Článek
Poplach. Jak v chlupatém přísloví o pomočeném mraveništi. Příroda naruby: útočí, jen kolem nich projdete, leč rázná odplata štiplavcům nevoní. Na mokrou hlavu si teď stěžují tuzemští zástupci čeledi s rudými zadečky. Plukovník, jenž dostal za úkol od vlády zatočit s „dezinfem“, jim ve Slavonicích naložil notnou spršku za kolaboraci s ruským agresorem. Vedle muziky nebo filmu Vlny je Otakar Foltýn ve veřejné debatě na festivalu přiléhavě pojmenoval. „Jsem obviňován z toho, že hloubím příkopy. Já to budu dělat dál, protože mezi tou malou skupinou lidí jsou zombíci na poli informační války. Oni koušou své okolí, nakazí je svojí frustrací, nasraností, strachem a antisystémovostí“, reagoval armádní plukovník na polemiku s dotazy.
Co pudí k vzteklému hemžení ruskou pátou kolonu a zdejší dezinformátory nad výroky vojáka je zřejmé. Když Foltýn, uvyklý přímému jednání bez kudrlin a úhybných cavyků, označil v neformální diskuzi zdejší kolaboranty za „svině, které už se staly nepřáteli vlastního státu“ a zpochybnil inteligenci i pracovitost dezinfoscény na úkor samostatnosti a odpovědnosti, „takže tu chtějí vybudovat systém, který bude postaven na loajalitě, jako je v Rusku nebo v Číně“, hned se ozvala přední dělnice dotčeného mraveniště, senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Politička, provařená návodem k rasové segregaci, když před časem v Senátu horovala (sic!) za vyčlenění romských dětí do samostatných tříd, „abychom neubližovali dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum“, si teď paradoxně stěžuje na Foltýna premiérovi, že chce kolaboranty „separovat, protože by mohli nakazit své okolí“.
Bizár tu nebere konce. Že v reakci na neformální výroky vládního stratéga mává trestním oznámením ausgerechnet dezinformátorka, je už bžunda na entou. Právě Hamplová se totiž musela omlouvat za sdílení dezinformace o šíření tuberkulózy ukrajinskými vojáky na výcviku a veřejně také šířila lži souputníka komunistky Konečné, dezinformátora „Vidláka“ Sterzika, o masovém odpojování elektroměrů na jižní Moravě. „Skupina ČEZ na jihu Moravy jako distributor elektrické energie vůbec nepůsobí. Zaměstnanec ČEZ tak na tomto území nemohl odpojovat žádné elektroměry“, ohradily se ČEZ. Senátorka veřejně hájí i samotného Putina. „Tou hlavní informací je, že žádný stát se nemusí bát Ruska, jak se nám tvrdí, a že tím, kdo by chtěl jakýkoli válečný konflikt, nebo útočit na jiné země, není Putin“, šířila veřejně na sociálních sítích. „Proč někdo vůbec může obdivovat, omlouvat anebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zrůdný režim, jako je třeba současný Putinův režim. Velmi často to jsou lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění nebo mají jenom životní smůlu“, posteskl si Foltýn a přidal nelichotivý přívlastek, který teď holubici míru zvedá ze židle. Odkud zná osobně Hamplovou nevíme.
„Mám mozek a odvahu a nebojím se obojí tvrdě použít“, tvrdí přesto senátorka, která tak ráda vychvaluje svoji inteligenci. „Tak se tak po ránu zamýšlím…Co mi nejvíc překáží ve spokojeném životě? Inteligence…“, píše poskromnu na sítích. „Je tady strašně moc chytrých lidí, kteří to zvládnou. Já patřím mezi ně“, pronesla pro změnu v Senátu. Občas ale narazí: jinou sebechválu, pro změnu coby úspěšné právničky, v minulosti zpochybnil Nejvyšší soud. Že jsou zarytými kritiky stylu práce vládního zmocněnce pro strategickou komunikaci ty nejbizarnější figury české dezinformační scény a kolaborace, podporované ruskou pátou kolonou v tuzemských partajích a ponoukané Kremlem, nepřekvapuje. Počínaje hvězdnou pěchotou ANO, přikrčenou za slovenského mírotvorce Babiše, t. č. na turné českou politikou a v angažmá Viktora Orbána, konče zdejšími nácky a titány propagandy v bahništi Parlamentních listů či XTV. Čím větší ryk, tím pádnější potvrzení, že vysláním vojáka do boje s hybridní válkou vláda nepochybila. Naopak.
Diplomacie se koaličnímu kabinetu ve snaze zastavit tsunami lží anebo blbosti, sloužící Putinovi, neosvědčila. Zkušeného profíka Michala Klímu, prvního ve zmíněné pozici, umlátila vláda čepicemi ze strachu o hlasy, když couvla před davem s ruskými vlajkami na Václavském náměstí. Že poté na šíbry dezinfa nezabral salónní styl mladíka, co si na úřad vlády odskočil z úvazku katedry, aby Klímu nahradil, také nepřekvapuje: jít na hnůj s hřebenem je nápad jak z vesmíru. Po personálních experimentech má tedy řízný a energický Foltýn šanci uspět: pracuje jako šroub, neztrácí čas a neplýtvá silami, kde je to marnost nad marnost. V mailových řetězech armády zarytých penzistů, co pro kus vzpomínky na mládí gumují v paměti i Rusa na tanku v jejich ulici. Plukovník Foltýn dělá přesně to, co od něj čekáme: nemlží, jde na dřeň problému a s lháři se nemaže.
Házet mu klacky pod nohy a chtít po něm tváří v tvář gaunerům chování estéta může jen naiva, co žije v dálavách anebo výlučně v klubovém vakuu všemoudrých chytráků nad kávou a kubánským doutníkem. Mimořádná doba omlouvá mimořádné prostředky, tvrdost a razanci nevyjímaje. Hluk z fanklubu vrahouna Putina dokazuje, že Otakar Foltýn začal dobře. Hamplové navzdory.
