Článek
Tuhle jsem při přestávkovém dozoru přistihl jednoho svého žáka, z mého beznadějně zastaralého pohledu jasného chlapce, na dívčích toaletách. „Co ty tady děláš, Havlíčku? Ať už jsi venku!“ Jasně modrýma bezelstnýma očima sedmáka na mne pohlédl a s ledovým klidem Postradatelného pravil, že se cítí býti dívkou. Jindy jinde mi jedna deváťačka tvrdila, že nemá kam jít na WC, jelikož je kočka. Doporučil jsem jí zadní schodiště a kočkolit, načež jsem vyrazil do ředitelny. Když jsem se ptal ředitele, kdy, kde a za kolik hodlá škola vybudovati vícero různých toalet pro různá třetí, čtvrtá a pátá pohlaví plus pro nepohlavní bytosti, jen se na mne útrpně podíval, jak on to umí, a vrátil svou pozornost k vyplňování výkazu MŠMT/skol/pamvyhl/353-23.
„Můžou za to ty influnceří,“ sdělil mi zasvěceně kolega původem z Plzně. „Ty je naváděj.“
Druhý den přišly dvě stížnosti od maminek a musel jsem na kobereček znovu, tentokrát nedobrovolně. Jedna si stěžovala, že jsem během své služby dopustil, aby její dceru na WC okukoval žák Havlíček. Druhá byla od paní Havlíčkové. Že jsem protiprávně vyhodil jejího syna, který se cítí být dívkou a dochází na pravidelné konzultace do transgender poradny, z dívčích toalet.
Ředitel řekl, že to řešit musí, když to přišlo písemně. Kolegyně ze školního poradenského pracoviště (nemá mě ráda), pronesla, že to bylo necitlivé a že jsem to neměl řešit před ostatními žáky. Asi jsem je měl nejdřív citlivě odehnat. A sepsala zápis. V kotelně, kam chodíme kouřit, jsem ho pak spálil a popel rozšlapal. „Ty vole, Karle,“, říkám řediteli, „co budeme dělat?“ Ředitel zašlápl vajgl a děl: „Přenecháme to strojům. Ať žije umělá inteligence. S Chat GPT na věčné časy a nikdy jinak.“
Kolegyně také učí dějepis a zeměpis a dává za domácí úkoly různé referáty, které pak žáci, žákyně, to-žákové, kočky a jiné vzdělávající se bytosti musí nadšeně prezentovat k tabuli zády, k Ivanovi a celé třídě čelem, a mě nemá ráda hlavně proto, že jsem podle ní neprozřetelně, podle mne zcela záměrně a škodolibě, prozradil na hodině informatiky našim žákům, žákyním, kočkám, Havlíčkovi (atd.) existenci umělé inteligence, najmě jistého tvůrce dokonalých textů, chatbota Chat GPT. Od té doby se referáty dělaly doslova samy. Než si paní učí-telka všimla, že průměrná známka z dějepisu a zeměpisu poskočila z 3,07 na 1,58, bylo už pozdě.
„Jak jste mi to mohl udělat?“ naříkala a plynule přešla v agresi. „Povím to řediteli.“
"Ty vole, Franto, tos nemoh´ držet hubu? Musel´s jim říkat vo tom Čet-Dží-Pí-Tý? řekl mi tichým odvzdaným hlasem ředitel.
„A přece se točí. A píše texty. Říkej mi odteď Galileo a ne Ty-vole-Franto.“
Den poté přišel jako Deus ex machina z Ministerstva švihlé chůze, školství, mládeže všeho druhu, tělovýchovy a střídaček pro ministry Metodický pokyn o domácích úkolech, které jsou od 11:23:54 (čas doručení pokynu do datové schránky) nepovinné a nesmějí se známkovat (pokud…), takže klídek, pohoda, tabáček.
Umělá inteligence nás nahradí. Zapomeňte na školy, školníky, učitele a učitelky, lavice, učebnice, sešity, pracovní sešity, přezůvky, dozory v šatnách, poznámky „Neoprávněně běhá z patra do patra a používá mobil jako navigaci.“ Zapomeňme na tabule, fixy, křídy, učebny IT, školní jídelny, ovoce do škol, mléko do škol (vždycky jsou toho plné koše a šatní skříňky), na metodické a jiné pokyny, na přijímačky. Dávám tomu všemu maximálně 15 let (a bolševikovi v nás 20). Za 15 let nejdéle bude děti učit umělá inteligence, virtuálně a doma, každé individuálně a optimálním tempem. Pokrok nezastavíš.
Anebo mi Havlíček pošle z budoucnosti Terminátora, kterej mě zabije dřív, než jim 13. října 2022 v 10:52 řeknu o umělé inteligenci. I přirozená blbost má přece právo na život. Neviděli jste snad poslední interpelace?
