich je vystavena v infocentru v Husitské ulici, kde návštěvníci najdou také expozici o historii města s figurami středověkých horníků, model hradu Krupka a sbírku minerálů.“
Areál hradu je přístupný zdarma po celý rok a od 30. května je otevřena restaurace Růžový hrádek, kde si můžete dát oběd přesně tam, kde kdysi stál hostinec paní Emílie s její slavnou pamětní knihou.
Krupka stojí za návštěvu z několika důvodů najednou. Výhled z hradeb patří k nejlepším na celém Teplicku a kdo chce víc, může spojit návštěvu s výletem na Komáří vížku nebo procházkou přes zříceninu Kyšperk.
Zdroje
Visit Krupka: Hrad Krupka — visitkrupka.cz
Wikipedie: Krupka (hrad) — cs.wikipedia.org
Jednou stopou Českem: Hrad Krupka — jednoustopouceskem.cz
Hrady.cz: Hrad Krupka — hrady.cz
Turistika.cz: Informační centrum Krupka — turistika.cz
