Hlavní obsah
Lidé a společnost

Noční můra vyšetřovatelů: Zřícené letadlo pohltila bažina

Foto: Autor neznámý, licence CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Letadlo společnosti ValuJet

Rozlehlé mokřady s mělkým vápencovým dnem z mušlí a korálů - i to je národní park Everglades. V roce 1996 se zde zřítilo a roztříštilo dopravní letadlo. Vyšetřovatelé se ocitli na před nelehkým úkolem.

Článek

Letecká linka 592 společnosti ValuJet Airlines z Miami do Atlanty byla osudného dne 11.května 1996 obsluhována letounem McDonell Douglas DC-9. Dvoumotorový tryskový letoun s nápadnými ocasními plochami ve tvaru písmena T, byl ve službě už 27 let. Tento typ letadel patřil v USA k nejpoužívanějším, bohužel má za sebou i řadu leteckých neštěstí, od roku 1966 se zřítilo 77 letadel DC-9 a zahynulo více než 1800 lidí.

Průběh letu

Při předletové kontrole zjistila pilotka Candalyn Kubecková a druhý pilot Richard Hazen drobné technické problémy: nefungovala kontrolka stavu paliva, telefonické spojení s kokpitem a ani autopilot. Zjištěným závadám nepřikládají větší váhu, nízkonákladová společnost ValuJet používá starší stroje, a tak poruchy, které nebrání letu, nejsou ničím výjimečným. Ve 14:04 letadlo se 105 cestujícími a 5 členy posádky vzlétá z floridského letiště.

Jen chvíli po vzletu letadla začínají cestující cítit kouř. Zároveň piloti v kokpitu zaslechnou ve svých sluchátkách ránu, načež elektrické přístroje přestávají fungovat. Když se kouř dostane až do kokpitu, vysílají piloti volání s žádostí o nouzové přistání na nejbližším možném letišti. Vědí, že zpátky do Miami už to nestihnou, protože řízení nereaguje, jak má. Letadlo se však nezvykle rychle plní kouřem a cestující i posádka upadají do bezvědomí. Necelých deset minut po startu DC-9 dopadá do floridských Everglades a nešťastnou událost připomíná jen černá skvrna paliva na hladině. Svědky nehody letadla byla posádka malého letounu, která poté k místu navádí záchranné týmy.

Místo nehody

Protože letadlo dopadlo do močálu, záchranáři se na místo nehody dostávají velice složitě, a to pomocí vznášedel nebo vrtulníky. Zanedlouho zjišťují, že pátrání po přeživších je beznadějné a odvolávají ho. Na jejich místa nastupují vyšetřovatelé, jimž komplikuje práci tlustá vrstva bahna s rostlinami a také aligátoři. I přesto se snaží najít co nejvíce úlomků, které převážejí na nejbližší letiště, aby seskládali vrak DC-9.

Foto: Oskar Aanmoen, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Močály v národním parku Eveglades

Vyšetřovací teorie

Po výslechu pracovníka řídicího centra se snaží vyšetřovatelé zjistit příčinu havárie. Z komunikace zjistí, že piloti hlásili kouř. Postupně mají tři teorie, proč letadlo havarovalo. Příčinou mohl být:

  • teroristický útok
  • technická závada motoru
  • porucha elektroinstalace

Kvůli zřícení letadla sotva deset minut po startu se v první chvíli uvažovalo o bombovém útoku. Absence chemických stop po výbušninách jej ale vyvrátila. Po nalezení první černé skříňky - letového záznamové zařízení FDR, mohli vyšetřovatelé vyloučit další z nejčastějších příčin havárií - selhání motorů. Nalezená druhá skříňka obsahovala záznam komunikace v kokpitu. Vyšetřovatelé se tak dozvěděli o rychlosti šíření kouře, ráně ve sluchátkách a vyloučili poruchu elektroinstalace.

Nákladový prostor

Pozornost vyšetřovatelů se obrátila na obsah předního nákladového prostoru pod podlahou a možnosti, že by se požár začal šířit odsud. Nasvědčovalo tomu ohoření koberečků, čalounění a takřka roztavená podlaha v oddílu pro cestující. Teorii kazil fakt, že prostor je vzduchotěsný a má ohnivzdorné těsnění. Požár by zde kvůli nedostatku kyslíku sám uhasl. Přesto se podrobně zkoumá naložený obsah: zavazadla cestujících, 28 kg poštovních zásilek, náhradní díly, tři pneumatiky naplněné dusíkem a podhuštěné (aby nemohly vybuchnout) a pět krabic označených jako materiál letecké společnosti. Krabice měly obsahovat 144 kusů prázdných a tudíž bezpečných chemických generátorů kyslíku. Jedná se o menší bomby se stlačenými plyny, které v případě ztráty tlaku poskytují zdroj vzduchu pro cestující a společně s dýchacími maskami bývají umístěny na stropě letadla nebo v horní části opěradel sedadel.

Generátor kyslíku

Výslechem servisních pracovníků společnosti Sabretech je zjištěno, že generátory kyslíku byly vymontovány ze dvou starších letadel, protože byly prošlé. Jejich likvidace má standardně probíhat zaplombováním se zajištěním aktivačního mechanismu nebo odpálením. Toto zajištění pracovníci potvrdí do protokolu. Nemilé překvapení čekalo vyšetřovatele, když z bažin vyzvedli 28 kusů generátorů. Devět z nich neslo stopy po aktivaci a tím pádem nemohly být prázdné. V dalším kole výslechů servisní pracovníci připustili pochybení, když generátory nezajistili plombou, jen přestřihli lanka, konce přelepili izolační páskou a zabalili do bublinkové folie. Poté byly naloženy s dalšími předměty do nákladového prostoru.

Experiment

K potvrzení hypotézy o tom, že aktivovaný generátor je schopen vytvořit dost tepla k zažehnutí požáru, byl proveden pokus, který věrně napodobil dění v nákladovém prostoru. Bylo potvrzeno, že žár, který přiživovaly další generátory kyslíku, vedl až k výbuchu pneumatiky.

Vyšetřovatelé na základě všech získaných důkazů byli schopni vytvořit časovou osu. Generátor kyslíku selhal už při mírném otřesu při pojíždění letadla na ranveji. Od rozpáleného kovového obalu chytla lepenková krabice a požár přeskočil na další generátory. Ránu, kterou zaslechli piloti, byla pneumatika roztržená žárem. Požár se šířil nákladovým prostorem, spálil elektrické kabely a letadlu selhaly elektrické systémy. Rychle se šířící jedovaté výpary způsobili bezvědomí cestujících i posádky. Bezvládné letadlo se zřítilo v 800 kilometrové rychlosti.

Náročnost vyšetřování dokládá i fakt, že pouze 61 mrtvých se podařilo identifikovat.

Viníci neštěstí

  • pracovníci společnosti SabreTech
  • letecká nízkonákladová společnost ValuJet
  • Federální úřad pro letectví

Letecká společnost ValuJet později přešla pod jinou společnost a změnila název na AirTran. Pokutou půl milionu dolarů byla potrestána společnost SabreTech. Částku nikdy nezaplatila, protože zkrachovala. Federální úřad pro letectví měl na nehodě podíl tím, že i přes podobnou událost z roku 1988, nenařídil instalaci detektorů kouře a protipožárních systémů. Až později v roce 2001 je povinností leteckých společností, mít hasicí zařízení v nákladovém prostoru.

- - -

Zdroje:

https://aviation-safety.net/asndb/324462

https://en.wikipedia.org/wiki/McDonnell_Douglas_DC-9

https://en.wikipedia.org/wiki/Chemical_oxygen_generator

Vteřiny před katastrofou. II.řada, 19. díl, Letadlo ve floridských bažinách (Florida Swamp Air Crash). TV. 2006.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz