Trump, Putin a Si Ťin-pching u jednoho stolu? Jednání o Ukrajině bez ukrajiny?

Možnost společného jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského vůdce Si Ťin-pchinga se posunula do další fáze. Zatímco ještě v září Moskva hovořila především o možnosti takové schůzky, 25. října už Kreml oznámil zahájení příprav.

„Nyní už mohu s jistotou říci, že Moskva, Peking i Washington jsou v zásadě připraveny setkání uskutečnit a přípravy již začaly,“ uvedl podle agentury Ukrinform Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku.

Jeho vyjádření představuje důležitý posun. Nejde už pouze o úvahy, zda by se tři představitelé mohli někdy sejít. Podle Moskvy se na možnosti společného jednání pracuje.

To ovšem neznamená, že už byly definitivně dohodnuty všechny podrobnosti. Zatím není znám konkrétní program ani přesný harmonogram případné schůzky. Také není jasné, jaké závazky by od ní jednotlivé strany očekávaly.

Jako nejpravděpodobnější příležitost se nabízí listopadový summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v čínském Šen-čenu, který se má uskutečnit 18. a 19. listopadu 2026.

Přítomnost představitelů tří mocností na jednom mezinárodním summitu by umožnila uspořádat jednání bez nutnosti organizovat samostatnou návštěvu některé z těchto zemí.

Ušakov potvrdil, že Moskva se nyní soustředí především na listopadový summit v Číně. Samostatná bilaterální schůzka Putina s Trumpem však podle něj zatím dohodnuta nebyla. V této chvíli se hovoří především o třístranném formátu, do něhož by byl zapojen také Si Ťin-pching.

Zda se prezidenti skutečně setkají a jakou podobu bude mít jejich jednání, se teprve ukáže.

O možnosti společné schůzky se veřejně hovořilo už v předchozích týdnech. Podle zprávy deníku The Wall Street Journal, na kterou 19. října upozornila agentura Reuters, měl Putin navrhnout setkání s Trumpem a Si Ťin-pchingem během telefonického rozhovoru s americkým prezidentem 9. října.

Podle těchto zpráv mělo jednání souviset s hledáním cesty k ukončení války na Ukrajině. Zveřejněné informace zároveň naznačovaly, že Moskva by chtěla dosáhnout řešení odpovídajícího jejím představám a požadavkům.

Kreml však při dřívějším vyjádření prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova upozorňoval, že konkrétní návrhy, dohody ani program případné schůzky zatím stanoveny nebyly.

V této souvislosti je důležité rozlišovat mezi tím, o čem se podle médií mohlo jednat při diplomatických kontaktech, a tím, co už bylo oficiálně dohodnuto. Zahájení příprav na schůzku samo o sobě neznamená, že existuje shoda na podmínkách ukončení války.

Americký prezident Donald Trump 19. října uvedl, že případné jednání s Putinem a Si Ťin-pchingem by chtěl využít především k diskusi o jaderném odzbrojení, nikoli primárně k řešení války na Ukrajině.

To může být jedním z hlavních rozdílů mezi představami jednotlivých účastníků. Zatímco Putinův návrh byl podle mediálních zpráv spojován s hledáním řešení ukrajinského konfliktu, Trump zdůrazňoval možnost dohody o jaderných zbraních.

Zapojení Číny by přitom nebylo bez komplikací. Spojené státy, Rusko a Čína mají odlišné bezpečnostní zájmy a rozdílné jaderné strategie. Případná dohoda by proto vyžadovala nejen politickou vůli, ale také shodu na konkrétních podmínkách.

Čínské ministerstvo zahraničí se podle médií k možnosti takového třístranného summitu dosud jednoznačně nevyjádřilo. Oznámení Kremlu o zahájení příprav proto nelze zaměňovat za zveřejněný souhlas všech tří stran s konkrétním programem.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na tuto možnost reagoval kriticky. Podle něj by přímé jednání mezi představiteli Ukrajiny, Spojených států a Ruska mohlo pomoci k rychlejšímu ukončení války. Formát zahrnující Rusko, USA a Čínu by podle jeho názoru naopak mohl Putina povzbudit k pokračování konfliktu.

Kreml na druhou stranu připustil, že konečná dohoda o ukončení války nebude možná bez účasti ukrajinského vedení.

Případné setkání tří mocností tak nemusí samo o sobě rozhodnout o budoucnosti Ukrajiny. Mohlo by však ovlivnit další diplomatická jednání, jejich rámec i podmínky, za kterých budou jednotlivé strany ochotny jednat.

Zásadní otázkou zůstává, zda by takové rozhovory pomohly vytvořit prostor pro mírové řešení, nebo zda by se o budoucnosti země diskutovalo především mezi velmocemi, jejichž zájmy se nemusí shodovat s představami Kyjeva.

Vedle příprav na setkání tří prezidentů Ušakov hovořil také o možnosti obnovení třístranných jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou.

Podle jeho vyjádření je Moskva připravena k obnovení těchto rozhovorů po 4. listopadu. Případné první setkání na expertní úrovni však označil za předběžné a průzkumné. Neočekává tedy, že by hned první schůzka přinesla zásadní průlom.

Tato informace je důležitá i v souvislosti s listopadovým summitem v Číně. V nadcházejících týdnech by se totiž mohly souběžně rozvíjet dva diplomatické formáty: jednání o válce za účasti Ukrajiny a samostatná schůzka představitelů tří světových mocností.

Zda se budou vzájemně doplňovat, nebo zda jejich rozdílné cíle zkomplikují další vyjednávání, zatím není jasné.

Oznámení Kremlu z 25. října je konkrétním posunem v přípravách na možný summit Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga. Další vývoj ale bude záviset na tom, zda se podaří dohodnout podrobnosti schůzky, její program a očekávané výsledky.

Zatímco Moskva zdůrazňuje připravenost všech tří mocností jednat, Washington hovoří také o jaderném odzbrojení a Kyjev upozorňuje na rizika jednání o Ukrajině bez ukrajinské účasti.

Listopadové setkání by tak mohlo otevřít důležitou diplomatickou kapitolu. Zda přinese konkrétní kroky k ukončení války, posune jednání o jaderných zbraních, nebo zůstane především politickým signálem směrem k ostatním mocnostem, ukážou až další týdny.

Zdroje pro ověření a další sledování