Článek
Jen kousek od Prahy, tam, kde se Vltava rozlévá do několika ramen a vytváří ostrov, stojí stavba, co svým půdorysem připomíná spíš hvězdu než klasický zámek. Veltrusy patří mezi šlechtická sídla, o nichž se běžně mluví jako o barokních skvostech, ale málokdo tuší, kolik vrstev historie a pověstí se v jejich zdech i v okolním parku ukrývá.
Vše začalo štědrým věnem a výhodným sňatkem
Příběh zámku začíná rokem 1698, kdy Marie Terezie Scheidlerová zdědila panství Jeviněves-Veltrusy a téhož roku se provdala za Václava Antonína Chotka. Šest let poté, roku 1704, dal manžel podnět ke stavbě reprezentativního sídla, které mělo rodu sloužit jako lovecký a společenský areál i centrum správy rozsáhlého panství. Za autora projektu bývá označován Giovanni Battista Alliprandi, i když jistota v tomto případě chybí, protože původní stavební plány se v proudu staletí ztratily. Spojení s jeho tvorbou vychází spíš z dobových poznatků a stylové podobnosti.
Veltrusy
Barokní hvězda na ostrově
Hlavní budova dostala svébytnou podobu, jaká je v Čechách vzácností. Centrální válcové jádro obklopují čtyři křídla uspořádaná do tvaru ondřejského kříže, přičemž prostřední část kdysi převyšovala okolní jednopatrová křídla. Severní stranu čestného dvora zdobí alegorické sochy měsíců a ročních období z dílny slavného sochaře Matyáše Bernarda Brauna, což areálu dodává punc vrcholného baroka.
Po roce 1750 dal Rudolf Chotek boční křídla prodloužit na dvojnásobek, a tak kolem roku 1754 dostal zámek podobu blízkou té dnešní. Ve stejném roce, v srpnu, se ve Veltrusech konal Velký trh tovarů království českého, akce, co bývá označována za první vzorkový veletrh na světě s využitím katalogů. Na místě se tehdy objevila i sama Marie Terezie po boku manžela Františka Štěpána Lotrinského.
Další velkou proměnou zámek prošel po roce 1804. Boční křídla získala patrovou nástavbu, kuželová střecha centrální části ustoupila kopuli a řada barokních fasád zmizela pod klasicistním a empírovým hávem. Tahle podoba se pak s drobnými úpravami dochovala vlastně dodnes.
Sochy na zámku Veltrusy
Bouře, koně a tajná chodba
Ke každému starému sídlu patří i pověsti, a Veltrusy v tomto ohledu patří k místům s bohatou tradicí. Místní vyprávění hovoří o ohnivých koňských hlavách, co se za dusných letních podvečerů zjevují v aleji na kraji lesa. Podle staré historky si tam jednou hraběnka objednala projížďku kočárem. Počasí bylo zprvu krásné, jenže při návratu se náhle zatáhlo a strhla se prudká bouře. Kočár uvízl v bahně, kočí se pokoušel koně vyprostit a v tu chvíli do něj udeřil blesk. Koně se poté splašili a zmizeli ve tmě. Od té doby prý jejich ohnivé přízraky obcházejí alej spolu s rachotem přízračného kočáru.
Druhá pověst míří do podzemí.Vypráví se o tajné chodbě, co měla spojovat veltruský zámek se zámkem Nelahozeves na protějším břehu Vltavy. Podle jedné verze sloužila jako úniková cesta pro šlechtu, podle jiné jako úkryt cenností v bouřlivých dobách. K příběhu se váží i drobné historky o vedlejší větvi podzemí a tajných východech směrem k Lobči.
Předčete si také
Park jako živý obraz
Zámecká budova je jen část celého zážitku. Kolem se rozkládá jeden z nejrozlehlejších historických parků v Čechách, co vznikal postupně od druhé poloviny 18. století, kdy ho začal proměňovat v krajinářskou kompozici Jan Rudolf Chotek. Aleje, vodní ramena, mostky, drobné pavilony a hospodářské stavby dohromady vytvořily typ takzvaného okrasného statku, francouzsky ferme ornée, kde se estetika snoubí s praktickým hospodařením.
Cesta k dnešní podobě
Dvacáté století přineslo zámku pořádnou zkoušku. Za druhé světové války ho obsadila německá armáda, v květnu 1945 převzala objekt Rudá armáda a její oblastní velení tu pobývalo několik měsíců. Od roku 1947 přešel areál do státní správy a postupně se z něj stávalo muzeum bytové kultury pozdního baroka. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let proběhla rozsáhlá rekonstrukce, včetně návratu k barokní podobě hlavní budovy.
Zlomovým a zároveň nejtěžším okamžikem se stal rok 2002. Areál byl tehdy prohlášen národní kulturní památkou, jenže ve stejném roce ho zasáhla ničivá povodeň, co poškodila jak zámek, tak celý park. Obnova trvala roky. Postupně se opravily mosty přes Mlýnskou strouhu, severozápadní křídlo i oranžerie, a v červenci 2021 se hlavní budova konečně znovu otevřela veřejnosti. Dnes areál spravuje Národní památkový ústav a revitalizace pokračuje dál, krok za krokem.
Zámek Veltrusy
Výlet plný objevů
Návštěvníci dnes mají na výběr z několika prohlídkových okruhů, mohou projít historické interiéry i výstavní prostory, a park nabízí i cyklostezku podél Vltavy pro ty, co dávají přednost pohybu před statickou prohlídkou. Areál je částečně bezbariérový, u vstupu funguje pokladna i restaurace, a psi na vodítku mají do parku přístup mimo čestný dvůr a interiéry.
Návštěvou tohoto kouta středních Čech, najdete kus habsburské historie spojené s Marií Terezií a rodem Chotků a zároveň místo, kde si čas a lidská fantazie po staletí podávají ruce.
Zdroje
www.zamek-veltrusy.cz/cs/informace-pro-navstevniky/o-zamku/historie
www.zamek-veltrusy.cz/cs/informace-pro-navstevniky
www.zamek-veltrusy.cz/cs
www.veltrusy.net/zamek/historie-v-kostce/
www.nekdeneco.cz/detail-clanku/8311-povesti-z-hradu-a-zamku-stredocesky-kraj
cs.wikipedia.org/wiki/Veltrusy_(zámek)
