Článek
Zemědělec jako soukromý podnikatel
Obecně se dá říct, že takřka každá profese s sebou přináší rizika, se kterými by měl podnikatel počítat. V časech dobrých udělat rezervu pro časy zlé anebo diverzifikovat svá aktiva a nespoléhat se na jediný zdroj příjmu. Příkladem mohou být sjezdovky na horách. Pokud ji budu provozovat, buď spoléhám na přírodní sníh, nebo uměle zasněžuji. Za teplého počasí mi ale nepomůže ani jedno, sezónu ukončím buď na nule, nebo v horším případě v červených číslech. Tomu se říká riziko podnikání. Zda to takto zjednodušeně lze použít na škody způsobené mrazem, je otázkou. Nežijí zemědělci od sezóny k sezóně podobně jako téměř polovina českých zaměstnanců žije od výplaty k výplatě? Mají zemědělci vůbec možnost si dostatečně našetřit, aby mohli nejen investovat, ale i pokrýt případné ztráty?
Zemědělec jako krajinotvůrce
Než mít za domem dálnici, sídliště nebo továrnu, není lepší tam mít pole? Nejen pro zmírnění klimatu, kdy zelené plochy nesálají tolik tepla, ale i pro rostliny a zvířata. Bez polí nemáme květy plodin. Bez květů nemáme včely, motýly, brouky. Bez opylovačů nebude potrava pro hmyzožravce, členovce, ptáky, ryby. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál.
Zároveň víme, co jíme. V Česku jsme na tom s pesticidy a postřiky velmi dobře, pokud jako vypovídající kritérium bereme to, že se v ČR prodalo o 36 % méně pesticidů v porovnání s rokem 2011. Nebo to opět ukazuje, že na tom naši zemědělci nejsou finančně tak dobře, aby mohli stříkat desetkrát za sezónu jako v zahraničí, kde i na postřiky existují dotační pobídky. A tak se u nás postřikuje, jen když je to nezbytně nutné.
Dotace by měly mít své hranice i za hranicemi
Bohužel nebo bohudík (jak se nám to kdy hodí) je Česká republika součástí Evropské unie a jednotného vnitřního trhu. To znamená volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. A když v tomto jednotném trhu má každá země nastavené jinak daně i úlevy pro podnikatele, zemědělce, lze velmi snadno „ovládnout“ trh sousedních zemí. Zářným příkladem je Polsko. Věděli jste například, že čeští zpracovatelé drůbeže musí chladit opracovaná těla drůbeže výhradně vzduchem? A že je to výrazně finančně náročnější, než chlazení vodou, na které si Polsko vyjednalo výjimku? Nejenže tak kuře zpracované ve vodě absorbuje větší množství vody, ale existuje i zvýšené riziko druhotné mikrobiální kontaminace (např. salmonelou). Proto může být pro české zemědělce jakékoliv zvýhodnění zahraniční konkurence vlastní vládou, fatální.
Ochrana proti přírodním živlům a možnost pojištění
V předchozím článku jsem psala o parafínových svících, jejichž zapálením lze úrodu ochránit. Jejich použití je nejen finančně nákladné, ale tak trochu musíte mít i věštecké schopnosti - JAK hluboko klesne teplota pod bod mrazu (zda svíce rozmístit hustěji) a KDY klesne teplota (svíce potřebujete zapálit určitý čas před udeřením mrazů). Existuje i pojištění plodin proti jarním mrazíkům (21. 3. - 20. 6.), které nabízí minimálně jedna velká pojišťovna, ale bohužel není k dispozici žádná online kalkulačka, kde by se dalo spočítat, zda se pojištění vyplatí. Můj jediný zdroj mi sdělil, že pojistku na vinici nemá. Důvodem je, že v mrazové dolině má jen část vinohradu, ale pojistit by musel celý vinohrad. A spočítal si, že se mu pojistka nevyplatí. (Pokud máte další zkušenosti s pojištěním, můžete mi je zanechat v komentáři pod článkem.)
Je otázkou na vládní činitele, zda a jaký způsob pomoci nabídne českým zemědělcům. Po všech katastrofách a přírodních pohromách jsou slyšet silné fráze, nejčastěji „Nenecháme vás padnout.“ Ale jak to bude po opadu emocí? Pár let můžeme v regálech obchodů oželet české jablko, hrozny, ale spoléhat se výhradně na dovoz, nemusí být výhra.
- - -
Zdroje a více informací:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-nejen-med-vcely-mohou-za-tretinu-lidskeho-jidelnicku-202917
https://cmszp.cz/ostatni/2022/eurostat-uvadi-porovnani-prodeju-pesticidu-napric-clenskymi-staty-ve-srovnani-roku-2011-a-2020-jsme-premianty/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-velke-srovnani-mezd-podivejte-se-kolik-berou-lide-na-vasi-pozici-233962
https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/archiv/pravo-legislativa/prehled-platnych-pravnich-predpisu-(1)/pravidla-pro-volny-pohyb-pruvodcovskych-a-dopr/volny-pohyb-sluzeb-v-evropske-unii
https://bezpecnostpotravin.cz/absorbovana-voda-v-drubezim-mase/
https://www.konzument.cz/users/publications/4-publikace/165-drubezi-maso-a-drubezi-masne-vyrobky.pdf
https://twitter.com/MarekVyborny/status/1783183943749005562
