Článek
Jsou skoro vedle sebe a rozhodně stojí za jedno odpoledne.
Škvárovník: dvacet čtyři let práce z odpadu
Franz Jerke byl teplický zednický mistr. V roce 1802 koupil pozemky na Špitálském vrchu a o tři roky později začal stavět. Stavěl z toho, co ostatní vyhazovali. Ze zpečených odpadů místních cihelen, z takzvané škváry. Odtud název: Škvárovník.
Původní stavba byla docela malá. Ale Jerke nepřestal. Po celý svůj život, až do své smrti v roce 1826, rozšiřoval, přistavoval, dotvářel. Vznikla tak umělá zřícenina, hrádek. Místo, které vypadalo jako ze středověku, ale bylo dílem romantického snílka z 19. století. Dneska by se řeklo s „velmi zajímavým podnikatelským záměrem.“
Škvárovník totiž přitahoval slavné návštěvníky jako magnet. Pořádaly se zde honosné akce, plesy a taneční večery na venkovních terasách. V letech 1812 a 1813 ho navštívil Johann Wolfgang von Goethe, který ho nazval „belveder Eremitage“ a popsal ho jako „malou podivuhodnou budovu zedníkovu.“ Na hrádek se přišel podívat i pruský král Bedřich Vilém III. Na jeho počest nechal Jerke přejmenovat jeden z interiérů z Modrého sálu na Královský sál. A v přilehlé zahradě dokonce čerpal inspiraci i Richard Wagner.
Naposledy se na vyhlášené víkendové taneční zábavy chodilo na Škvárovník v 80. letech 20. století. Provoz restaurace definitivně skončil v roce 1987 a objekt měl být dokonce zdemolován, aby uvolnil místo pro vilu tehdejšího komunistického funkcionáře. Zkáze zabránilo až bleskové prohlášení budovy za kulturní památku. Tehdy státní podnik Restaurace Teplice zanedbaný objekt definitivně vyklidil a nechal ho napospas osudu.
Dnes je Škvárovník zříceninou, kterou si můžete prohlédnout pouze zvenčí. Tmavé zdi ze škváry se ztrácejí mezi stromy, místo tak navštěvují spíše náhodní chodci než turisté. Přitom jde o jedno z nejpodivuhodnějších míst v Teplicích.
Stráž Františka Josefa: věž se sto třinácti schody
Jen pár kroků od Škvárovníku se zvedá pětadvacet metrů vysoká věž se sto třinácti schody. Tu postavil v roce 1877 Horský spolek jako turistický a výletní objekt na počest panování císaře Františka Josefa I. Stojí na bývalé Královské výšině, dnes Letné, ve výšce přibližně 260 metrů nad mořem.
Za svou historii věž vystřídala mnoho jmen. Stráž Františka Josefa I., Vysoká stráž, Kozí stráž, Malý hrádek. Po první světové válce z názvu zmizel císař, během 20. století věž chátrala. V letech 2007–2008 proběhla rekonstrukce a věž byla znovu zpřístupněna. Podle aktuálních informací od návštěvníků se klíče od samotné rozhledny půjčují v přilehlé kavárně Cafe Letná.
Z vyhlídkové plošiny se otevírá úžasný výhled na Teplice, Krušné hory a České středohoří.
Jak se tam dostat
Oba objekty leží na vrchu Letná v Teplicích. Rozhledna Hrádku Letná je přístupná denně od 9 do 20 hodin.
Zdroje:
Hrady.cz, AudioTeplice, Památkový katalog, Turistika.cz, Kudyznudy.cz
