Článek
Rubikova kostka. Pamětníci vědí: hlavolam, jenž za „socíku“ trhal rekordy v oblibě, sestrojil maďarský filuta jako test vztekliny nezručných loudalů. Princip byl záludný: cik cak čtverečky složit co nejdříve do krychle se čtyřmi barvami. Machři triumfovali, nešikové zuřili. Pak hlavolamy umřely: zatímco dřív končil neúspěch nanejvýš spíláním, dnes polyká pilulky na nervy a léčí se z deprese. Pokusy přesto jsou: marné. I čerstvý únik zprávy vyšetřovací komise České televize ke kauze kolem exšéfa publicistiky Marka Wollnera je „hlavolam“ s úrovní piškvorek.
Ačkoliv snaha anonymní části Wollnerovy redakce kompromitovat náročného šéfa obviněním ze sexuálního obtěžování skončila policejním závěrem, že nedošlo k trestnému činu ba ani k přestupku, msta zjevně nekončí. Přestože Wollner z ČT sám odešel, aby uchránil veřejnoprávní televizi pomluv a plivanců jejích nepřátel v čele s Andrejem Babišem, špína z úpatí Kavčích hor dál přetéká. Do rukou advokátky, která se na „sockách“ pyšní, jaký je ras na znásilnění, se ausgerechnet jen pár dní po Babišově zženštilém pomlouvání Marka Wollnera ve sněmovně „dostaly“ interní závěry vyšetřování v České televizi.
Kdo Lucii Hrdé zprávu podstrčil, je tajenkou pro hlupce. Z čerstvých odpovědí minulých špiček České televize pro účely tohoto textu vyplývá, že přístup k ní mělo pouhých šest lidí ze tří tisícovek zaměstnanců televize. Šéf ČT Jan Souček, kterému ji s ukončením mandátu protokolárně předal bývalý generální ředitel televize Petr Dvořák. A s ním tehdejší ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, bývalá vedoucí právníků televize Jana Havlová, tamní ombudsman Čestmír Franěk a …sám Wollner. Dvořák, Šámal, Havlová ani Franěk, natož Wollner, zprávu kvůli výslovné podmínce výpovědi stěžovatelů kauzy nezveřejnili. Znalci tamního prostředí by je totiž ze zprávy bez ohledu na anonymní krytí identifikovali na první dobrou. Tím se ale (sic!) advokátka Hrdá očividně netrápí: právo neprávo, etika neetika.
Z šetření autora těchto řádek vyplývá jediné: nikdo ze zmíněných exmanažerů zprávu z ČT nevynesl. Jakkoliv připustili, že si Wollner čas od času neviděl do úst a jeho nároky na výkon podřízených mohly být leckdy za hranou, měli jej za výsostného profíka investigativní branže. A sama skutečnost, že policie sexuální obtěžování v redakci nepotvrdila, pak dostatečně vyvrátila rozporuplná obvinění pouhé části redakce, místo jmen skryté ve zprávě za anonymními čísly. O postoji Petra Dvořáka, Zdeňka Šámala a odtud Havlové i Fraňka k Wollnerově práci navíc svědčí fakt, že veřejně i soudně bránili Reportéry ČT před útoky Babiše, Juchelky ad., včetně Okamury, a pokusy jejich nohsledů v Radě České televize nepohodlný pořad zlikvidovat. Sečteno a podtrženo: motivaci šířit špínu na Marka Wollnera neměli.
Hlavolam propálení citlivých údajů advokátkou Hrdou tu má jen dvě řešení. Kdo vzpomene Součkových pohrůžek v médiích v reakci na Wollnerovu knihu ke kauze samotné a poměrům v ČT, že zprávu zveřejní, je doma. Knížka totiž nešetří ani jeho a odhaluje motivaci Součkova okolí Wollnera ve špíně vymáchat. Konstrukce vendety oklikou se tu přímo nabízí. Jiná je krkolomnější, možné je ale všechno: ombudsmana Fraňka vyměnil Jan Souček s výstupem na vrchol Kavčích hor za externí nájemnou firmu Motivate consulting. Zda po Fraňkovi zdědila i zprávu a jak s ní kdo případně nakládá, nevíme. Navíc: proč se se zprávou o Wollnerovi nedostala do rukou bojovnice za práva žen Lucie Hrdé také ta z vyšetřování šéfovských praktik Nory Fridrichové, je hádanka leda pro pátou bé.
Rubik s kostkou zůstává králem fíglů. Záhada v ČT se nekoná: nepustil-li ředitel veřejnoprávní televize Souček k důvěrné zprávě cíleně spřízněné kývače, třetí možnost tu není, ber kde ber. Hrát dívčí války namísto férovky je nový styl Kavčích hor a Babiš se raduje. Škoda, že za naše.
Lucie Hrdá - X
