Článek
Pavouci jsou pozoruhodní živočichové, kteří se živí drobným hmyzem, jinými pavouky, ale větší druhy nepohrdnou ani ptáky či plazy. Svou kořist zpravidla loví do pavučin, vrhají na ni lepkavou síť nebo ji uštvou. Někteří však volí ke zmatení svých obětí i predátorů zajímavý způsob - mimikry.
Mimikry
Pavouci využívají mimikry neboli podobnosti s jiným živočišným druhem dvojího typu - obranné a útočné (agresivní). V obou případech se pavouk snaží vypadat nebo chovat jako mravenec.
- Obranné batesovské mimikry umožňují organismům napodobit vzhled a chování škodlivých, jedovatých nebo neatraktivních druhů. V našem případě jsou pavouci oblíbenou potravou mnoha ptáků, ještěrek a hadů, zatímco mravencům se tito predátoři vyhýbají kvůli jejich silným čelistem, schopnosti hromadného útoku a nevalné chuti. Někteří pavouci tuto skutečnost využívají tím, že napodobují mravence, čímž klamou své predátory, kteří je pak považují za mravence a nechají je na pokoji.
- Útočné (agresivní) mimikry naopak pavouci využívají při lovu, kdy se snaží vypadat neškodně, aby nevylekali svou kořist.
Mravčíkovití
Jednou z mnoha čeledí pavouků, kteří žijí poblíž mravenišť a živí se mravenci jsou mravčíkovití. Aby pavouk co nejvíce „zapadl“ mezi mravence, vztyčí přední pár nohou, kterým imituje tykadla. Těmi se pak dotýká tykadel ostatních mravenců, jak je mezi nimi běžné, a nepozorovaně pronikne do mraveniště. Útok na mravence poté probíhá velmi rychle. Kousne ho do tykadel nebo nohy a vyčkává až začne působit jed, který oběť paralyzuje. Pokud má možnost, zkonzumuje mravence na místě, případně jej vynese z mraveniště. Není nijak nápadný, neboť ostatní mravenci, kteří jej potkají, ho považují za člena kolonie, který vynáší mrtvého druha z mraveniště, jak je jejich zvykem.
Mezi další zástupce pavouků, kteří se snaží vypadat jako mravenci, aby na nich mohli hodovat, jsou pavouci rodu Myrmarachne z čeledi skákavkovití nebo Aphantochilus z čeledi běžníkovitých. Mnozí z nich vypadají i díky své tělesné stavbě jako skuteční mravenci.
Samička skákavého pavouka Myrmaplata plataleoides, napodobující mravence tkalcovského. Jeho kousnutí je bolestivé a není chutný pro predátory
Lstivá příroda
Pavouci nejsou jediní, kdo mimikry využívají. Například v Česku známá neškodná pestřenka svým výstražným zbarvením připomíná nebezpečnou vosu či včelu. Predátorům tak dává jasně najevo, že není radno si s ní zahrávat. Ani obyvatelé moří se nedají zahanbit. Některé chobotnice umí měnit tvar i zbarvení tak, aby připomínaly nebezpečné mořské hady nebo perutýny. Mimikry jsou jednoduše úžasným příkladem toho, jak kreativně a účinně dokáže příroda řešit problémy přežití.
Neškodná pestřenka
- - -
Zdroje:
https://www.britannica.com/science/mimicry/Mullerian-mimicry
https://australian.museum/learn/species-identification/ask-an-expert/spiders-that-mimic-ants/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mrav%C4%8D%C3%ADkovit%C3%AD
https://en.wikipedia.org/wiki/Myrmaplata_plataleoides
