Egyptský pavilon ve Veltrusech, mystika skrytá v parku

Dostal jsem tip na docela mystické místo jen kousek od nádherného zámku Veltrusy. Stačí prý projít hlavní branou parku a po 1,5 km narazím na skrytý labyrint s bránou do starověkého Egypta.

A opravdu. Přecházím můstek přes umělý kanál, nebo chcete-li náhon, který byl v parku vybudován, aby napájel zdejší jezírka a umožňoval panstvu romantické plavby na lodičkách a mezi stromy vyrůstá zvláštní zřícenina, která svým vzhledem připomíná skalní chrám kdesi na Nilu. Člověk tak jen těžko věří, že jde o zámeckou dekoraci ve středních Čechách. A musím uznat, že Egyptský pavilon právem patří k nejpodivuhodnějším koutům celého panství i se svým příběhem, který sahá hluboko do romantické éry počátku devatenáctého století. Tehdy si totiž šlechta s oblibou přenášela kouzlo exotických dálek do svých zahrad.

Chrám z fantazie hraběte Chotka

Stavbu si nechal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek, tehdejší majitel veltruského panství, toužící obohatit svůj park o exotický prvek. Plány dvoupodlažního objektu vypracoval architekt Johann Philipp Jöndl a stavba probíhala v letech 1816 až 1819. O rok později přibyl ještě most se sfingou, dnes občas označovaný jako Emissarius.

Impulzem k egyptskému motivu se pravděpodobně stala rozsáhlá francouzská publikace Description de l'Égypte, vydávaná v letech 1809 až 1813 jako výsledek Napoleonova tažení do Egypta. Evropská společnost tehdy propadla módní vlně zvané egyptomanie a hrabě Chotek patřil ke šlechticům, kteří této vlně naprosto propadli a chtěli svou vášeň přenést domů, do vlastního parku, kde měla sloužit jako připomínka dalekých krajin a starých civilizací.

Horní podlaží pavilonu bylo přístupné schodištěm z běžné úrovně terénu, spodní část se otevírala z tunelu vedeného pod uměle vytvořenou zříceninou. Interiér zdobily nástěnné malby a kamenný stůl, dodnes patřící k nejvýraznějším dochovaným prvkům celého areálu. Stavba měla evokovat podzemní vodní svatyni, kam se dalo vplout loďkou přímo skrz tunel. Kombinace vody, kamene a šera dávala návštěvníkům pocit vstupu do dávno zapomenutého světa.

Sfinga, Anubis a cesta po vodě

Most se sfingou tvořil druhou polovinu celého komplexu a stylizací šel ještě dál než samotná umělá zřícenina. Východní strana mostu představovala vstup do egyptského chrámu, sloupy po stranách zdobily motivy papyrusových listů a bránu hlídala kamenná sfinga, mířící pohledem k procházejícím poutníkům. Na protější straně stávala socha Anupa, tedy boha Anubise, spojovaného ve staroegyptské mytologii s mumifikací a pohřebišti.

Socha Anubise se z místa vytratila a její osud zůstává záhadou. O okolnostech jejího zmizení dostupné prameny mlčí, což dává celému areálu nádech tajemství, i bez klasických strašidelných pověstí, které bývají spojovány se starými zříceninami jinde po Čechách.

Cesta po vodě k pavilonu patřila k hlavním atrakcím tehdejší návštěvy. Loďka proplouvala umělým kanálem pod mostem a mířila přímo do tunelu, odkud se otevíral vstup do spodního podlaží pavilonu. Pro návštěvníky tehdy šlo o skutečný zážitek. Místo obyčejné procházky parkem před nimi ožívala velkolepá divadelní scéna. Alternativou byla cesta pěšky, přes most se sfingou, kde hosté procházeli symbolickou branou do světa fantazie dřív, než vůbec spatřili samotný pavilon ukrytý mezi stromy.

Osud stavby a její místo mezi ostatními pavilony

Nákladně vybavený objekt potkal na počátku roku 1944 tvrdý osud, kdy došlo k jeho demolici. Zmizela většina interiérové výzdoby i původního zařízení, zůstala jen poničená nadzemní část, podzemní prostor, kamenný stůl a samostatně stojící most se sfingou. Dnešní podoba představuje pouhý stín původní honosné stavby. Svou atmosférou ovšem dokáže návštěvníka zaujmout stejně silně, jako kdysi okouzlila hosty hraběte Chotka.

Veltruský park skrývá řadu dalších romantických staveb, vznikajících ve stejné době ze stejné touhy po exotice a zamyšlení nad světem. Laudonův pavilon, Dórský pavilon, Pavilon Marie Terezie, Červený mlýn nebo sušárna ovoce tvoří dohromady jedinečnou galerii architektonických stylů roztroušených po celé krajině parku. Egyptský pavilon mezi nimi ale vyniká originalitou koncepce, spojující architekturu, vodu, podzemí a sochařskou výzdobu do jednoho funkčního celku, který zůstává v českých zemích ojedinělý.

Napoleonovo tažení do Egypta tehdy vyvolalo v celé Evropě obrovskou vlnu zájmu a otevřelo tak cestu k vědeckému bádání, kdy téměř celá společnost doslova propadla kouzlu hieroglyfů, mumií a starověkých chrámů. Veltruský pavilon tak vznikl na pomezí vědecké zvědavosti a čisté zábavy, typické pro zámecké parky té doby, plné skrytých symbolů a odkazů na dálné civilizace.

Návštěva dnes

Cesta k pavilonu vede parkovou stezkou od hlavního zámeckého areálu, dlouhou přibližně jeden a půl kilometru. Já parkoval na placeném parkovišti před zámkem, naproti kempu.

Torzální stav zdiva vyžaduje trochu opatrnosti, terén bývá vlhký a kluzký, zvlášť po dešti nebo v období bujné vegetace. Pevná obuv se hodí stejně jako trocha času na kochání se detaily. Nejlepší je spojit prohlídku s procházkou celým parkem, kde na návštěvníka čeká hned několik dalších zastavení podobného ražení, od Laudonova pavilonu až po tichou sušárnu ovoce.

Fotografy i milovníky opuštěných míst zaujme hlavně kombinace vody, kamene a zeleně, obklopující sfingu i zbytky stavby. Světlo dopadající do tunelu, odraz hladiny na klenbě a mlčenlivá tvář sfingy dávají místu zvláštní mystické kouzlo.

Egyptský pavilon tak zůstává svědectvím doby, kdy si šlechta ráda hrála s fantazií a exotikou. Sfinga u mostu, tunel pod zříceninou i zmizelý Anubis skládají dohromady příběh o snaze přenést kus vzdáleného světa do klidné krajiny středních Čech. Kdo dnes prochází kolem zarostlého zdiva, ocitá se na pomezí romantické minulosti a tiché přítomnosti, kde stačí nechat na sebe působit atmosféru místa, podobně jako to dělali návštěvníci před dvěma sty lety.

Zdroje

Soukromý archiv autora

www.veltrusy.net/parkova-architektura/sfinga-s-mostkem/

www.jednoustopouceskem.cz/listing/egyptsky-pavilon/

nasregion.cz/egyptsky-kabinet-je-vodni-chram-v-hlubinach-podzemi-nachazi-se-hned-za-prahou-znate-jeho-tajemstvi-48644/