Superschopnost vykoupená postižením. Savantský syndrom je stále záhadou

Savantský syndrom neboli syndrom učence je stav, kdy je člověk obdařen úžasnou schopností nebo talentem. S touto schopností se může jedinec narodit nebo ji „získat.“ Za příčinu syndromu je považován neurovývojový stav, jako je například autismus, kterým trpěl výše zmíněný hrdina filmu, nebo prodělání poranění mozku. Nedá se ale tvrdit, že každý autista je tzv. savant, přibližně jen 1 z 10 lidí s autistickou poruchou má nějakou výjimečnou schopnost. Obecně se odhaduje, že pouze jeden člověk z milionu je savant a pozoruhodné je, že syndrom častěji postihuje muže než ženy, v poměru 6:1.

Savantský syndrom poprvé popsal v roce 1887 britský lékař John Langdon Down, který je také známý pro svou práci s Downovým syndromem. Down použil termín „idiot savant“ - „učený idiot“ k popisu jedinců s nízkým IQ, kteří však vykazovali mimořádné schopnosti v jedné konkrétní oblasti. Dnes je termín považován za zastaralý a nevhodný, a používá se spíše termín „savantský syndrom“.

Mezi nejběžnější savantské schopnosti patří výjimečná paměť. Přiřadit jakémukoli datu správný den v týdnu či si vybavit vzpomínky z libovolného data, to je typické pro kalendářního savanta.

Hudební učenec zase dokáže hrát na hudební nástroj pouze podle sluchu. Často se tato schopnost objevuje v kombinaci s mentálním postižením a slepotou.

Jako geniálního savanta by dnešní věda označila Williama Sidise. Nadaný matematik byl zároveň i polyglot, do osmi let ovládal osm jazyků a vymyslel si i svůj vlastní.

Mezi další schopnosti patří určení času bez hodinek, umělecké nadání v podobě soch či maleb, nebo vynikající znalosti ve specifických oborech jako je historie, fyzika, chemie. Syndromem zřejmě trpěli významní vědci jako vynálezce Nikola Tesla, fyzik Isaac Newton, malíř Michelangelo.

Na rozdíl od vrozeného syndromu existují i případy „získaného“ syndromu savanta u lidí, kteří prodělali poranění mozku.

Vystudovaný právník z Austinu v Texasu se v roce 2011 účastnil koncertu, když mu hlavu spadlo rameno kamery o váze necelých 200 kilogramů. Po následném ošetření v nemocnici a po provedení CT byl poslán domů, protože nebyly zjištěny žádné zlomeniny lebky ani poranění krku. O dva dny později se u něj objevily problémy s pamětí, řečí a čtením. Následovalo krvácení do kůže, sliznic i z uší. Vyšetření v nemocnici prokázalo zlomeninu lebky a bylo mu diagnostikováno traumatické poranění mozku. Při rehabilitaci Fagerberg vyzkoušel arteterapii. Během těchto kurzů se u něj objevila náhlá touha malovat, i když nikdy předtím nemaloval. Díla jsou kritiky pozitivně vnímána a oceňována i širokou veřejností. Od začátku své umělecké kariéry je Fagerberg označován jako vzácný případ savantského syndromu.

Serrel byl obyčejný desetiletý kluk, který hrál s kamarády baseball až do chvíle, kdy jej míček zasáhl do levé části hlavy. Upadl, zmátořil se a pokračoval ve hře. Rodičům o nehodě neřekl, ale trápily jej velké bolesti hlavy. Když odezněly, všiml si, že si dokáže vybavit co a kde od nehody dělal. Také dokázal provádět neuvěřitelně složité kalendářní výpočty.

Mladý prodavač se šel pobavit do místního klubu s přáteli, když ho při odchodu někdo udeřil zezadu do hlavy. Viděl bílé světlo, ztratil vědomí a upadl. Když se probral, dva muži jej opakovaně bili pěstmi a kopali. V nemocnici mu diagnostikovali pohmožděnou ledvinu a otřes mozku. Padgett dostal léky a byl ještě tu samou noc poslán domů. Po útoku se cítil „mimo“, ale připisoval to účinkům léků. Po čase se u něj objevila obsedantně-kompulsivní porucha (OCD) a posttraumatická stresová porucha (PTSD). Měl fóbií z bakterií, tak si ruce myl i dvacetkrát za půlhodinu. Vyhýbal se lidem i slunečnímu svitu, proto kvůli jídlu opouštěl domov výhradně v noci a okna zatemňoval.

Svět začal vidět matematickou optikou. Ze světla se staly paprsky čar a spirál. Tvary, které viděl začal kreslit, a to mu pomohlo zvládnout i OCD a PTSD. Tvary, které kreslil, odpovídaly konceptům geometrie a fyziky, které nikdy nestudoval. Stal se matematickým zázrakem.

Amatovi se stal osudným úder do hlavy při koupání v mělkém bazénu, když mu bylo 39 let. Utrpěl otřes mozku a 35% ztrátu sluchu. Přestože před úrazem hrál na kytaru, objevila se v něm schopnost brilantně hrát na klavír a skládat vlastní skladby.

Savantský syndrom zůstává jedním z nejzajímavějších a nejvíce záhadných jevů v oblasti neurologie a psychologie. Zatímco věda stále hledá odpověď ohledně vzniku tohoto syndromu, příběhy savantů jim poskytují cenná data o podivuhodné regeneraci mozku po úrazu.

- - -

Zdroje:

https://www.ssmhealth.com/treffert-center/conditions-treatments/savant-syndrome

https://www.britannica.com/science/savant-syndrome

https://en.wikipedia.org/wiki/Savant_syndrome

https://en.wikipedia.org/wiki/Patrick_Fagerberg

https://www.scientificamerican.com/article/accidental-genius/

https://en.wikipedia.org/wiki/Jason_Padgett

https://en.wikipedia.org/wiki/Derek_Amato