Článek
Harry Glicken se narodil v roce 1958, v roce 1980 vystudoval Stanfordskou univerzitu a v dalším studiu pokračoval na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Shodou okolností se právě v březnu 1980 probudila k životu sopka pod Horou Svaté Heleny, která byla aktivní naposledy před 123 lety. To, že se začíná něco dít, prozrazovala malá zemětřesení v okolí hory, kdy bylo během šesti dnů zaznamenáno více než 100 zemětřesení do síly 4,2 stupňů Richterovy stupnice.
Mladému 22letému vědci se otevřela možnost podílet se na sledování vývoje sopky a její erupci. Organizace United States Geological Survey (USGS) jej najala, aby pomáhal sopku monitorovat, a v květnu zřídila pozorovací stanoviště Coldwater I a Coldwater II. A právě druhá jmenovaná stanice, která byla od epicentra sopky vzdálena pouhých 10 kilometrů, se na dva týdny stala Glickenovým druhým domovem. Odtud pozorně sledoval a zapisoval aktivitu sopky.
Harry Glicken při práci (rok 1980)
Osudný výbuch
Na den výbuchu 18. května 1980 si Glicken vzal volno. Pracoval už šest dnů v řadě a potřeboval konzultovat svou postgraduální práci s profesorem. Na stanovišti ho nahradil jeho mentor a blízký přítel David A. Johnston. Ten jako jeden z mála vulkanologů zastával názor, že sopka nevybuchne vertikálně, jak bývá běžné, ale bočně. Tam od dubna rostla vyboulenina (kryptodom). Tak se také onoho osudného dne stalo. Johnston ještě stihl vyslat informaci o erupci „Vancouver! Vancouver! Je to tady! Vancouver, je zapnutý vysílač?“ Poté ho smetly pyroklastické proudy žhavých plynů, kousky magmatu a sopečného popela. Ty se mohou pohybovat rychlostí až 700 km/h a dosahovat teploty až 1100°C a jsou známy i pod pojmem „žhavé mračno.“
Následky erupce
Po erupci se Glicken připojil k záchrannému týmu a z helikoptéry hledal kolegu a přívěs USGS. Navzdory šestihodinovému hledání tří posádek byli neúspěšní. Johnston neměl sebemenší šanci na přežití a jeho tělo se nikdy nenašlo. Glickena ztráta kolegy hluboce zasáhla a před úzkostmi z jeho smrti hledal únik ve své práci. S týmem geologů zmapoval pole trosek, které po sobě výbuch sopky zanechal. Bylo zasaženo 600 km2 lesů, zničeno 200 domů, zabito nebo pohřešováno více než 50 osob a zahynuly tisíce zvířat.
Poslední fotografie Davida Johnstona, pořízená Harrym Glickenem 17. května 1980 v 19:00, 13 a půl hodiny před erupcí Hory Sv. Heleny
Ukončení výzkumu
Aktivita sopky se v následujících letech snižovala, což mělo za následek snížení financování výzkumu a jeho postupné ukončení. Když Glickenova mise v USA skončila, nová kapitola bádání začala v Japonsku. Pracoval v Institutu pro výzkum zemětřesení na Tokijské univerzitě, později se stal profesorem výzkumu na Tokijské Metropolitní Univerzitě.
Mount Unzen
Sopka Mount Unzen na japonském ostrově Kjúšú se probudila k životu v listopadu 1990. Jelikož byla činná naposledy před téměř dvěma sty lety, stala se vyhledávaným cílem vulkanologů i filmařů. Průkopníky ve filmování a fotografování sopek se stal manželský pár - Katia a Maurice Krafftovi. Ti se společně s Glickenem vydali horu navštívit, pořídit její filmové záběry a třetího června 1991 vstoupili do nebezpečné zóny. Předpokládali, že se v případě výbuchu sopky bude pyroklastický proud držet odbočky v údolí, která jej měla odklonit mimo jejich stanoviště.
Později téhož dne se lávový dóm zhroutil a proud se řítil údolím až stokilometrovou rychlostí. Bohužel však odbočku překonal, rozdělil se na dvě části a zasáhl stanoviště vulkanologů. Těla Krafftových byla nalezena dva dny po výbuchu, ležící bok po boku pod vrstvou popela. Glickenovo tělo bylo nalezeno nedaleko v poloze značící, že se pokusil utéct před proudem. Výbuch sopky si vyžádal nejméně 40 obětí.
Harry Glicken společně s Davidem Johnstonem jsou jedinými americkými vulkanology, které zabila vulkanická erupce. Jejich smrt je odkazem pro současné i budoucí vulkanology, kteří se s odvahou a odhodláním snaží odhalit tajemství těchto impozantních přírodních sil a chránit životy lidí po celém světě.
- - -
Zdroje:
https://pubs.usgs.gov/of/1996/0677/
https://www.usgs.gov/observatories/cascades-volcano-observatory/legacy-david-johnston
https://dbpedia.org/page/Harry_Glicken
https://en.wikipedia.org/wiki/David_A._Johnston
https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Glicken
