Článek
Americký prezident Donald Trump při rozhovoru s novináři v Palm Beach 24. října 2026 prohlásil, že Spojené státy chtějí po ukončení války obnovit obchodní vztahy jak s Ukrajinou, tak s Ruskem. Jeho slova přicházejí v době, kdy Washington částečně uvolňuje sankční omezení týkající se ruské nafty, vztahy mezi americkým a ukrajinským prezidentem se zhoršují a současně pokračují diplomatické přípravy na další jednání o ukončení války.
Na první pohled jde o poměrně logické prohlášení. Po skončení ozbrojeného konfliktu bývá obnovení ekonomických vztahů jednou z cest ke stabilizaci regionu. Jenže v tomto případě je situace složitější. Válka stále pokračuje, Ukrajina čelí ruským útokům a Spojené státy už nyní přijímají rozhodnutí, která mohou přinášet hospodářské výhody také Moskvě.
Otázkou proto není pouze to, zda budou Spojené státy jednou obchodovat s Ruskem. Podstatné je, za jakých podmínek k tomu dojde a zda obnovení obchodních vztahů bude následovat až po mírové dohodě, nebo začne ještě před ní.
Trump: Chceme se vrátit k normálnímu životu
Trump své vyjádření poskytl novinářům po předčasném hlasování v kongresových volbách. Na otázku týkající se možné americko-ruské spolupráce v energetice odpověděl, že by rád viděl dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, po níž by Spojené státy mohly obchodovat s oběma zeměmi.
„Určitě budeme obchodovat s Ukrajinou i s Ruskem, až tato válka skončí,“ uvedl americký prezident podle agentury Anadolu.
Trump tak představil svou představu poválečného uspořádání, v němž by ekonomická spolupráce měla své místo vedle diplomatických vztahů. Z jeho vyjádření ale nevyplývá, jaké konkrétní podmínky by muselo Rusko splnit, aby mohlo dojít k plnému obnovení obchodních vztahů.
Právě tato otázka je důležitá. Západní sankce byly zaváděny v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Jejich smyslem bylo omezit ekonomické možnosti Moskvy a zvýšit cenu pokračování války. Pokud by měly být postupně rušeny, bylo by zásadní vědět, zda za to Rusko poskytne konkrétní ústupky.
Ruská nafta už míří do Spojených států
Trumpova slova přicházejí ve chvíli, kdy se některé obchodní vztahy začínají obnovovat ještě před uzavřením mírové dohody.
Podle informací zveřejněných 25. října serverem The Kyiv Independent míří z ruského přístavu Primorsk do New Yorku tanker převážející přibližně 40 tisíc tun ruské nafty. Jde o součást širší obchodní dohody, kterou Trump oznámil 9. října.
Americká administrativa zároveň umožnila prostřednictvím dočasné výjimky z některých sankčních opatření dodávky ruské nafty na světové trhy. Washington tento krok obhajuje potřebou stabilizovat ceny pohonných hmot a zajistit dostatečné dodávky paliva.
Pro americké spotřebitele, dopravce nebo zemědělce může být dostupnější nafta ekonomicky významná. Stejně tak je ale důležité sledovat druhou stranu transakce. Vývoz energetických surovin představuje pro Rusko zdroj příjmů a případné rozšíření obchodních možností může zmírňovat účinky ekonomického tlaku.
To automaticky neznamená, že veškeré příjmy z konkrétních dodávek budou využity k financování války. Znamená to však, že obchod s ruskými energetickými surovinami má vedle ekonomického také bezpečnostní a politický rozměr.
Americké volby a drahé pohonné hmoty
Načasování rozhodnutí americké administrativy není bez významu. Spojené státy čekají 3. listopadu kongresové volby a ceny pohonných hmot patří mezi témata, která mají přímý dopad na každodenní život amerických domácností.
Podle agentury Reuters čelí Trumpova administrativa tlaku kvůli vysokým cenám energií a životním nákladům. K napětí na energetických trzích přispívají také konflikty na Blízkém východě a narušení dodávek ropy.
Trump spojuje možnost většího přísunu ruské nafty se snahou snížit ceny paliv. Kritici tohoto postupu však upozorňují, že krátkodobé ekonomické zájmy mohou být v rozporu s dlouhodobou sankční politikou vůči Moskvě.
Není přitom možné jednoduše tvrdit, že dovoz ruské nafty automaticky povede k výraznému zlevnění paliv. Jejich ceny ovlivňuje řada faktorů, od světové nabídky přes rafinérské kapacity až po dopravu a regionální vývoj poptávky.
Z politického hlediska však Trump může prezentovat zajištění dalších dodávek jako konkrétní krok ke zmírnění ekonomických problémů amerických spotřebitelů.
Ukrajinské nerosty a otázka návratnosti americké pomoci
Trump se během rozhovoru vrátil také k dohodě se Zelenského vládou týkající se ukrajinských přírodních zdrojů.
Podle jeho vyjádření by hodnota dohody mohla dosahovat až jednoho bilionu dolarů. Takové číslo je však potřeba vnímat jako Trumpův odhad, nikoli jako potvrzenou hodnotu okamžitě dostupných a komerčně využitelných zásob.
Těžba nerostných surovin vyžaduje rozsáhlé investice, dopravní infrastrukturu, energetické zabezpečení a především stabilní bezpečnostní prostředí. Část ukrajinských ložisek se navíc nachází v oblastech ovlivněných válkou.
Trump zároveň znovu kritizoval způsob, jakým předchozí americká administrativa poskytovala Ukrajině vojenskou pomoc. Podle jeho názoru měly Spojené státy za svou podporu získat větší ekonomickou kompenzaci.
V jeho přístupu se tak výrazně propojuje zahraniční politika s otázkou finanční návratnosti. Americká pomoc není představována pouze jako bezpečnostní závazek, ale také jako investice, jejíž náklady by měly být určitým způsobem vyrovnány.
Pro Ukrajinu může být americký zájem o obnovu a těžbu významnou ekonomickou příležitostí. Současně ale vyvolává otázky, jak budou nastaveny podmínky spolupráce, kdo ponese investiční rizika a jak velký podíl na budoucích výnosech zůstane samotné Ukrajině.
Washington a Kyjev se dostávají do dalších sporů
Ekonomická vyjádření amerického prezidenta nelze oddělit od současného vývoje vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem.
Podle agentur Reuters a Associated Press se vztahy v říjnu výrazně zhoršily. Jedním ze sporných bodů jsou ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, které Kyjev považuje za součást obrany proti pokračujícím ruským útokům.
Trump požadoval omezení těchto úderů a oznámil energetické příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že o konkrétní dohodě nebyl předem informován, a zdůraznil, že případné zastavení útoků musí být vzájemné.
Kyjev argumentuje tím, že Rusko nadále útočí na ukrajinskou energetiku a že jednostranné omezení ukrajinských operací by mohlo oslabit jeho obranné možnosti.
Vztahy navíc zatěžují spory kolem dodávek vojenské pomoci, protivzdušné obrany a satelitních komunikačních služeb.
Vzniká tak situace, v níž Spojené státy současně vystupují jako prostředník při hledání mírového řešení, poskytovatel podpory Ukrajině a obchodní partner, který zvažuje obnovení ekonomických vztahů s Ruskem.
Tyto role se nemusí nutně vylučovat. Mohou však vytvářet střety zájmů, zejména pokud se ekonomická spolupráce rozvíjí rychleji než samotná mírová jednání.
Může obchod pomoci ukončit válku?
Ekonomická spolupráce může být v mezinárodní diplomacii významným nástrojem. Nabídka přístupu na trhy, investic nebo postupného uvolňování sankcí může vytvářet motivaci k uzavření dohody.
Stejně tak ale platí, že předčasné poskytování ekonomických výhod může snížit tlak na stranu, od níž jsou požadovány ústupky.
V případě Ruska proto bude zásadní, zda Washington dokáže případné obchodní pobídky propojit s konkrétními a ověřitelnými kroky k ukončení války.
Samotný návrat k obchodním vztahům není zárukou míru. Rozhodující bude obsah případné dohody, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, otázka okupovaných území i mechanismy, které by měly zabránit obnovení bojů.
Pro evropské země bude navíc důležité, zda budou případné americko-ruské dohody koordinovány se spojenci, kteří nesou významnou část ekonomických a bezpečnostních důsledků války.
Mír jako podmínka obchodu, nebo obchod jako cesta k míru?
Trumpovo prohlášení z 24. října lze chápat jako představu budoucnosti, v níž se Spojené státy po ukončení války vrátí k hospodářské spolupráci s Ukrajinou i Ruskem.
Současný vývoj však ukazuje, že některé ekonomické vztahy se začínají obnovovat ještě před dosažením míru. Dočasné uvolnění omezení na ruskou naftu je konkrétním příkladem tohoto přístupu.
Zůstává proto otevřená otázka, zda Washington využije obchodní příležitosti především jako vyjednávací nástroj, nebo zda budou ekonomické zájmy postupně získávat větší prostor nezávisle na vývoji války.
Pro Ukrajinu bude zásadní, aby případná mírová dohoda nebyla posuzována pouze podle toho, jak rychle umožní obnovení obchodu, ale také podle toho, zda zajistí dlouhodobou bezpečnost země.
Trump hovoří o návratu k normálním obchodním vztahům. Zatím však není jasné, jak bude takový návrat vypadat, kdo za něj zaplatí a jaké podmínky budou muset jednotlivé strany splnit.
A právě v tom spočívá nejdůležitější otázka celé debaty: Bude obnovení obchodu výsledkem dosaženého míru, nebo se stane jedním z nástrojů, který má k míru teprve vést?
Zatímco světoví lídři jednají o možném ukončení války a budoucích obchodních vztazích, lidé na Ukrajině dál čelí každodenní realitě. Výpadkům elektřiny, nedostatku tepla i omezenému přístupu k pitné vodě. Pro mnohé z nich není největší otázkou, kdy se politici dohodnou, ale jak přežijí další den.
Než se velmoci domluví, můžeme pomáhat už dnes. Prostřednictvím sbírky pomáháte zajistit generátory a další vybavení, které může lidem vrátit možnost fungovat i v těch nejtěžších podmínkách.
zdravotnízajištění.cz
Děkujeme všem, kteří nezůstávají jen u sledování zpráv, ale pomáhají měnit skutečné lidské příběhy.
Zdroje k článku
