Článek
Průmyslový Londýn nikdy nepatřil mezi města, jejichž obyvatelům by se dýchalo zrovna zlehka. Již ve 13. století, kdy město začalo rychle růst, vzrostla i poptávka po uhlí jako hlavním palivu. Situace se měla zlepšit v 16. století, kdy byla schválen zákon o omezení spalování uhlí, ale prudký rozmach průmyslu v 18. století zhoršil podmínky natolik, že se situace stala neúnosnou.
Hrachová polévka
Opar nad městem se objevoval tak často, že si vysloužil vlastní přezdívku- hrachová polévka. „Recept“ na ni sestával z mlhy, kouře z domácích a průmyslových komínů a výfukových plynů motorových vozidel. Typickou zelenožlutou barvu vytvořila přítomnost drobných dehtových částic.
Smrtící mlha
Kritická situace nastala 5. prosince, kdy se nad Londýnem usadila tlaková výše, která způsobila teplotní inverzi. Studený vzduch zůstal uvězněn pod vrstvou teplejšího vzduchu a emise z továren a domovů nemohly stoupat vzhůru a zůstaly zachyceny blízko země.
Výsledkem byla pětidenní mlha tak hustá, že ochromila město. Kromě metra se zastavila veškerá veřejná doprava, auta jezdila krokem, byly rušeny venkovní akce a smog dokonce pronikal i do budov. Divadla musela přerušit představení, protože diváci kvůli mlze neviděli na jeviště. Nebylo překvapením, že vzrostla také pouliční kriminalita.
Byla to ta nejhorší mlha, jakou jsem kdy viděla. Měla žlutý nádech a silný zápach po síře, protože to bylo znečištění ze spalování uhlí. I za denního světla měla příšerně žlutou barvu.
Zdravotní následky
Nemocnice se během nastalé situace rychle plnily lidmi trpícími dýchacími obtížemi - diagnostikovány byly ve velkém měřítku zápal plic a bronchitida. Nejohroženějšími skupinami byly děti, senioři a lidé s chronickými onemocněními dýchacích cest nebo srdce. Podle odhadu britského experta na znečištění vzduchu Wilkinse si tato událost vyžádala až 12 000 obětí. Příčinou smrti byla nejčastěji infekce dýchacích cest, hypoxie nebo ucpání dýchacích cest hlenem.
Je docela pravda, že jste si neviděli ruku, když jste ji natáhli. A moje 8leté ruce byly kratší než většina ostatních… Snad nejhorší ze všech bylo, co to udělalo s nátěrem na našem obecním domě - vchodové dveře, které byly tmavě zelené, byly vybělené do mnohem světlejšího odstínu, popraskané a oloupané.
Opatření pro čistší vzduch
Aby se v budoucnu zabránilo podobné situaci, vešly v roce 1956 a 1968 v platnost zákony o čistém ovzduší. Ty podpořily přechod domácností na ekologičtější zdroje vytápění, jako byla ropa, zemní plyn a elektřina. To aspoň částečně pomohlo snížit množství emisí.
- - -
Zdroje:
