Blackout může přijít kdykoli. Jsme připraveni na prvních 72 hodin?

Orlík se v těchto dnech dostává na historická minima a kvůli nedostatku vody se pracuje s rezervami vody v dalších nádržích Vltavské kaskády. Slapy pomáhají udržovat potřebný průtok pod kaskádou. Neznamená to, že by České republice právě docházela voda, ale jde o velmi výrazný signál toho, jak může vypadat dlouhodobá hydrologická krize.

A právě tady začíná otázka, která je podle nás mnohem důležitější než samotná fotografie prázdnější přehrady. Jsme připraveni na situaci, kdy něco přestane fungovat?

Blackout je možná nejjednodušší příklad. Na první pohled jde pouze o výpadek elektřiny. Ve skutečnosti je ale dnešní společnost na elektrické energii závislá téměř ve všem. Bez elektřiny začíná postupně mizet komunikace, nefungují některé platební systémy, mohou být problémy s čerpáním pohonných hmot, vodou, vytápěním nebo zásobováním.

Čím déle výpadek trvá, tím více se jednotlivé problémy propojují. To, co první hodinu vypadá jako nepříjemnost, může být po jednom či dvou dnech problémem pro tisíce lidí. A pokud by podobná situace zasáhla větší území, profesionální záchranné složky by nemohly být současně všude.

Stejný princip ale platí i pro jiné krize. Povodeň může během několika hodin odříznout obce, požár může přerušit dopravu a sucho může postupně vytvořit tlak na zemědělství, průmysl i zásobování vodou. V posledních letech jsme navíc viděli, že krizové situace nemusí zůstat pouze lokální a že se mohou vzájemně kombinovat.

Evropská unie na tento vývoj reaguje. Evropská komise v březnu 2025 přijala Preparedness Union Strategy, tedy strategii zaměřenou na posílení připravenosti společnosti na široké spektrum krizí. Součástí tohoto přístupu je také doporučení, aby domácnosti byly schopné zvládnout alespoň prvních 72 hodin s omezenou nebo žádnou dostupností základních služeb.

Není to tedy český projekt ani český výmysl. Jde o evropský přístup, který počítá s tím, že stát, samosprávy, firmy, záchranné složky, neziskové organizace i samotní občané mají každý svou část odpovědnosti. Těch 72 hodin zároveň neznamená, že by stát po třech dnech přestal pomáhat. Je to praktická hranice základní soběstačnosti, která může v prvních hodinách a dnech výrazně snížit tlak na záchranný systém.

A právě o této změně přístupu se na evropské úrovni diskutuje stále více. My máme možnost se těchto jednání účastnit a přinášet do nich zkušenost, která nevzniká u počítače ani v kanceláři, ale přímo v terénu.

Když se podíváme na naše vlastní zkušenosti, připravenost není abstraktní pojem. Znamená mít včas připravený materiál, funkční techniku, vozidla, lidi schopné vyrazit a zázemí, ze kterého lze pomoc organizovat.

Při povodních, požárech nebo dalších mimořádných událostech jsme opakovaně viděli, jak rychle se mohou změnit podmínky. Na Ukrajině pak vidíme stejný princip v ještě větším měřítku. Humanitární pomoc není jen o tom něco nakoupit a někam odvézt. Je potřeba mít sklady, dopravu, vybavení, dobrovolníky, kontakty a schopnost reagovat i v okamžiku, kdy okolnosti nejsou ideální.

Právě proto považujeme za důležité, aby se při plánování krizové připravenosti nezapomínalo na zkušenosti lidí a organizací, které v mimořádných situacích skutečně pracují. Krizový plán může být sebelepší, ale jeho skutečná hodnota se ukáže až ve chvíli, kdy přijde událost, kterou nikdo přesně nenaplánoval.

Zdravotnízajištění.cz se dlouhodobě pohybuje na hranici mezi běžným životem a krizí. Zajišťujeme první pomoc, školí první pomoc a zároveň zasahuje při mimořádných událostech a humanitárních krizích. Naše zkušenosti zahrnují povodně, požáry, bouře a další přírodní katastrofy i rozsáhlou humanitární a zdravotnickou pomoc na Ukrajině.

Díky tomu se účastníme také jednání na evropské úrovni, kde můžeme předávat zkušenosti přímo z terénu. Nejde přitom pouze o to, co je napsáno v krizových plánech. Důležité je vědět, co se skutečně děje ve chvíli, kdy vypadne elektřina, přeruší se doprava, chybí pohonné hmoty, nejsou dostupné některé základní potřeby nebo musí lidé během několika hodin vyrazit tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Právě propojení zkušeností státu, samospráv, profesionálních složek, dobrovolníků a organizací, které skutečně pracují v terénu, považujeme za jednu z nejdůležitějších součástí připravenosti. Evropské strategie mohou nastavit směr, ale jejich skutečná hodnota se ukáže až ve chvíli, kdy přijde skutečná krize.

Mluvit o krizích neznamená strašit lidi. Znamená to přiznat si, že některé věci, které jsme dlouho považovali za samozřejmé, samozřejmé být nemusí.

Stačí se podívat na Orlík. Stačí si představit několikadenní výpadek elektřiny. Stačí vzpomenout na povodně, které dokázaly během několika hodin změnit život celých obcí. A stačí si uvědomit, jak moc jsme závislí na fungující dopravě, energiích, komunikaci a zásobování.

Připravenost proto není o panice ani o budování bunkrů. Je především o tom, abychom věděli, co dělat, když běžné systémy na nějakou dobu fungovat nebudou. A aby ti, kteří budou pomáhat, měli kde vzít potřebné vybavení, techniku a lidi.

I proto budujeme naše vlastní zázemí. Potřebujeme místo, kde můžeme soustředit materiál, udržovat techniku, školit dobrovolníky a připravovat výjezdy. Výjezdová základna pro nás není jen sklad. Je to místo, odkud může pomoc vyrazit ve chvíli, kdy už nebude čas všechno teprve hledat a organizovat.

Naše zkušenost z mimořádných událostí i z humanitární pomoci nám opakovaně ukazuje jednu jednoduchou věc. Na krizi se nejlépe připravujeme v době, kdy ještě žádná není.

Pokud chcete pomoci s budováním našeho zázemí a dalšími projekty Zdravotního zajištění, můžete naši práci podpořit prostřednictvím našich sbírek na Doniu.cz a pomoci s provozem na darujme.cz

I proto budujeme naše vlastní zázemí. Potřebujeme místo, kde můžeme soustředit materiál, udržovat techniku, školit dobrovolníky a připravovat výjezdy. Výjezdová základna pro nás není jen sklad. Je to místo, odkud může pomoc vyrazit ve chvíli, kdy už nebude čas všechno teprve hledat a organizovat.

Naše zkušenost z mimořádných událostí i z humanitární pomoci nám opakovaně ukazuje jednu jednoduchou věc. Na krizi se nejlépe připravujeme v době, kdy ještě žádná není.

Pokud nám chcete pomoci být připraveni, můžete podpořit některý z našich aktuálních projektů. Každý z nich řeší jinou část připravenosti, ale všechny mají společný cíl. Být schopni pomoci ve chvíli, kdy běžné systémy nestačí.

Bez světla. Bez vody. Bez tepla. je zaměřeno na vybavení, které nám umožňuje fungovat i tam, kde chybí elektřina, voda nebo základní zázemí. Generátory, nabíjecí technika, solární panely, filtrace vody a další vybavení nejsou komfortem. V krizové situaci mohou rozhodovat o tom, zda lze pomoc vůbec poskytovat.

Bagr pro život a záchranu civilistů má pomoci s technikou pro práci v prostředí, kde už běžná vozidla a ruční nářadí nestačí. Odstraňování následků zásahů, práce kolem poškozených staveb nebo pomoc při záchraně civilistů vyžadují techniku, která musí být k dispozici dříve, než přijde další událost.

Výjezdové centrum pomoci pak řeší samotné zázemí. Potřebujeme prostor, kde můžeme skladovat materiál, připravovat techniku, školit dobrovolníky a odkud můžeme rychle vyrážet k mimořádným událostem i s humanitární pomocí.

Podpořit nás můžete také prostřednictvím Benevity, kde lze naši organizaci vyhledat mezi podporovanými neziskovými organizacemi. I tato forma podpory nám pomáhá udržovat naši schopnost pomáhat dlouhodobě.

A pokud chcete přispět přímo na náš běžný provoz, můžete využít Darujme.cz. Každé vybavení, které používáme při výjezdech, je potřeba průběžně doplňovat, servisovat a obnovovat. Stejně tak potřebujeme prostředky na pohonné hmoty, protože pomoc se k lidem sama nedostane. Naše vozidla musí jezdit, technika musí fungovat a materiál musí být připravený ještě předtím, než zazní výzva k výjezdu.

Možná zítra žádný blackout nepřijde. Možná nebude povodeň ani požár. Možná bude vody dost.

A právě proto máme čas být připraveni.

zdravotnizajisteni.cz - Nevzdáme se !!!