Článek
Když pojedete po silnici ze Sobědruh do Krupky, nemůžete ji minout. Na levé straně silnice se u křižovatky zvedají holé kamenné zdi bez střechy, s prázdnými okny, za nimiž je vidět nebe. Místní jí říkají Prokopka.
Je to jeden z nejstarších hornických kostelů ve východním Krušnohoří. A hlavně místo s příběhem, který sahá od středověkých havířů až po hrůzy druhé světové války.
Kirchlice
Abychom pochopili kostel, musíme začít vesnicí, která tu dávno není.
Kirchlice, německy Kirchlitz byla hornická osada při Liščím potoku u dnešní Krupky. Horníci tady tehdy získávali cínovou rudu rýžováním. Pracovali podél potoků, kde překopávali naplaveniny a vytěženou horninu pak proti proudu promývali v mělkých mísách. Byl to tvrdý a nejistý život, a právě proto si postavili kostel zasvěcený sv. Prokopovi, patronu horníků, zemědělců a vinařů.
První písemná zmínka o Kirchlicích pochází z 18. července 1331. Šlo o smlouvu, ve které jistý Friedl Widerangel prodává Těmovi I. z Koldic svůj statek v Kirchles včetně kostela sv. Prokopa a fary.
Osada zanikla pravděpodobně ještě před vypuknutím třicetileté války. Důvod není znám, ale je možné, že horníci po vyčerpání povrchových ložisek u Liščího potoka odešli hledat nová naleziště do hor. V krupské knize křtů není od roku 1624 o Kirchlitz už jediný záznam. Vesnice zmizela.
Kostel musel být podle stavebních prvků a původních nástěnných maleb vystavěn tedy někdy ke konci 13. století. V roce 1331 přestává být farním kostelem. Na počátku 15. století byl rozšířen o střední část a na začátku 16. století přibyla západní trojlodní část. Svoji konečnou podobu, ve které ho známe z obrazů a fotografií, získal roku 1676.
Byl to pozoruhodný prostor. Západní část tvořilo trojlodí zaklenuté síťovou klenbou, podepřenou čtveřicí štíhlých osmibokých pilířů. Vstupovalo se portálem se dvěma kruhovými okny. Střední část byla klenuta hvězdovou žebrovou klenbou. Na stěnách bývaly gotické figurální malby z doby okolo roku 1300 a zobrazovaly sv. Václava, sv. Jiří s apoštoly. Ornamentální výzdobu ve středověku zafinancovali krupští těžaři.
Za třicetileté války byl kostel pobořen, ale zase opraven. Od konce 16. do začátku 17. století v něm potom sloužili bohoslužby protestanti, a nakonec se vrátili katolíci.
V roce 1891 přestal kostel sloužit veřejnosti. Důvod byl prostý a neúprosný. Poddolování. Půda pod kostelem byla protkána starými štolami natolik, že se do budovy nedalo bezpečně vstoupit.
A pak přišel rok 1939. Kostel vyhořel. Klenby se zřítily, štít byl stržen. Z celé stavby zbylo jen obvodové zdivo.
Kostel dnes
Roku 1995 bylo obvodové zdivo dozděno do původní výše a vršek zpevněn betonovým věncem. Dnes stojí jako otevřená ruina. Bez střechy, bez kleneb, ale s celými zdmi a gotickými portály. Místo oken byly vsazeny mříže.
Je to jedno z těch míst, která mají zvláštní sílu.
Ke kostelu se váže pověst o Mši duchů, kterou pod názvem Mše duchů v kostelíčku Svatoprokopském zveršoval František Cajthaml ve sbírce Sto pověstí a bájí severočeských. A prý tudy vedla tajná podzemní chodba z hradu Doubravka, pod kostelem, přes klášter v Bohosudově až na Supí hrad (Kyšperk).
313 mrtvých naproti
Ale Prokopka není jen středověk. Přesně naproti zřícenině kostela stojí památník. Hromadný hrob 313 obětí transportu smrti z dubna 1945.
Při zastávce transportu v Bohosudově, dozorci vězně nahnali k vykoupání do nedalekých tůní. Mnozí špinavou vodu také pili. Celkem 313 vězňů se do vlaku mířícího do Plzně nevrátilo. Zemřeli zde, daleko od svých domovů, na důsledky vyčerpání, tyfusu a zápalu plic. Těla mrtvých byla vhozena do jámy opuštěného dolu Elbe poblíž trati. Po válce došlo k jejich exhumaci a uložení do hromadného hrobu naproti kostelu sv. Prokopa.
Sedm století dělí gotické zdi od betonového pomníku. A přesto jsou tu spolu. Hornický kostel a hromadný hrob. Místo, kde se zastavit a být chvíli zticha, má smysl ze dvou důvodů najednou.
Jak se tam dostat
Místo zvané Prokopka se nachází u křižovatky ulic Prokopská a Teplická na jižním okraji Krupky, mezi Krupkou a Sobědruhy. Autem zde není možné parkovat, pouze zastavit. Zřícenina i památník jsou nejlépe dostupné pěšky nebo na kole, volně přístupné celoročně.
Kostel sv. Prokopa, Krupka. Kulturní památka od roku 1964. Volně přístupno celoročně. Informace: infocentrum Krupka
