Diplomacie pod raketami. Zelenskyj přijal pět velvyslanců a žádá Patrioty

Pověřovací listiny patří k formálním okamžikům diplomacie. V Kyjevě ale jejich předání provázelo téma, které se nevejde do protokolární fotografie: ochrana před ruskými raketami. Volodymyr Zelenskyj 27. října přijal nové velvyslance Kanady, Španělska, Švýcarska, Egypta a Turecka. Podle jeho následného vyjádření diplomaté během předchozí noci sami zažili ruské balistické útoky a viděli jejich následky.

Prezident při této příležitosti zdůraznil význam posilování protivzdušné obrany, od systémů Patriot po HAWK. Druhá zpráva, zveřejněná následující ráno, vysvětluje naléhavost jeho slov: podle Zelenského dostává Ukrajina letos ze Spojených států v průměru pouze 12 střel pro Patrioty měsíčně. Jednání se zahraničními partnery tak mají velmi konkrétní cíl: zajistit prostředky, kterými lze chránit životy.

Prezidentská kancelář zveřejnila i jména diplomatů: Kanadu zastupuje Tamara Ann Mawhinneyová, Španělsko Adela Díaz Bernárdezová, Švýcarsko Heidi Grauová, Egypt Ahmed Salama Mohamed Elhamshary a Turecko Fatma Ceren Yazganová. Jednotlivá jednání měla podle kanceláře odlišný obsah.

S Kanadou se mluvilo o navazování na deklaraci stoletého partnerství a přípravě příslušné dohody. Se Španělskem o pokračování vojenské a politické pomoci, podpoře evropské integrace i protivzdušné obraně. Švýcarská velvyslankyně zdůraznila připravenost podporovat mírové úsilí na různých úrovních.

Egyptský velvyslanec upozornil na význam ukrajinského obilí pro svou zemi. Podle jeho vyjádření citovaného prezidentskou kanceláří pochází z ukrajinského obilí třetina chleba dostupného v Egyptě. S tureckou velvyslankyní se probíraly přípravy na zimu, možné zapojení tureckých firem, Černé moře a posílení protivzdušné obrany.

Setkání tedy nelze shrnout jako společný příslib pěti zemí dodat rakety. Zveřejněné informace takovou dohodu neoznamují. Ukazují spíše různé oblasti spolupráce: vojenskou pomoc, jednání o míru, zimní přípravu či potravinovou bezpečnost.

Zelenskyj podle Ukrinformu s diplomaty hovořil také o ruské blokádě Černého moře a o potravinové krizi, kterou podle něj vyvolává v zemích závislých na ukrajinském obilí. Toto hodnocení přičítá zpráva prezidentovi; nejde o samostatnou analýzu světového trhu s potravinami.

Egyptské téma ale ukazuje, proč má Ukrajina důvod jednat i s partnery, jejichž hlavní příspěvek nemusí spočívat v dodávce zbraní. Bezpečnost námořních tras a možnost vyvážet zemědělskou produkci mají dopad také mimo Evropu. V jednom diplomatickém programu se proto potkávají otázky obrany měst, zahraničního obchodu i zásobování potravinami.

Ukrinform 28. října přinesl Zelenského vyjádření o průměrných měsíčních dodávkách 12 střel pro Patriot v roce 2026. Doplňující zpráva Interfaxu-Ukrajina výslovně vztahuje tento údaj k dodávkám ze Spojených států. Prezident zároveň uvedl, že celkové množství dostupných střel ovlivnily i jeho dohody s dalšími zeměmi.

Je proto důležité rozlišovat americký přísun od veškeré munice získané Ukrajinou. Z údaje také nevyplývá, že každá zásilka obsahovala právě 12 kusů nebo že známe aktuální stav skladů. Jde o prezidentem uváděný průměr, nikoli o zveřejněnou úplnou evidenci dodávek a spotřeby.

Interfax citoval také jeho srovnání amerických dodávek v ročním měřítku s potřebou čelit přibližně 150 balistickým raketám měsíčně. Tyto hodnoty nelze mechanicky převést na počet úspěšných zásahů. Počet přijatých obranných střel, počet útočících raket a počet zničených cílů jsou různé údaje.

V rozhovoru zachyceném Ukrinformem Zelenskyj popsal konkrétnější problém: americký balík obsahující 12 střel měl podle něj schválení, zatímco on za daný měsíc uváděl použití 35. Dalších 23 střel proto hledal jinými cestami. Toto vysvětlení představuje prezidentův popis zajišťování zásob; samo o sobě nepředstavuje audit celého systému pomoci.

Prezident uvedl, že shánění obranných střel řeší denně a nové balíky musí sestavovat opakovaně. Oceňoval i menší dodávky od jednotlivých zemí. Vedle financování přitom zmiňoval potřebu amerického souhlasu.

To je praktická stránka diplomatických kontaktů. Rozhodnutí pomoci musí projít od politického jednání přes schválení a dostupnost vybavení až k jeho předání. V naléhavé situaci rozhoduje také to, kdy se střely dostanou k obsluhám, které je mají použít.

Kyiv Independent už 26. října informoval o Zelenského tvrzení, že Ukrajina téměř měsíc čeká na schválení dodávek střel pro Patriot a NASAMS americkým ministrem obrany Petem Hegsethem. Podle reportáže se zdržení týkalo munice, kterou spojenci již zaplatili.

List uváděl, že Ukrajina získává střely několika cestami, včetně programu PURL. Veřejně dostupné informace citované v této reportáži ale neobsahují úplné americké vysvětlení jednotlivých čekajících rozhodnutí. Nelze z nich tedy bezpečně určit, zda má každé zdržení stejnou příčinu.

Zelenskyj podle Interfaxu omezené americké dodávky spojoval s válkou na Blízkém východě. I toto je jeho vysvětlení. Bez srovnatelných údajů o zásobách a závazcích všech zapojených zemí by bylo nepřesné z něj sestavit úplný obraz rozdělování raket mezi jednotlivá bojiště.

Podle NATO funguje PURL tak, že spojenci a partneři financují důležité vybavení ze Spojených států určené Ukrajině. Aliance koordinuje proces: její vrchní velitel v Evropě identifikuje balíky potřebné techniky a munice, pro něž se následně hledá financování a zajišťuje doprava.

Nejde pouze o Patrioty. Mechanismus zahrnuje více druhů vojenského vybavení. Proto ani celková finanční hodnota balíku neříká, kolik konkrétních protiraketových střel v něm je nebo kdy budou připravené k použití.

Generální tajemník NATO Mark Rutte 8. září uvedl, že spojenci za předchozí rok vyčlenili přes deset miliard dolarů dohromady na PURL a americké zahraniční vojenské prodeje pro Ukrajinu. Zároveň vyzval k maximální naléhavosti a upozornil, že prodlevy stojí lidské životy. Toto souhrnné číslo patří oběma uvedeným cestám pomoci, nikoli samotnému nákupu střel Patriot.

Přehled americké Kongresové výzkumné služby CRS popisuje Patriot jako mobilní pozemní systém schopný vyhledávat a napadat různé vzdušné cíle včetně taktických balistických raket. Sestava zahrnuje radar, řízení palby, odpalovací zařízení a střely. Dvanáct dodaných střel tedy neznamená dvanáct nových systémů.

CRS rovněž vysvětluje, že existují různé varianty střel s rozdílným určením a že Patriot je především prostředkem ochrany konkrétních míst či objektů, který má fungovat ve vícevrstvé obraně. Pouhé sčítání dodaných kompletů bez munice nebo samotných střel bez ostatních součástí tak nevystihuje celkovou schopnost obrany.

Právě do tohoto obrazu zapadá Zelenského zmínka o pomoci od Patriotů po HAWK při přijetí velvyslanců. Potřebu ochrany neomezoval na jediný typ zařízení. Zároveň ji spojoval s každodenním přežitím lidí, nikoli pouze s dlouhodobými politickými dohodami.

Obě zprávy ukazují dvě části stejného úsilí: Ukrajina udržuje a rozvíjí vztahy s různými zeměmi a současně hledá konkrétní prostředky proti raketovým útokům. Každý z partnerů má jiné možnosti. Přijetí velvyslance samo dodávku nezaručí, vytváří ale prostor pro další jednání.

Pro posouzení výsledku bude podstatné, co se z rozhovorů promění v dohodnutou a skutečně předanou pomoc. U protivzdušné obrany je rozdíl mezi příslibem, financováním, schválením a doručením zvlášť citelný. Obyvatelé napadených měst potřebují, aby celý tento řetězec fungoval včas.

S námi můžete realizovat projekty, které pomohou v krizi na Donioa Darujme

Ukrinform: přijetí velvyslanců, 27. 10. 2026
Kancelář prezidenta: obsah jednotlivých jednání, 27. 10. 2026
Ukrinform: dodávky a spotřeba střel, 28. 10. 2026
Interfax-Ukrajina: upřesnění amerických dodávek, 28. 10. 2026
Kyiv Independent: čekání na schválení, 26. 10. 2026
NATO: fungování programu PURL
NATO: Rutte o financování a naléhavosti, 8. 9. 2026
CRS: přehled systému Patriot, 27. 8. 2026

Při přípravě článku byla využita umělá inteligence k ověření zdrojů a vytvoření ilustrací s ohledem autorských práv fotografii.