Článek
Je to už seriál. A žádná nuda: kdo čekal zdvořilou zdrženlivost před říjnovým střídáním v ředitelně České televize, znovu žasne. Ke smršti veřejných prohlášení, jimiž fackuje většinu výsledků éry svého předchůdce, přidal příští generální ředitel ČT útok na ústavní právo. „Základem je, aby lidé, kteří jsou tvářemi pořadů ČT, nedávali najevo svoje názory a politické preference“, reaguje Jan Souček v Deníku na otázku, zda je Česká televize nestranným veřejnoprávním médiem. „Neuznávám názor, že omezení diskuze ve veřejném prostoru, na sociálních sítích, je omezením svobody slova“, dodává s tím, že „lékař musí také do smrti mlčet o tom, co se dozvěděl o svém pacientovi a nevztahuje se na ta svoboda slova“.Vystudovaný právník Jan Souček přitom musí tušit, že omezit ústavní svobodu projevu lze pouze zákonem a jen tehdy, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Žádný z konkrétních výroků tváří ČT na sociálních sítích ale takové důvody k omezení nezakládá. Jakkoliv sympaticky, sám Souček se přitom na Facebooku, ausgerechnet v roli ředitele brněnského studia veřejnoprávní televize, nijak zásadně neomezoval.
Čo bolo, to bolo. Že teď vyslyšel volání poslanců ANO a ve veřejných proklamacích jde na ruku těm politickým lokajům v radě, kteří mu hlasy dopomohli k židli na Kavčích horách, je nasnadě. K befelu, jenž by redaktorům České televize bránil v občanském projevu na sociálních sítích, totiž tlačil výsadek ANO a SPD v Radě ČT už Součkova předchůdce Petra Dvořáka. „Kvůli aktivistickému vystupování některých redaktorů ztrácí veřejnoprávní média prestiž a kazí se značka Českého rozhlasu a České televize. Jde mně o zachování nezávislosti a veřejnoprávnosti, “ zatroubil k útoku na twitterové a facebookové účty redaktorů ČT Babišův mocenský úd v mediálním výboru sněmovny, poslanci Juchelka a Kolovratník z ANO. „ČT je moc probruselská a vystupuje proti vládě. Chci to změnit. O kvazinovináře Wollnera, Fridrichovou, Moravce a Železného by se mělo vedení ČT zajímat“, nechal se pak v dezinformačním Svobodném vysílači slyšet předseda Rady ČT Matocha. A služky Babiše a Okamury v radě se mohly přetrhnout.
Na tapetě pak byly zejména tvíty a komentáře Jakuba Železného, Marka Wollnera, Nory Fridrichové, Václava Moravce nebo Dariny Vymětalíkové, ale také zástupce šéfredaktora zpravodajství Františka Lutonského či Michala Kubala a dalších. Autorovi těchto řádek se naštěstí spolu s radními Reném Kühnem a olympionikem Martinem Doktorem podařilo ústavní zákon ubránit a vedení televize připravilo pro chování redaktorů ČT na sociálních sítích volnější Desatero, jež Listinu základních práv a svobod respektuje. I to je málo. Pod kotlem strachu v redakcích ČT Jan Souček přikládá nedočkavými prohlášeními v situaci, kdy v ředitelně ČT ještě sedí jeho předchůdce, ale už i pohrůžkami. „Vždycky se posuzuje konkrétní exces a zákoník práce popisuje, jak postupovat,“ naznačuje v Deníku na otázku, zda moderátoři, neposlušní na sociálních sítích, budou muset hledat práci jinde. „Své názory mimo svou úzkou soukromou sféru nemohou vyjadřovat“, má nový ředitel jasno, Ústava neústava.
„Není možné požadovat, aby média a jejich zaměstnanci neměli, resp. nevyjadřovali žádný názor. Takový stav by byl možný pouze za situace, kdy by existovali pouze novináři a editoři, kteří by nebyli vůbec ovlivněni jakýmikoli hodnotami. Muselo by se jednat o osoby, které by neměly žádný vztah ke světu, o němž přinášejí zprávy“, uvedl přitom na serveru Hlídací pes advokát Aleš Rozehnal. A dodává: „Česká televize jako každé elektronické médium musí být objektivní a vyvážená. Objektivita a vyváženost však neznamená beznázorovost. Objektivita a vyváženost České televize a jejích novinářů nemůže spočívat pouze v tom, že budou prezentovat různé protichůdné názory, protože takový přístup by ve skutečnosti vedl k nevyváženosti. Jako rovnocenné by byly prezentovány postoje např. toho, kdo právo porušil, i oběti takového porušení, nebo toho, kdo je příznivcem svobody a demokracie, ale i toho, kdo chce svobodu a demokracii zničit. Takový závěr je však nepřijatelný, protože by vedl k pošlapání hodnot, na kterých stojí naše společnost“.
Jak ale ukazuje i studie Parlamentního institutu, pokulhává také Součkovo odkazování na praxi veřejnoprávních televizí evropských zemí. Od Francie, přes Německo až po Rakousko jde vesměs o příručky, jež nejdou proti principům ústavnosti a právu na svobodu projevu. S jistou rezervou je pak nutné brát i českou fascinaci britskou BBC. Generální ředitel Tim Davie, který chtěl mj. novými pravidly chování zaměstnanců na sociálních sítích „spravit závazek nestrannosti“ a omezit vyjadřování osobních názorů na otázky politiky nebo kontroverzní témata včetně používání emotikonů, jež by mohly podkopat jinak nestranný příspěvek, suspendoval kvůli tvítu o azylové politice nejlépe placeného, populárního moderátora BBC. A následoval protestní odchod řady televizních hvězd.
Sám Davie přitom čelí podezření, že vedení stanice je příliš blízko vládní straně: ředitel má osobní vazby na torye. Byl místopředsedou konzervativní strany Hammersmith a Fulham, neúspěšně kandidoval jako radní a má osobní vazby na lidi v někdejší Johnsonově vládě. A předseda BBC, Richard Sharp, zase čelí vyšetřování okolo jeho jmenování do funkce poté, co prasklo, že daroval 400 000 liber konzervativcům a pomohl zprostředkovat půjčku ve výši 800 000 liber Borisi Johnsonovi. Pár týdnů předtím, než ho tehdejší premiér doporučil právě pro post v BBC. Všude je něco. A nikdo není doma prorokem. Ani Jan Souček.
Pýcha předchází pád. Nasadit náhubek redaktorům České televize a zametat s ústavním zákonem je nejhorším začátkem pro plány Součkovy ředitelské kariéry. Čas ukáže, zda ne také koncem.
