Článek
Když vystoupáte na vrchol Milešovky, pochopíte, proč jí staří obyvatelé kraje říkali Hromová hora. Vítr tu fouká takřka bez ustání, mraky se honí kolem věže a výhled sahá od Krušných hor až k Ještědu. Kužel sopečného původu vyrůstá z krajiny tak náhle a strmě, že působí jako maják uprostřed Českého středohoří.
Vrchol dosahuje výšky 837 metrů a patří mezi vůbec největrnější místa celé republiky. Bezvětří tu během roku bývá jen kolem osmi dnů, ostatní čas se tu žene proud vzduchu, jenž formuje mraky i představivost návštěvníků. Jezuitský spisovatel Bohuslav Balbín zaznamenal už v sedmnáctém století, že hora umí prorokovat počasí, a tahle pověst provází Milešovku dodnes.
Nejstarší observatoř
Stavba dnešní meteorologické observatoře začala na jaře 1903 a trvala do června roku 1904. Stavební kámen, znělec, se těžil rovnou na vrcholu, takže se věž doslova zrodila z hory samotné. Podnět k výstavbě dal teplický podnikatel Reginald Czermack-Warteck, čestný předseda Horského spolku severozápadních Čech.
Pravidelná měření tu odstartovala prvního ledna 1905 a od té chvíle probíhají prakticky bez přestávky, s výjimkou roku 1917 a období druhé světové války. Díky tomu patří Milešovka mezi nejstarší horské observatoře v Evropě a její řady dat počítají už bezmála celé století a čtvrt. Osmnáctimetrová věž s vyhlídkovým ochozem se stala symbolem hory a dnes ji spravuje Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, pod nějž observatoř spadá od roku 1964.
Milešovku ovšem znali lidé dávno před příchodem meteorologů.
Archeologické nálezy keramiky dokládají přítomnost lidí už v mladší době kamenné, tedy zhruba čtyři tisíce let před naším letopočtem. Roku 1819 vystoupal na vrchol slavný přírodovědec Alexander von Humboldt a výhled ho tak uchvátil, že jej prohlásil za třetí nejkrásnější na světě. O pár let později tu hostinský Antonín Weber postavil první chatrč z proutí a větví, kde nabízel turistům občerstvení a nocleh. Dřevěná stavba se postupně proměnila v zděnou hospodu, k níž později přibyla i kamenná rozhledna.
Dvacáté století přineslo na Milešovku další vlny proměn.
Ve třicátých letech vznikla lanovka z obce Bílka, jež zásobovala vrchol materiálem i potravinami a šplhala po šesti podpěrách skoro kilometr dlouhou tratí. Za druhé světové války sloužila observatoř jako pozorovací stanoviště pro sledování spojeneckých bombardérů, a civilní turistika tak na několik let utichla. Podobný scénář se opakoval i po válce, kdy vrchol převzala armáda a zbylé budovy kolem observatoře postupně chátraly.
Rok 1968 přinesl na Milešovku i moment plný napětí.
Sovětská jednotka dorazila na vrchol s podezřením, že tamní vojáci sestřelili sovětský vrtulník poblíž Kostomlat, a situace se na čas vyhrotila. O pár let později, mezi lety 1974 a 1977, sloužil na observatoři jako meteorologický pozorovatel básník Petr Kabeš, jenž se v éře normalizace ocitl na okraji oficiálního kulturního života. Ticho a vítr Milešovky se tak staly kulisou i pro jeho tvorbu, vzdálenou od pražských literárních sporů. Podobnou roli hora hrála i pro dřívější generace, jimž nabízela útočiště daleko od městského ruchu.
Přírodní rezervace
Od roku 1953 chrání stát celý vrchol jako přírodní rezervaci. Na strmých svazích rostou přirozené listnaté lesy, kamenité sutě a skalní výchozy hostí vzácné druhy rostlin, jimž se jinde v kraji daří jen těžko. Pod jihozápadním úbočím se navíc zvedá takřka třicetimetrová skalní stěna zvaná Výří skály, oblíbený cíl milovníků divoké přírody i horolezců.
Z vyhlídkové věže se za jasného počasí otevírá pohled, jenž patří mezi nejcennější zážitky celého kraje. Návštěvník odsud zahlédne hřebeny Krušných hor, siluetu Ještědu, vrchol Sněžníku u Děčína i Klínovec s Božím Darem, a k tomu obě velká severočeská města, Teplice a Ústí nad Labem. Výlet na observatoř si mnozí turisté spojují s procházkou k blízké zřícenině hradu Sukoslav, odkud se otevírá další pěkný výhled do okolní krajiny.
Vědecký význam
Vědecký význam hory přitom v posledních desetiletích jen roste. Od roku 1997 patří stanice mezi referenční body Světové meteorologické organizace pro globální klimatický monitoring, a moderní přístroje tu sledují oblačnost, mlhu, elektrické pole atmosféry i chemické složení srážek. Milešovka se tak proměnila v místo, kde se stará kamenná architektura snoubí s nejnovější technikou, a data odsud putují do mezinárodních databází po celém světě.
Proč se drápat do kopce
Pro běžného návštěvníka zůstává Milešovka především výletním cílem s jedním z nejkrásnějších rozhledů v Čechách. Malé muzeum v budově observatoře ukazuje staré přístroje, historické fotografie i výstavu snímků zachycující inverzní mlhy, bouřková mračna a barevné svítání. Dvakrát ročně, na jaře a na podzim, se observatoř otevírá veřejnosti zdarma a odborníci tu provázejí návštěvníky celým provozem stanice. Na samotném vrcholu stojí i turistická chata, která nabízí vnitřní i venkovní posezení. Prázdninová otevírací doba je kromě pondělí každý den od 10 do 17 hodin.
Milešovka tak spojuje víc rovin najednou. Geologický útvar sopečného původu, vědecké pracoviště se stoletou tradicí, útočiště básníka i vyhlídkové místo pro turisty tvoří dohromady příběh, jenž se stále píše. Kdo se na vrchol vypraví za jasného dne, uvidí kraj rozprostřený jako mapa, a kdo přijde do mlhy a větru, velmi rychle pochopí, proč tahle hora dostala přezdívku Hromová. Navíc pod kopcem v obcích Bílka, Velemín, Milešov a Černčice fungují samoobslužné stojany s holemi, kde si můžete bezplatně vypůjčit turistické hole.
Zdroje:
Soukromý archiv autora
Meteorologická observatoř Milešovka – cs.wikipedia.org
Historie observatoře Milešovka – ufa.cas.cz
110 let meteorologické observatoře Milešovka – abicko.avcr.cz
Milešovka, nejvyšší hora Českého středohoří – itras.cz
