Článek
Domovem Kahau nosatých, primátů z čeledi kočkodanovití, je ostrov Borneo v jihovýchodní Asii. Neobývají však celý ostrov, ale pouze pralesy podél mořského pobřeží a lužní lesy podél břehů velkých řek.
Nepřehlédnutelným rysem je velký, placatý nos, který je u samců mnohem větší než u samic. Může přesáhnout délku 10 centimetrů a téměř zakrývá ústa. Předpokládá se, že tento výrazný nos zesiluje hlasové projevy, které samci vydávají a pravděpodobně hraje roli i v přitažlivosti u samic. U samic je nos menší a u mláďat je obrácený vzhůru.
Ač jsou opice poměrně robustní - samci váží průměrně 20 kilogramů, samice 10 kilogramů - jsou tyto opice velmi obratné a dokážou skákat mezi stromy až na vzdálenost 4 metrů. Jejich přirozeným prostředím jsou lesy, zejména ty mangrovové. Ty jsou nejen jejich domovem, ale i zdrojem potravy. Pochutnají si na listech, ovoci, bobulích, a jen výjimečně na drobných obratlovcích. Zvláštností jejich trávení je přítomnost speciálních bakterií v žaludku, které fermentují nezralou rostlinnou potravu, jež by byla pro jiné býložravce nestravitelná.
Život a nepřátelé
Není překvapením, že kahau žije ve skupině, kde vůdčí postavení má zpravidla samec s největším nosem. Skupinu tvoří několik samic s mláďaty a její velikost se může pohybovat od tří do více než třiceti jedinců. Když mladí samci dospějí, odejdou ze své rodné tlupy ke skupině tvořené výhradně jinými samci.
Kahau nosatý - samice
Jelikož tlupy žijí kolem vodních toků a na pobřeží moře, voda pro ně není překážkou při cestě za potravou. Prsty na zadních končetinách mají částečně spojeny plovací blánou a díky tomu se kahau dokáží potopit až do hloubky 20 metrů. Jenže voda není vždy bezpečná, může tam číhat predátor v podobě krokodýlů nebo gaviálů.
K dalším nepřátelům patří například levhart sundský, medvěd sluneční, ale zdaleka největší hrozbou je člověk. Odlesňování kvůli těžbě dřeva a rozšiřování plantáží významně omezuje jejich přirozené prostředí. Navíc jsou kahau loveni nejen pro maso, ale i kvůli využití v tradiční čínské medicíně. Z těchto důvodů patří mezi ohrožené druhy a jsou chráněni mezinárodními dohodami.
Česká stopa v pomoci
Výzkumu a pomoci ohroženým primátům se již od roku 2007 věnuje ZOO Ústí nad Labem. Ta v rámci projektu Pesisir Balikpapan zjistila, že populace je minimálně deset let stabilní a má tak velkou naději na záchranu. Ukázalo se, že se kahau nosatí dokáží do určité míry přizpůsobit změnám prostředí. A to je klíčové pro jejich ochranu, protože jako endemický druh žijí výhradně na Borneu.
- - -
Zdroje:
